Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?Anketa
Pokud jde o závislost na ruském plynu, je téměř stoprocentní. 98 % tvoří ruský plyn, 2 % pak pocházejí z vlastní těžby. Vladimír Štěpán vysvětlil, že Gazprom potřebuje, aby plynovody byly vytížené a udržované, proto má v podstatě v každém státu smlouvu s jednou firmou, v Německu výjimečně s několika. Ta je u každé země jiná vzhledem k tomu, jaká jsou dostupná alternativní paliva. Proto se cena příliš neodchylovala.
Česko je ovšem závislé na německé burze, protože plynárenství bylo zprivatizováno do rukou RWE a ta prodala smlouvu s Gazpromem do Maďarska, dnes společnost Innogy. Proto Česko nemá „národního importéra“, uvedl Štěpán. Jako skupina plynařů chtějí oslovit dodavatele, zejména ruskou stranu, a obejít se bez německého překupníka. Ovšem vláda prý nemá o jejich plán zájem. A Janeček měl zásadní poznámku, že toto chtěli udělat už loni v létě, tedy dávno před vypuknutím konfliktu na Ukrajině. Připomenul, že všechny země v okolí ČR tento dlouhodobý kontrakt mají.
Členové skupiny se shodli, že energie nesmí být luxusní zboží, mimo jiné i proto, že si ji občan sám neopatří. V této oblasti dle Noveského stát totálně selhává.
Fotogalerie: - Členové bankovní rady ČNB jmenováni
Přišla otázka, kdo vlastně může plyn dovážet. „Buďto to mohou být nějaké extrémně velké energetické společnosti typu ČEZ,“ uvedl Štěpán a dodal, že na ruské straně je důležitá důvěra k člověku a „papíry je zas až tak nezajímají“. „Pokud by někdo chtěl ve prospěch obyvatel a průmyslu dovézt plyn z Ruska, tak skutečně musí být schopen ruskou stranu oslovit, získat důvěru,“ řekl. Konstatoval, že sankce selhaly, Rusko bohatne a EU místo toho řeší, zda nebude elektřina a plyn na příděl. A měl ještě jednu poznámku, totiž že americké společnosti importují ruskou ropu a LNG a pak je vozí do Evropy. Štěpán současnou vládu odepsal s tím, že se nedá čekat, že by nějakou strategii vytvořila nebo dokonce přijala.
Kromě toho Štěpán odpovídal, jak dlouho by trvalo takový kontrakt udělat. Kontrakt pro Slovensko prý vyřizoval s Ruskem 2 roky, ale jednalo se o 500-600 miliard korun. Dodal, že byl politikům odpovědný, tedy pokud by nebyl schopen kontrakt dojednat, skončil by nejen ve firmě, ale i v energetice jako takové. „Tady to dělají politici a s energetiky se vůbec nebaví. Tady jede tenhle politik tam, ten tam. Jeden do Kataru, jeden do Ománu, každej něco přiveze a nepřiveze nic. Ten jede do Polska, ten tam mluví a stejně nic nevyřídí,“ posteskl si a dodal, že projekty na propojení plynovodů zde byly už v roce 2016. Nakonec se vyjádřil, že by byli schopni něco představit do půl roku. Pavel Janeček pak varoval, že vyřazením plynovodu Jamal v podstatě přestala fungovat burza a na podzim se projeví nedostatek plynu.
Fotogalerie: - Zemědělci v Lucerně
Noveský zmínil další promarněnou příležitost, totiž že vláda nekoupila podzemní zásobníky, kterých se chtěla RWE na podzim zbavit. „Začali jsme křičet na vládu a všechny: Kupte to, proboha, kupte to. Protože i to má dopad do ceny,“ řekl s vysvětlením, že plné zásobníky znamenají, že se o ceně dá smlouvat i v zimě. Ale takto prý cena bude likvidační i pro střední třídu. Za „malý, zateplený domeček“ například 10 tisíc měsíčně. Upozornil také na zkreslené představy obyvatelstva, které si myslí, že plyn se využívá především na vytápění a ohřev vody. Většina plynu se ovšem spotřebuje v průmyslu a Noveský uvedl, že energie získaná a spotřebovaná z plynu je v ČR větší než spotřeba z elektrické energie. Noveský žertoval, že na náhradu energie z plynu by byly potřeba „jen tři nové Temelíny a troje Dukovany“, ale už vážně poznamenal, že některé funkce, například v chemickém průmyslu, nahradit nejdou. Pavel Janeček v jednom rozhovoru uvedl, že Češi při nedostatku plynu dřív umřou hlady než zimou. I k tomu měl Noveský svou poznámku, že totiž mrtvoly nebude jak spálit, protože i většina krematorií je na zemní plyn.
Experti také zkritizovali snahu české vlády pronajmout plynové zásobníky na Ukrajině. A to z mnoha důvodů, jednak kvůli politické nestabilitě, ale i kvůli válce a tranzitním poplatkům. Vyjádřili se, že pokud se něco stane, není žádná záruka, že plyn na Ukrajině nezůstane.
Pokud by byli osloveni nebo pokud by premiér „nekladl velký odpor“, tak by prý dokázali stále do zimy dojednat kontrakt, u kterého by se pak cena za plyn pohybovala mezi šesti a třiceti korunami, tedy mezi nákupní cenou od Gazpromu a současnou cenou, za kterou teď prodávají němečtí překupníci. Proč premiér něco takového nechce je podle skupiny dotaz, který by měl být premiérovi adresován. Odpověděl nicméně dražebník Václav Török: „Já si prostě myslím, že premiér nemá koule Viktora Orbána.“ S čímž částečně souhlasil Vladimír Štěpán, že Fialova rozhodnost jako politologa je omezená. Ale prý je na vině i naivita a z ní vycházející odpor jednat s Ruskem, který zapříčiňuje, že raději platíme těžké peníze Německu. I když plyn je stále z Ruska.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
