Moskva má přitom s Krymem velké těžkosti a musí na poloostrově řešit problémy ekonomické, národnostní, vojenské i správní s vynaložením obrovských nákladů. Nedostupnost poloostrova z ruské pevniny, nedostatek vody a energetických zdrojů a prázdná pokladna krymské oblastní správy je přitom jen menší problém. Krym, zdá se, rychle následuje osud separatistických enkláv v Podněstří, Abcházii nebo Jižní Osetii, kde miliardové ruské subvence mizí v kapsách místních politických bossů a na účtech šedé ekonomiky.

Ruská anexe těžce postihla krymský turistický ruch

Za zvlášť křiklavý případ média označují kauzu bývalého prvního krymského vicepremiéra a jednoho ze strůjců připojení k Rusku Rustama Těmirgalijeva. Loni v létě překvapivě svůj post opustil, aby se později ukázalo, že je podezřelý z krádeže blíže neurčené sumy a 300 kilogramů zlata z krymského finančního ústavu Oščadbanka. Případ řeší ruská tajná policie FSB.

Ruská anexe těžce postihla krymský turistický ruch, který tvoří čtvrtinu místních příjmů. Počet návštěvníků klesl z 5,9 milionu v roce 2013 na 3,3 milionu o rok později. Objem stavebních prací se snížil o víc než polovinu, obchod kromě ztráty ukrajinského trhu strádal i krizí vyvolanou pádem ruského rublu. Slibovaný růst mezd se skutečně dostavil, dokonce v průměru o 45 procent. Celý nárůst ale pohltila inflace, reálná kupní síla se naopak snížila. Pokud kolotoč sankcí Moskvu politicky poškodil, bylo to právě na Krymu.