Když Rusové vtrhli do Kreščenivky, oznámili místním, že je přišli osvobodit. A začali je okrádat.

„Ti Rusové říkali, že jsou osvoboditelé, a přitom nás začali okrádat!" prozradil smutný devětašedesátiletý Fedir BBC. Popsal, že mu Rusové sebrali auto, nábytek a matrace. „Bolí mě hlava ze všeho toho ostřelování, v prvních měsících jsme málem umřeli hlady,“ řekl.

V obci podle reportérů stále neteče voda, schází elektřina a jídlo místní dostávají jen díky obětavé pomoci dobrovolníků.

Pole jsou poseta ruskými raketami, které zůstaly nevybuchlé kvůli měkké půdě.

Zdejší vesnice jsou podle BBC z velké části zničené jak po okupaci, tak po nedávném osvobození. Navzdory strašidelnému tichu a viditelné zkáze je jasné, že fronta je v pohybu. I civilisté jsou tu v pohybu.

Je znát, že ukrajinská protiofenziva pokračuje. Ukrajinské zásobovací vozy míří k frontě, u cesty ukrajinští vojáci opravují poškozenou techniku.

„Spousta lidí daleko od fronty slaví,“ popsal průběh osvobozování jeden z vojáků, který si přeje být znám pouze pod volacím znakem „Gadfly“. „Jakmile začne střelba, dojde na tři hluboké nádechy, pár nadávek a jde se dál,“ pokračoval voják mobilizovaný v březnu. Před začátkem války nebyl profesionálním vojákem.

Věří, že Ukrajinci nakonec osvobodí celou svou zemi, ale jako člověk, který je pravidelně v kontaktu s nepřítelem, přece jen jeden problém vidí. Vesnice jsou podle něj rozbombardované a není se kam schovat. Gadfly zdůraznil, že ukrajinští vojáci potřebují vzdušnou podporu. Bez ní to prý bude těžké. „Docházejí nám letadla, minulý týden byla tři nebo čtyři sestřelena,“ přiznal.

BBC upozornila, že v jedné ze škol v obci Kreščenivka si Rusové zřídili sklad a základnu. Poté, co odsud prchli, po Rusech podle reportérů zůstala munice a spousta rozházených odpadků a dalšího nepořádku.

„Zůstal po nich jen nepořádek. Nepořádek a bolest,“ prozradila Aljona, ředitelka zdejší mateřské školky, která po prvních dvou měsících okupace utekla. „Když jsem sem přišla poprvé po osvobození, jen jsem tu stála a plakala. Je to opravdu těžké,“ pokračovala.

Když se poprvé setkala s ruským okupantem, položil jí prý jednu otázku. „Kdo vám umožnil žít tak dobře?“

Jak ruská vojska prohrávají, hrozí podle ukrajinských úřadů, že sáhnou k taktice spálené země. Ukrajinci se obávají, že Rusové např. odpálí přehradu Kachovka. Pokud by to skutečně udělali, prý zaplaví 80 obcí. Ale Rusy to zřejmě netrápí, protože se podle Ukrajinců řídí heslem „když tady nemůžeme vládnout my, nebude tu nic“.

CNN přinesla informace z okupovaného Chersonu. Jedna z žen, jejíž identitu redakce zná, ale aby ochránila její život, nezveřejní ji, CNN prozradila, že Cherson připomíná město duchů. Dopoledne prý lze potkat lidi na tržišti, ale odpoledne už prý Cherson připomíná město duchů a večer ve ztemnělých panelácích svítí jen dvě až tři okna.

Ruská okupační správa totiž obyvatele města různými způsoby nutí k odchodu.

Žena uvedla, že o odchodu neuvažuje. „Abych byla upřímná, tato otázka mě rozčiluje....To je moje země, Cherson je můj domov. Od prvních dnů války jsme se účastnili shromáždění proti okupantům, bojovali jsme, jak jsme mohli. Tento boj stále pokračuje.“

Atmosféra ve městě je prý napjatá.

„Lidé jsou emocionálně vyčerpaní, někteří prostě nevycházejí z domova, aby se vyhnuli kontaktu s armádou. Není možné si tu odpočinout. Večer, když slyším, že poblíž domu projíždí auto, začínám být nervózní, protože auto v pozdní hodinu není dobré znamení," dodala.

Komunální služby prý nadále fungují, ale lidé se podle obyvatelky Chersonu obávají o dostatek elektřiny a topení v zimě. „Všichni se bojí nadcházející zimy.“

Dodala, že základních potravin je k dispozici dostatek. „Cherson se obecně změnil v jeden spontánní trh, lidé prodávají, co mohou. Někdo peče domácí chléb, někdo koláče, někdo prodává své věci prostě uprostřed ulice tak, že je položí na plech.“

Ale protože Rusové lidem zabrali lodě, nebyla si jistá, jak se udrží dodávky potravin z východního břehu. Uvedla, že zdravotnických potřeb a dětské výživy je nedostatek a jsou velmi drahé. „Všechno, co se teď dováží, jsou léky z Ruské federace. Léky se prodávají jednoduše na ulici z auta nebo je někteří lidé prodávají soukromě.“

Nebyla si jistá, zda se počet ruských vojáků ve městě Cherson zvýšil nebo snížil, ale zaznamenala, že ve městě roste kontingent čečenských bojovníků.

„Nemohu říci, že by ruských vojáků ubylo, jen si svlékli vojenské uniformy a oblékli civilní oblečení. Někteří chodí po ulicích v civilním oblečení, ale se samopalem.“

Prozradila také, že vítá blížící se ukrajinská děla a zvuk ostřelování. Když bylo v létě pár měsíců ticho, lidé v Chersonu prý měli dojem, že na ně ostatní Ukrajinci už zapomněli a že budou odsouzeni žít pod křídly Ruské federace. „Neustále je slyšet, jak ozbrojené síly Ukrajiny ostřelují pozice okupantů. Ani si nedovedete představit, jakou z toho mají místní obyvatelé radost,“ řekla.

Představitelé okupační správy přitom místní obyvatele neustále přesvědčují, že Rusové budou proti Ukrajincům Cherson bránit. Ukrajinští představitelé tvrdí, že na západním břehu Dněpru se nyní může nacházet až 45 ruských praporních taktických skupin.