Hostem ve studiu ParlamentníchListů byl Michal Téra, historik, slavista, spisovatel a překladatel. Odpovídal na otázky redaktora Radima Panenky.

V úvodu rozhovoru se host věnoval výkladu české historie, který podle slov moderátora často podléhá aktuálním politickým potřebám. „Do určité míry je to přirozené. Každá společnost si z historie vybírá to, co jí přijde aktuální. Aktualizace historie probíhá neustále. Existuje něco jako společenská poptávka po určitých historických tématech. V 19. století to bylo husitství, Bílá hora, totéž v meziválečném Československu,“ připustil odborník.

Dodal však, že některá témata se občas vyzdvihují „až uměle“, jak tomu bylo například v období socialismu. Politická objednávka tak vystřídá společenskou objednávku. Politici chtějí často tímto způsobem společnost mobilizovat. „Tohle bych bral jako zneužívání historie, nikoli to, že si společnost připomíná určité konkrétní události,“ zdůraznil Téra.

Srovnání Mnichova a situace na Ukrajině kulhá

Panenka se pak zeptal na časté srovnávání současné situace na Ukrajině s událostmi kolem Mnichova v roce 1938. „To srovnání se nabízí, když se na to podíváme povrchně, bez hlubšího vhledu. V tomhle případě se jedná zase o společenskou mobilizaci, protože ty situace jsou diametrálně odlišné. Vývoj, podmínky a okolnosti, které vedly k Mnichovu 1938 a k ruskému vpádu na Ukrajinu, jsou diametrálně odlišné. Řekl bych, že i agresor v obou případech má úplně jiné motivy a jiné cíle,“ soudí historik.

Západní státy podle něj na konci 30. let rezignovaly na Versailleský systém, ale v případě Ukrajiny příčiny byly rozdílné. „Ukrajina se stala nástrojem určitých politických her. Velice nešťastným nástrojem a bude to pro ně mít katastrofické důsledky. To je hlavní příčina té války. Ukrajina se stala nástrojem, který měl změnit geopolitickou situaci ve východní Evropě,“ domnívá se Téra.

Poněmčení Čechům aktuálně nehrozí, ale pangermánská idea stále žije

Anketa

Který národ více ublížil českému národu?

Rusové

2%

Němci

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 26157 lidí

Dalším tématem diskuse byly česko-německé vztahy. „Má to několik rovin, proto je to komplikované. Jednak je tu vztah české státnosti k německé státnosti. A potom je tu vztah mezi českým národem a německým národem. Ta národní společenství se vedle sebe rozvíjela, formovala se od vrcholného středověku a nějakým způsobem na sebe narážela nebo se vnímala. Němectví, které dlouhodobě a systematicky postupovalo do střední Evropy, se ne vždy muselo krýt se vztahem ke státu. Od raného středověku tu máme vztah národního státu vůči impériu, protože německá státnost byla vždy v podstatě imperiální. Ta imperiální myšlenka tam byla vždycky přítomná. Vždycky měli nějakou říši – první říši, druhou říši, třetí říši. Potom je tu vztah na etnické rovině. Ten se nás dotýká intenzivněji od 15. století. A to je neustálý zápas, neustálá cesta k uchování našeho národního charakteru,“ míní odborník.

Postup němectví do střední Evropy nemusel mít vždy násilný charakter. „Mohlo to být přirozené. Mělo totiž silnou asimilační schopnost. Byla období, kdy naše národní existence byla ohrožena. To jsou dva rozměry, které procházejí těmi vztahy po tisíc let. Existují ve střední Evropě příběhy, kdy to skončilo pro národy porážkou,“ zdůraznil historik a připomněl Polabské Slovany.

V podobné situaci jsou podle něj dnes Lužičtí Srbové jako národnostní menšina, která nemá státnost a jejíž perspektiva je s velkým otazníkem. „Ty dvě historické roviny bychom neměli opomíjet, když hovoříme o vztahu k Německu. Přes všechna pozitiva pro nás Německo a němectví vždy představovaly stabilní a latentní hrozbu,“ upozornil historik.

Fotogalerie: - Pouť smíření

Poněmčení nám podle něj momentálně nehrozí. „Sami Němci mají dost problémů, aby se jako národ uchovali do budoucna. Domnívám se však, že neustále existuje myšlenka impéria, která se různým způsobem realizuje. Část německých elit je vlastně neustále propojena s touto myšlenkou. Je to konkrétní hrozba pro existenci národních států ve střední Evropě, nejenom pro nás. Koncepce Mitteleuropy byla poprvé zformulována v 19. století. A v tom německém prostoru stále žije. Je tam tendence realizovat ji třeba prostřednictvím evropské integrace nebo hospodářských tlaků, přebírání ekonomické dominance a následně na to navázané politické dominance v prostoru,“ domnívá se Téra.

Připomněl habsburskou monarchii, která se v poslední fázi své existence stala nástrojem německých a maďarských plánů. „Podobně se EU stává nástrojem pro realizaci plánů elit. V těchto idejích nemají národní státy své místo,“ sdělil historik.

Psali jsme:

Odborníci: Čeští Němci stvořili nacismus. Sudeťáci nástrojem k vytvoření německého impéria

To nebude hezké výročí. Historik Téra: „Ukrajina promarnila příležitost.“

Docent Téra: Odpor k Rusku se u nás pěstuje 35 let. Opakování „správných“ názorů vám otevírá dveře

„Děsivé.“ Drulák není jediný, kdo ztratil místo. Po vyhraném soudu promluvil o dalším případu