Na otázku, nakolik GIBS za šest let své existence uspěla, si Roman Dragoun odpovídá: „Domnívám se, že ne zcela. Pokud jde o negativní poznatky k činnosti GIBS, nejčastěji je zmiňováno propojení bývalého vedení s politickou sférou, dále jsou zmiňovány úniky informací z trestních řízení vedených samotnou GIBS.“ Nebo podle Dragouna účelové zahajování úkonů za účelem zjištění informací ze spisů vedených různými útvary policie pro třetí osoby, dále pak různá procesní pochybení při úkonech GIBS v trestním řízení. Zmínil i údajnou neochotu GIBS dlouhodoběji rozpracovávat trestnou činnost, snahu o co nejjednodušší vyřešení věci, čárkový systém, činnost omezující se povětšinou na vyřizování věcí takzvaně z nápadu.
Do Radima Dragouna se po slyšení v Poslanecké sněmovně, ještě před jeho jmenováním, tvrdě pustil jeden z otců zakladatelů GIBS, bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer. „Zdánlivě jednoduchá procedura, která, po totálním ovládnutí celé Sněmovny poslanci vládní ANO-ČSSD s vděčnými komunisty za zády a vždy připravenými hlasy SDP, je pouhou fraškou, s předem daným výsledkem. Nakonec ale nebyla tak nezajímavá, jak se dalo očekávat. Už samotné výlevy premiéra vůči poslancům, kteří si dovolili dokonce chtít znát pouhá jména uchazečů o post ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů nemohlo nikoho nechat na pochybách, jak moc o svého černého koně v čele GIBS stojí,“ napálil Dragouna tvrdě na serveru Česká justice Langer.
Jenže se mu to úplně nepovedlo. Ředitel GIBS totiž v rozhovoru přiznal, že se dobře zná s bývalou ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou. Ta je dnes jen poslankyní a její vliv uvnitř hnutí ANO po odchodu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána opět stoupá. Na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni v době Dragounových studií, kdy zvládal pětileté studium za tři roky, působila i profesorka Válková, která dokonce vedla Dragounovu diplomovou práci. „Po obsahové stránce byla má práce hodnocena kladně,“ připomněl Dragoun v deníku Právo s tím, že měla pouze formální výhrady k „řadě překlepů a nedokončených vět“. Tato diplomka byla základem pro rigorózní práci. „Profesorka Válková byla vedoucí všech mých prací,“ zdůraznil, aby dokázal, že studoval řádně. Pomiňme, že je poněkud zvláštní, aby měl student práv ve své práci řadu překlepů a nedokončených vět, jak Dragoun sám přiznal.
Psali jsme:
Chceme uši i oči
A jak chce Dragoun GIBS vést a jaké změny chystá? Napovědět může jeho koncepce, kterou se prezentoval při ucházení o novou funkci. Dragoun chce zřídit poradní pracovní skupinu ředitele složenou z důvěryhodných pracovníků útvaru za účelem podrobnější analýzy současného stavu a k formulaci příslušných doporučení.
Co zatím zapadlo, je Dragounova snaha, aby GIBS měl svůj vlastní odbor sledování a odposlechů. Tyto služby zatím poskytuje specializovaný útvar policie. GIBS by se tak stala velmi mocnou složkou, která by získala nebývalé pravomoci, a ztížila by se možnost kontroly, zda nejsou odposlechy a sledování zneužívány k politickým účelům, kvůli kterým je Dragoun od počátku vítězství ve výběrovém řízení už dnes pod tvrdou palbou opozice. „Rovněž považuji za nutné otevřít debatu nad nutností existence vlastních technických a specializovaných pracovišť – zejména pokud jde o sledování a další specifické činnosti, které v zásadě velmi kvalitně zajišťují pro potřeby policie specializované útvary zvláštních a speciálních činností. Takto uvolněné kapacity by se pak daly využít k přesunu pracovníků ve prospěch posílení operativně pátrací činnosti,“ napsal ve své koncepci Dragoun.
A cílí také k tomu, aby se k řediteli dostaly všechny podstatné informace z vyšetřování. „Pokud jde o sdílení a tok informací, měl by ředitel útvaru přibližně každé tři měsíce uspořádat celoútvarovou poradu nejlépe za účasti všech pracovníků útvaru, kde by byli seznámeni s aktuálními informacemi z chodu úřadu a byly prezentovány aktuální problémy a úkoly,“ tvrdí Dragoun. Základním stavebním kamenem útvaru pak podle něj musejí být jednotlivá výkonná oddělení, přičemž zvláštní důraz musí být kladen na výběr vedoucích pracovníků. „V případě většího zatížení pracovišť či jednotlivých pracovníků je zapotřebí vytvářet pracovní skupiny, přeskupovat síly a prostředky všech pracovišť, například při realizacích, kdy je v podstatě k dispozici dostatečný počet příslušníků, což umožní provést důslednou a ofenzívní realizaci. Dále je nezbytné podporovat činnost v mikrotýmech ad hoc (např. 2 až 3 operativci, 1 vyšetřovatel a 1 analytik) na případech, které to vyžadují. Rovněž je nutno mít v patrnosti problematiku profesního potkávání – tzv. místních vlivů (znalost pracovníků GIBS s policisty na daném teritoriu), tedy zajistit delegaci případů mimo místní příslušnost teritoriálních pracovišť – zejména v případě podezření na trestnou činnost vyšších důstojníků,“ odprezentoval se dále Dragoun.
Gubernátoři z GIBS
Právě tato Dragounova myšlenka naštvala bývalého ministra vnitra Ivana Langera, který označil Dragounovu snahu za zavedení novodobých gubernátorů. Gubernátor je ruské označení hlavního představitele velkého administrativně-územního celku, federativní jednotky – gubernie. Výklad tohoto termínu je v Česku hanlivý, popisující především nebývalou kumulaci moci.
„Vítězná koncepce chce opětovně zavést krajské gubernátory GIBS, kteří budou lehce polapitelní do tenat regionálních lobby politiků, podnikatelů, ale i policistů a státních zástupců. Existence ´pouhých´ pracovišť GIBS na krajích, které JUDr. Dragoun kritizuje a ´zasadí se o jejich zrušení´, má svůj význam. Pokud byla inspekce pouhým ´servisem´ pro státní zástupce (v době trvání Inspekce ministra vnitra od roku 2002 a Inspekce policie do konce roku 2011) pak naprosto autonomní oddělení, která chce budoucí ředitel znovu zavést, měla tehdy smysl, neboť stejně byla podřízena státním zástupcům. Podle trestního řádu je policejním orgánem celá GIBS, nikoli jako u policie ´útvary policie´. Tímto je daná odpovědnost centrálnímu vedení GIBS,“ vysvětlil Langer. Proto bylo podle něj vnímáno zřízení centrálního Oddělení prověřování a dokumentace, s detašovanými pracovišti v krajích, zejména mezi odbornou veřejností, pozitivně. V čele krajských pracovišť působí příslušník s příplatkem za vedení, který odpovídá za jeho činnost vedoucímu oddělení. Ten je řízen přímo náměstkem pro trestní řízení. Tím je zavedena třístupňová kontrola, z původní dvoustupňové. „Více očí více vidí... ...Tento systém se ale ukázal jako kontraproduktivní... ...Tato koncentrace moci vedla spolu s propagací tzv. krajského práva (rozdílný přístup k aplikaci trestněprávních norem a interpretaci výkladových stanovisek dle teritoria) k nejednotnosti v náhledu na postup v trestním řízení a často vedla k revizi nebo zrušení rozhodnutí. Nicméně věc již zpravidla byla pravomocně rozhodnuta a Nejvyšší soud řešil dovolání nebo stížnost pro porušení zákona, či Nejvyšší státní zastupitelství přezkoumávalo odloženou či zastavenou kauzu. K nalezení práva tak docházelo s několikaletým zpožděním, byť o správnosti postupu mohly být pochybnosti již od počátku šetření,“ tvrdí Langer.
Radim Dragoun chce GIBS vetknout novou tvář. Zaměřil se mimo jiné i na mediální prezentaci práce GIBS. „GIBS je momentálně v situaci, kdy je kritizována ze strany laické i odborné veřejnosti, je proto nezbytné zlepšovat mediální obraz útvaru prezentací úspěšně realizovaných případů. Mělo by se však vždy jednat o prezentaci umírněnou formou, tak aby nebyl nadměrně mediálně dehonestován bezpečnostní sbor, kde pachatel působil. Za nevhodné považuji např. uveřejňování zadržených pachatelů v uniformě – pokud nepůjde o případy hodné zvláštního zřetele,“ nastínil Dragoun. GIBS by se podle něj měli zaměřit na moderní formy komunikace s médii – Twitter, Facebook apod. „Nutností též bude provádět monitoring a analýzu médií, pokud jde o problematiku GIBS, např. systém Newton media (jde o monitoring médií – pozn. red.). Tato navrhovaná opatření nutno realizovat od samého počátku a pak nadále i v dalším časovém horizontu,“ napsal nový šéf GIBS Dragoun. Jak už Dragoun sám zmínil, v jeho diplomové práce měl problém s překlepy a nedokončenými větami. V poslední citaci mu tak například chybí sloveso ´je´. Věta měla pravděpodobně znít: „Tato navrhovaná opatření je nutno realizovat od samého počátku a pak nadále i v dalším časovém horizontu“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
