Důvod? Čunkovi se nelíbí názor Ministerstva vnitra, že by měl opakovat důležité hlasování o projektu stavby nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích za osm miliard. Kraj totiž nechal o projektu hlasovat mimo předem zveřejněný a schválený program, což by podle výkladu Ministerstva vnitra mohlo být v rozporu se zákonem o krajích. Resort od Zlínského kraje požadoval zaslat odpověď ve formě stanoviska k danému doporučení.
Tu Čunek zaslal ve formě otevřeného dopisu, ve kterém spekuluje o tom, že rozhodnutí Ministerstva vnitra, respektive ono doporučení hlasování o nemocnici zopakovat, vychází z politických motivů (o Čunkově otevřeném dopisu Hamáčkovi ParlamentníListy.cz psaly více ZDE), Čunek doslova píše o „politických hrách“.
Jiří Čunek
Na Čunkovu reakci ministrovi vnitra reagoval zastupitel Zlínského kraje a krajský předseda Strany soukromníků ČR na Zlínsku Michal Dvouletý v komentáři, který uveřejnil jak na Facebooku, tak na svém osobním blogu. Dvouletý je velkým kritikem Čunkova záměru vybudovat ve Zlíně-Malenovicích nový nemocniční areál, do kterého by se Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně přesunula se svým vybavením a personálem.
Podle Dvouletého obsahuje Čunkova zpráva Hamáčkovi „arogantní“ a rovněž v „mnohém zavádějící slova“. Zajímat by nás prý ale měla podle Dvouletého spíše kvůli jedenáctistránkovému právnímu dokumentu, který k ní byl přiložen.
Ten obsahuje velmi detailní právní argumentaci, kterou podle Dvouletého nemohli zpracovat úředníci Zlínského kraje. Ale kdo ji tedy zpracoval? ptá se Dvouletý ve svém blogu. „Kolik a komu zaplatilo hejtmanství za zpracování takto propracovaného právního dokumentu?“ klade Dvouletý další otázku. „A proč není pod dokumentem nikdo podepsán?“ ptá se dál.
Ing. Michal Dvouletý, MBA
Podle Dvouletého je již nyní „jisté“, že o věci kolem schválení projektu nemocnice mimo program bude rozhodovat soud. „Bude muset rozhodnout bitvu těchto právních argumentů. Můj názor zůstává stejný. Způsob schválení investičního záměru nové nemocnice je za hranou zákona i slušného chování,“ píše. „A ještě jedna třešnička na závěr. Podle tohoto jistě drahého právního dokumentu kraj nemusí hospodařit transparentně,“ dodává. „V posledním odstavci právního stanoviska se totiž doslovně píše: V zákoně o krajích není výslovně uveden požadavek hospodařit s majetkem transparentně. Ani z návazné literatury a judikatury tento požadavek nevyplývá. Nalézáme jej pouze v rovině zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým se kraj musí řídit. Avšak v případě předmětného hlasování o investičním záměru se nejednalo o rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, a proto nelze hovořit o tom, že by rozhodování nebylo transparentní,“ uvádí Dvouletý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jok
