Antropoložka z vládní agentury žila tři měsíce v romském ghettu. Zde je její svědectví

10.08.2016 19:51

Žila tři měsíce v romském ghettu ve Varnsdorfu. O svém prožitku nyní přišla pohovořit do pořadu DVtv.cz Daniely Drtinové. Řeč je o antropoložce z vládní Agentury pro sociální začleňování Radce Vepřkové.

Antropoložka z vládní agentury žila tři měsíce v romském ghettu. Zde je její svědectví
Foto: rep, hns
Popisek: Romské ghetto nedaleko ostravského hlavního nádraží

„Bydlet s Romy v ghettu se dá. Byl to velmi intenzivní zážitek. Spoustu věcí jsem poznala, bylo to cizí prostředí. Bylo to o novosti, poznávání cizích fenoménů, které jsem neznala,“ uvedla Vepřková. „Já osobně bych takto žít nechtěla,“ dodala s tím, že mnoho lidí je však k tomuto způsobu života nuceno. 

  • Video najdete ZDE

„Můj názor je nyní brán trošku validněji než nějaký obyčejný antropologický výzkum,“ zmínila Vepřková. Podle ní v ghettu převládá frustrace, zaznamenávala stížnosti, například na hluk. „Dalšími problémy jsou například štěnice či vysoké nájemné, které je způsobeno byznys politikou majitelů bytů,“ řekla. Podle jejích slov ji však překvapilo, že nejde o jednolitou komunitu. „Jednotlivé rodiny se nemají i rády, neumějí se dohodnout a jsou mezi nimi konflikty,“ dodala.

A jak vypadá jejich běžný den? „Muži chodí velmi často do technických služeb. Dost stoupnou v tom pracovním statusu. V uniformách pak chodí i doma. Ženy hlídají děti. Ty děti totiž nechodí do školy,“ zmiňuje. 

Bývalá radnice podle jejího názoru dříve situaci v místě částečně podcenila, čehož využili dva podnikatelé. Ti od Romů vybírají nájemné až 12 tisíc za garsonku. Vepřková se nyní snaží závěry ze svého terénního výzkumu probírat s radnicí, která je podle jejích slov velmi integračně naladěná. „Mezi doporučeními je například prostupné bydlení se zaměstnaneckým motivačním programem,“ dodala Vepřková.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

18:04 860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

Česko stojí před otázkou, zdali následovat některé evropské země a vyslyšet volání Kyjevu o pomoc s …