„Je to samozřejmě tisíckrát vyvrácená lež, respektive propaganda, ovšem propaganda vyznačující se neuvěřitelnou životností,“ píše Konvička hned v úvodu s tím, že si obhájci islámu jednoduše nechtějí připustit vážnost konfliktu, v němž jsme se ne vlastní vinou ocitli. „Snaží se na té mohamedánské šílenosti najít aspoň něco dobrého,“ dodal s tím, že naposledy na tento argument narazil v diskusi s rektorem olomoucké univerzity nad jeho neschopností poučit se z historie minulých islámských expanzí.

„Když se islámské hordy po Mohamedově smrti vyřítily z Arábie, dobyly během krátké doby několika desetiletí obrovské území mezi Španělskem, respektive Marokem, a severozápadní Indií,“ hledí Konvička do historie s tím, že do jejich rukou padla většina anticko-křesťanské středomořské civilizace, celá oblast civilizace perské, tehdy nejrozvinutější část civilizace indické, ale i oblast pod kulturním vlivem čínské civilizace. „Obrovský územní zábor znamenal spoustu plenění a kořisti, ovšem jen pro vítězné dobyvatele,“ podotýká dále českobudějovický docent s tím, že sice arabština určitě pomohla výměně myšlenek a rozvoji technologií, ale rozhodně to nebylo zásluhou islámu.