Na jednání do vládního Hrzánského paláce vešla bočním vchodem a stejně budovu opustila, aby se vyhnula novinářům. ČSSD oznámila, že Maláčová své plány přiblíží až po úterní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Ten ji chce jmenovat do funkce 30. července.
Maláčová od června 2015 řídí na ministerstvu odbor rodinné politiky a politiky stárnutí. V ministerském křesle má vystřídat stranického kolegu Petra Krčála, který minulé úterý rezignoval kvůli podezření z opisování v bakalářské práci.
„Za mě paní Maláčová striktně dodržuje zákon o státní službě, takže s vámi nechce ještě komunikovat," zdůvodnil Babiš, proč výsledky hodinové schůzky shrnuje sám. Podle něj byla nominace Maláčové od sociálních demokratů dobrá volba. „Pracuje na Ministerstvu práce ne sice dlouho, určitě je ale znalá problematiky... Předpokládám, že funkci může bez problémů zvládnout," uvedl Babiš. Dodal, že probrali důchody, budoucí čerpání financí z EU, zálohové výživné, zaměstnávání lidí bez práce či matek po rodičovské.
Maláčová by měla po svém případném nástupu situaci v resortu uklidnit. Její předchůdkyně z první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO) nechala podat 11 trestních oznámení kvůli zakázkám a projektům bývalého vedení z doby exministryně Michaely Marksové (ČSSD). Jedno z nich údajně míří i na činnost odboru, v jehož čele Maláčová stojí. Tým Němcové zastavil také několik projektů, zbrzdilo se vyplácení dotací. Němcová provedla i organizační změny, úřad opustila řada lidí. Ministerstvo dosud nemá polovinu odborných náměstků.
Babiš řekl, že Ministerstvo práce považuje za nejdůležitější resort a ANO ho v koalici „přepustilo ve prospěch" ČSSD. „Žádný koaliční spor nebyl, bývalé ministryně si vyměňovaly názory v médiích," řekl Babiš k napjaté situaci v resortu.
Kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slibuje úpravu rodičovského příspěvku. Zvednout by se podle plánů měl z nynějších 220.000 na 300.000 korun. Vládní program obsahuje také zrušení karenční doby a prosazení zálohovaného výživného od státu za neplatiče. Stanovit by se měla i pravidla pro zvyšování minimální mzdy, aby její růst byl předvídatelný. V programu je také zmínka o přehodnocení změn v dávkách z posledních let. Vyřešit by se mělo fungování služeb na sociálně zdravotním pomezí. Nastavit by se měla i pravidla pro vytvoření sítě sociálních služeb i jejich financování. Jedním z hlavních cílů je důchodová reforma, její podrobnější nastínění v dokumentu ale chybí.
Vládu v brzké době čeká rozhodování o minimální mzdě a růstu platů ve veřejném sektoru. Návrhy by mělo připravit právě Ministerstvo práce. Šéf ČSSD, vicepremiér Jan Hamáček, řekl, že by podpořil návrh odborů na plošné zvýšení platů o deset procent. Babiš několikrát uvedl, že plošně by se přidávat nemělo a polepšit by si měli nejvíc učitelé, pracovníci v kultuře či sociálních službách a další lidé s nízkými výdělky.
Maláčová vystudovala politologii a politickou ekonomii ve Frankfurtu nad Mohanem a v Londýně. Pro stát pracuje od roku 2007, kdy nastoupila na Ministerstvo pro místní rozvoj jako analytička fondů EU. Členkou ČSSD je od roku 2008. Ve straně spoluzakládala takzvaný Oranžový klub, tedy ženskou sekci. Podle některých komentátorů patří k mladým sociálním demokratkám a demokratům západního střihu, kteří jsou vzdělaní, proevropsky orientovaní a prosazují opatření k posílení rovných šancí pro všechny.
Maláčová je už druhým náhradníkem v nynější Babišově vládě. Exministryni spravedlnosti Taťánu Malou (ANO), která odstoupila kvůli podezření na opisování v diplomové práci, vystřídal legislativec z Úřadu vlády Jan Kněžínek (za ANO). Prezident ho do funkce jmenoval hned den po rezignaci Malé. Krčál odstoupil 10. července, jeho nástupkyni chce prezident jmenovat do úřadu o 20 dní později.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
