Na úvod promluvil Romancov, který připomněl, že v den přednášky se v Rusku slaví den národní jednoty, vcelku nový svátek. „Dnes ten den národní jednoty ... je poměrně důležitý proto, že umožňuje na veřejných prostranstvích, televizních kanálech, rozhlasových vlnách a tak dále demonstrovat neochvějnou jednotu ruského lidu,“ říká Romancov.

„Zároveň Rusko vede dvě války,“ tvrdí Romancov. Jedna probíhá v Sýrii a druhá „již ne tak inteznivně“ na Ukrajině. Následně shrnuje, co se vlastně na Ukrajině událo. „Pokud jde o ruskou stranu, víme, že ta odpověď je jednoznačná. Nezákonný protiústavní státní převrat podporovaný místními fašisty a zahraničními zpravodajskými centrálami, respektive vládami,“ vysvětluje Romancov a dodává, že o fašistech na Ukrajině se dozvídáme až po převratu, do té doby o nich ruská média neinformovala.

Ukrajina je podle něj klasickým příkladem „neprovedené transformace“, tedy přechodu od komunismu k demokracii. „Všude vidíme, že u moci jsou více či méně zkorumpované elity, velice často mají vazby na bývalý aparát Sovětského svazu,“ popisuje Romancov fungování postsovětských zemí, proti čemu se právě Ukrajina vzepřela. „Toho se vyděsil Vladimir Putin, jsem přesvědčen, a jeho reakce byla jediná, kterou vlastně jako postsovětský aparátčík může mít, tedy použít fyzickou sílu, vytvořit zdání vnějšího nepřítele a vůči tomu se začít vymezovat,“ tvrdí Romancov a dodává, že je Putin na Ukrajině „v zásadě neúspěšný“.

Rusko nás podle Romancova „dobrovolně označilo za nepřítele“, a tudíž nemá smysl brát na něj žádné ohledy. Ukrajina podle něj ruská rozhodně není, avšak jde o „ruský problém“, který nás nemusí zajímat. „Ať si se svými problémy dělají, co chtějí.“

Sláva Ukrajině