První dotaz směřoval k testům na koronavirus a na to, jak člověk pozná, zda má chřipku, nebo právě nemoc COVID-19 způsobenou koronavirem. „A kde jinde v cizině si za testování musí platit sami lidé? A nemyslíte, že by si zasloužili minimálně poděkování ti, co místo státu rozdávají roušky? Jak je možné, že stát opět selhal? Pak mě zajímá, zda by nepomohlo, kdyby i politici-lékaři začali ordinovat, protože je evidentní, že jako politici jste lidem v krizi nedokázali pomoci, navíc lékaři jsou teď potřeba mnohem víc. Budete léčit? Přijímáte nyní pacienty? Pomáháte v nemocnicích?“ zeptal se čtenář.
„Váš dotaz na politiky-lékaře mohu zodpovědět za Sněmovnu. Všichni lékaři pracují ve zdravotnických zařízeních, takže dotaz na pomoc v nemocnicích není relevantní. Poslanci-lékaři pracují, nikoli ‚pouze‘ pomáhají, takže: Ne že budeme léčit, ale my léčíme. Všem, kteří se aktivně podílejí svou pomocí opakovaně děkujeme,“ poznamenala Adámková. „K dalším dotazům: V prvních dnech skutečně nemusíte rozeznat, který typ virového onemocnění máte, proto je třeba raději dříve než později se spojit se svým praktickým lékařem, aby mohl doporučit správný další postup léčby,“ dodala s přáním zdraví.
prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.
„Je možné vzhledem ke krátké účinnosti respirátorů prodloužit jejich životnost resterilizací? Mohl by se tím někdo zabývat a vyzkoušet to?“ zeptal se další čtenář na aktuální otázku.
„Máte plnou pravdu, ani nejúčinnější respirátor není funkční neomezeně. Nevím, jaký máte typ, ale několik rad, které publikovala Katedra jaderné chemie Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, doporučuje několik způsobů sterilizace, kterou lze provést i v domácích podmínkách,“ poznamenala. A zmínila následné tři typy: 1. Dezinfekce teplem: horkou párou nebo v mikrovlnce (v případě respirátorů bez kovových částí; dle výkonu 3–5 minut; je třeba napřed navlhčit vodou, například rozprašovačem; je nutné mít pod dohledem, aby nedošlo ke vzplanutí); 2. Dezinfekce UV zářením: Kdo má UV lampu, popř. takzvané horské sluníčko, může osvítit z každé strany tři minuty. 3. Chemická dezinfekce: Použít dezinfekční prostředek na plochy (třeba ten, který vyrábí i FJFI ČVUT), nechat oschnout.“
Otázky i odpovědi najdete ZDE.
„Samozřejmě je lepší respirátory i roušky používat v souladu s doporučením výrobce, tedy zpravidla jednorázově. Nicméně i takto nouzově sterilizovaná ochranná pomůcka je lepší než žádná. Uvedené nápady vycházejí z možností, které má běžná domácnost, proto chybí například možnost sterilizace ozónem,“ dodala a zmínila mikrovlnku, UV lampu či chemickou dezinfekci.
„Dezinfekční roztok obsahuje ethanol (asi 75 %), glycerol (asi 2 %), peroxid vodíku (malé množství, asi 5 % tříprocentního roztoku) a vodu. Tento roztok, jehož hustota je blízká hustotě vody, se používá k dezinfekci rukou i na plochy. Je samozřejmě vhodné nechat respirátor či roušku proschnout, aby člověk zbytečně nedýchal alkoholové páry, ale jedná se o vysoce funkční metodu,“ sdělila.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
