Zatímco komentář Bohumila Pečinky v Reflexu analyzuje historii hnutí na příběhu Andreje Babiše, Lidové noviny přinášejí profil „hlavního architekta“ hnutí Jaroslava Faltýnka, který by měl být zvolen jeho prvním místopředsedou.

Pečinkův komentář, přímo avizovaný jako „malá historie politického hnutí ANO“ popisuje historii Babišova hnutí jako typický produkt postdemokracie, ve které se formálně demokratické procedury a předpisy (i u nich se Babiš často dostal na samotnou hranu, jak Pečinka dokazuje) propojují do zcela nedemokratické a autokratické podstaty. Proto prý Babiš zve na sjezd filozofa Václava Bělohradského, který tuto podstatu Babišova hnutí dovede zaštítit i filozoficky.

Pak rekapituluje historii ANO od vzniku v roce 2011, přes výbuch v komunálních volbách roku 2012 a podporu Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách (o které dnes Andrej Babiš raději mlčí). Katarzí prý předseda ANO prošel na jaře roku 2013, když mu druhý sjezd ANO odmítl zvolit jeho vybrané kandidáty na místopředsedy. S jedinou výjimkou Věry Jourové neprošel nikdo, včetně Jaroslava Faltýnka, kterého Babiš dlouhodobě označuje za svého politického učitele.

Tato zkušenost prý předsedu ANO přiměla k radikální změně. Do politiky se vrhl naplno, najal agenturu, která stvořila největší volební úspěchy Jiřího Paroubka a celou řadu osobností, které jej začaly před veřejností propagovat. Ty doplnil naprosto spolehlivě loajálními zaměstnanci z Agrofertu, a s tímto mixem dokázal v roce 2013 na troskách polistopadového politického rozložení získat bezmála osmnáct procent hlasů.

Před několika týdny pak podle Pečinky spustil poslední fázi budování svého hnutí, která má vyvrcholit právě na sjezdu. Její podstatou je nahrazování „nakoupených osobností“ lidmi z Agrofertu nebo jinými zcela spolehlivě loajálními. Právě proto sám předseda tak ostře zaútočil na Martina Stropnického, který chtěl vyzvat jeho favorita, šéfa poslanců Faltýnka, v souboji o post prvního místopředsedy.