Nejnovějším skandálem, který analytička Echo24.cz Lenka Zlámalová rozvířila, je placení, respektive neplacení, daně z vily, kterou Babiš obývá na Čapím hnízdě u Olbramovic na Benešovsku. O Zlámalové se přitom Babiš v minulosti vyjádřil, že má blízko k Miroslavu Kalouskovi a záměrně se zaměřuje na Babiše a jeho dehonestaci.
Babišovo víkendové sídlo, schované v turistickém a vzdělávacím centru, jak je Čapí hnízdo prezentováno, patří do komplexu. O tom svědčí mimo jiné jeho jmenování v žádosti o padesátimilionovou dotaci z EU, nyní přezkoumávané. V žádosti je výslovně uvedeno, že vila bude sloužit k „soukromým účelům majitelů Čapího hnízda“. Majiteli byli od roku 2008, jak je dobře známo z ministrova parlamentního vysvětlování, příbuzní Andreje Babiše a od roku 2014 vlastnila objekt spolu s celým Čapím hnízdem společnost Imoba. Tu vlastnil holding Symbiol, který byl stoprocentně vlastněn Andrejem Babišem, než jej letos převedl do svěřeneckého fondu, který spravují dva jeho advokáti.
Společnost Čapí hnízdo vilu pronajímá Andreji Babišovi. Bezúplatně. To však neznamená, že z toho nemají být odváděny žádné daně. Užívání vily či požívání jiných služeb bez protiplnění je totiž z hlediska daňového práva tzv. „nepeněžní příjem“, který je jako příjem také náležitě zdaněn – stejně jako příjem peněžní. V praxi to funguje tak, že se dopočítá tržní nájemné, které by se muselo zaplatit, z něj se vypočte daň a z té se stane daňová povinnost uživatele.
Podle Zlámalové je patrné z veřejně dostupných dokumentů, že vila v komplexu Čapího hnízda slouží výhradně rodině Andreje Babiše, je mu pronajímána bezúplatně a z tohoto nepeněžního přijmu ministr neodvádí žádnou daň. Zlámalová píše o částce kolem 720 tisíc korun ročně.
„Sám Andrej Babiš ale po celou svou podnikatelskou kariéru hledá cesty, jak ze státu vytáhnout co nejvíc dotací a maximálně se vyhnout placení daní. Některé z jeho triků jsou legálně na hraně, jiné pravděpodobně za ní,“ píše o tom Lenka Zlámalová.
Bradáčová si odvezla spis
Není to jediný problém, který se v posledních dnech objevil kolem Čapího hnízda. Policejní vyšetřování padesátimilionové dotace, která byla na jeho stavbu poskytnuta, se z původně stanoveného termínu na konci března protáhne a je otázkou, zda se vůbec podaří uzavřít do podzimních voleb.
Důvodem je tzv. „dohledová prověrka“, kterou nad prací Městského státního zastupitelství v Praze provádí nadřízená vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Dohledová prověrka je přezkum práce vyšetřovatelů nadřízeným orgánem, který může trvat i několik měsíců. Městský státní zástupce Jaroslav Šaroch po tu dobu nemůže na případu pracovat, neboť jej vůbec nemá k dispozici. Spis si totiž odvezli na vrchní zastupitelství.
Jak vyplývá ze sdělení tiskové mluvčí, prověrka byla spuštěna na „vnější podnět oprávněných osob“. Oprávněnými osobami jsou podle zákona osoby, proti kterým je řízení vedeno, případně takové, kterých se nějak dotýká (typicky poškození). V tomto případě by to mohl být Andrej Babiš, který popírá, že by o takové žádosti cokoliv věděl, nebo někdo z jeho advokátů.
Zmíněná oprávněná osoba požádala o „vnitřní dohled“, tedy o přezkoumání šéfem příslušného státního zastupitelství. Když si ovšem šéf zastupitelství Martin Erazím (do funkce byl dosazen vloni) spis prohlédl, došel k závěru, že by byl vhodnější spíše vnější dohled, který provádí nadřízené státní zastupitelství – tedy úřad Lenky Bradáčové.
Prověrka neznamená jenom zdržení. Vrchní státní zastupitelství při ní současně vyhodnocuje, zda v práci policie a dozorujícího státního zástupce nebyly chyby. Pokud nějaké najdou, mohou věc předat úplně jinému státnímu zastupitelství.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
