Langerová zdůraznila, že Česko považuje za svůj domov a je ráda, že je jeho součástí. Přijde jí, že je tu spousta dobrého. Zároveň připouští, že tento pocit v ní mohou vyvolávat lidé, kterými je obklopena, přičemž realita může být úplně jiná. „Já se samozřejmě trochu ptám i kvůli tomu, co se v Česku momentálně děje. Od vehementního odmítání uprchlíků přes prezidenta, který se jezdí do Číny ‚učit stabilizovat společnost‘, až po ministra financí, který představuje největší konflikt zájmů v polistopadové éře,“ uvedla zpěvačka.
„Já rozhodně nejsem zastánce Miloše Zemana a to, co se děje v naší politice, mě děsí. Občas se objeví někdo, kdo mi přijde sympatický a kdo se za něco postaví, řekne svůj názor. Jenže zanedlouho jako by zase zmizel,“ doplnila s tím, že chce věřit, že se můžeme někam posouvat a že je možné lidem dodat odvahu.
Na současné politické scéně Langerová nevidí nikoho, ke komu by se mohla přiklonit. V této souvislosti podotkla, že jí strašně chybí Václav Havel. „Pamatuju si, že když Václav Havel zemřel, všichni kolem mě z toho byli zdrcení. Říkali: Teď jsme sami! Teď už to musíme všechno zvládnout sami! A člověk by si býval strašně přál, aby to opravdu byli všichni. Jenže dodneška pořád zjišťuju, kdo všechno to tak nemá. A říkám si, že to přeci není normální! Vždyť je potřeba mít lídry, kteří jsou zároveň lidští, nejdou jen po moci a vlastních zájmech,“ myslí si zpěvačka.
Redaktorka Reportér magazínu Adéla Dražanová následně podotkla, že sice chápe, že strach z neznámého je naprosto přirozená a velmi silná emoce. Ale míra ignorance a demagogie, která tu diskusi dle ní provází, jí přijde až neskutečná. Langerová navázala tím, že to má úplně stejně. „To odmítání nevinných lidí, to mi přijde neuvěřitelné,“ hrozí se zpěvačka.
V roce 2010 se zapojila do kampaně Vyměňte politiky. O dalším podobném angažmá prozatím neuvažuje. „Víte, já nad tím pořád intenzivně přemýšlím, bráním se nějakému kázání, přemítám, do jaké míry mám zrovna já právo někomu něco radit,“ podělila se Langerová o své pochyby. Jedním dechem však připouští, že žije mezi lidmi se stejnými názory a kolikrát si ani neuvědomí, že třeba zpívá někomu, kdo by zrovna ty uprchlíky zavřel do klece a poslal zpátky.
Společenskému angažmá se prý asi vyhnout nedokáže. „Pro mě je důležité zdůrazňovat věci, o kterých je třeba mluvit,“ konstatovala na závěr.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: luš
