Čím dál od Bruselu, Berlína a Frankfurtu nad Mohanem se pozorovatelé řecké krize nacházejí, tím spíš věří, že Atény může spasit pouze masivní odpis dluhů ještě před uzavřením dohody o další pomoci zemi, píše Schmieding. Někteří navrhovatelé takového kroku přitom podle něj mají průhledné motivy: když Mezinárodní měnový fond žádá vlády eurozóny o odpis jejich půjček, chce tím ochránit své vlastní peníze.

Řecko nedrtí výše dluhu, ale omyly posledních šesti měsíců, uvádí ekonom

Otázka dluhu je podle ekonoma vedlejší, mnohem důležitější je, aby Řecko zahájilo správnou ekonomickou politiku. Vláda, která sleduje radikálně levicovou politiku, totiž dopadne stejně jako ráj populistů Venezuela, bez ohledu na to, zda se její dluhy odepíšou, nebo ne. Země, která zavádí seriózní reformy na straně nabídky, může naopak posílit svou schopnost splácet dluh prostřednictvím ekonomického růstu a poklesu úvěrových nákladů, který přijde se zlepšením její důvěryhodnosti.

Řecko tento argument dokládá nejlépe, říká ekonom a připomíná dosavadní vývoj kolem řeckého dluhu. Soukromí a státní věřitelé už zemi podstatně zmírnili dluhovou zátěž v roce 2012 a Evropa v rámci toho snížila hodnotu budoucích splátek svých řeckých pohledávek o 40 procent. Průměrná doba splatnosti řeckého dluhu se prodloužila na 16 a půl roku a průměrná úroková sazba z těchto úvěrů klesla na 1,5 procenta. Mnohé země s výrazně nižší zadlužeností musí nést daleko vyšší úrokovou zátěž, píše Schmieding.