Klub zastupitelů Koalice pro Královéhradecký kraj uspořádal besedu s tématem migrační krize v Evropě. Konala se v sále zastupitelstva kraje a hlavním hostem byl vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Začal s čísly. "Jde o největší pohyb lidí od konce druhé světové války. Data máme za minulý rok. Už tehdy šlo o 60 milionů lidí v pohybu. Z toho je 40 milionů vnitřně vysídlených osob," vyjmenoval. To jsou osoby, které utečou, ale zůstanou ve vnitřním hranicích daného státu.
Z toho jasně vyplývá, že 20 milionů běženců hranice svých států již opustilo. "Do Evropy dorazilo 1,8 milionu žadatelů o azyl. Letošní čísla budou zřejmě větší. Dá se očekávat, že se do pochodu dá i část z těch 40 milionů vnitřně vysídlených. Pokud se něco nezmění," konstatoval vicepremiér. V Sýrie je podle jeho údajů 7,5 milionu vnitřních vysídlenců, v Turecku 2 miliony, v Libanonu 1,1 milionu, v Jordánsku 630 tisíc, v Iráku 250 tisíc, 132 tisíc v Egyptě. "Jen pro srovnání - Libanon má zhruba 4 miliony obyvatel a 1,1 milionu uprchlíků, takže jde o zhruba dvacet procent obyvatel," vypočítal.
Řešení není jednoduché. "Pro nás je důležité, aby lidé, kteří se dali na pochod, zůstali v zemích, kde jsou. Aby se co nejvíce dokázali sžít s prostředím, kde jsou poměrně blízko zemi svého původu a kam by se mohli vrátit, až tam odezní válečné konflikty. Navíc žijí kulturně v přibližně stejném prostředí," upozornil předseda KDU-ČSL.
Bylo u nás 18 tisíc migrantů. I hodně muslimů
Česká republika se zavázala přijmout 1500 uprchlíků. Toto číslo se bude patrně navyšovat. "Pro vaši informaci v letech 2001- 2002 u nás bylo 18 tisíc migrantů. Byli to především lidé z bývalé Jugoslávie, hlavně Bosňáci. Z nich velká část muslimové. Tehdy to žádný problém ani diskuzi nevyvolalo, protože pro nás to byli Jugoslávci. Polovina z nich se vrátila zpátky, někteří se usadili v Evropě, další u nás. Nicméně takovéto počty lidí tu byli," uvedl. Pokud se tedy podle jeho slov teď budují tábory pro běžence, většinou se jen obnovují.
Na prevenci migrace, pomoc postiženým regionům, vydala Česká republika v roce 2014 350 milionů korun. "To znamená na udržení těch lidí tam, kde jsou, aby se nevydali na pochod směr Evropa," vysvětlil Pavel Bělobrádek. Letos na migraci půjde 200 milionů korun. U nás je podle něj situace zcela jiná než v Německu. "Jsou tu záchyty v řádech jednotlivců, v Německu třeba deset tisíc denně. Takže zatím problém nemáme, ale to neznamená, že situaci podceňujeme," konstatoval.
Poté mluvil o obraně Schengenského prostoru. "Je evidentní, že aby tady procházely Evropskou unií desetitisíce lidí, aniž by se jich kdokoliv ptal odkud jsou, kam jdou, proč tam jdou, jak se jmenují a nějak je zaregistroval, to prostě není možné. To už je anarchie," upozornil. Je také podle něj potřeba zlepšit podmínky v uprchlických táborech mimo Unii. "Někteří se vydávají na pochod do Evropy mimo jiné i proto, že jejich děti už čtyři roky nechodí do školy. V Turecku je v táborech 400 tisíc lidí, přes 1,2 milionu lidí je mimo tábory. Dnes už možná 2 miliony. A tam je problém se vším, zdravotní péčí počínaje až po školní docházku," vysvětlil vicepremiér české vlády.
Psali jsme:
Nejnovější trendy dávkařů
Česká republika se zavázala poskytnout prostředky ve výši 0,33 HDP, zatím jsme na 0,11. "Peníze, které vydáme vně Evropské unie, jsou dobře vynaložené. Protože ti lidé budou mít větší chuť se vracet a my budeme řešit mnohem méně problémů," domnívá se Bělobrádek. Dvacet až 50 procent migrantů jsou podle něj v některých německých oblastech lidé z Balkánu, především Albánci. "Přijdou do Německa, zažádají si o azyl, 6 až 7 měsíců trvá azylové řízení. Azyl samozřejmě dostat nemohou, protože tam nezuří žádná válka ani je nikdo nepronásleduje. Takže je vrátí zpátky. Ale oni přijdou s docela slušným balíkem peněz ze sociálních dávek a třeba se znovu vrátí. Což není nic unikátního. To jsme si zažívali s našimi občany, kteří jezdili do Kanady a Británie. Tam nějaký čas byli a když je poslali zpět, nechali si ještě vyplatit zpětně naše sociální dávky. Teď je moderní jezdit do Dánska. Přijedou tam v pátek večer, v sobotu a v neděli úřady nefungují, v pondělí jim řeknou, ať se vrátí zpátky, že nárok na azyl nemají. Ale za ty dva dny si udělají výlet, dostanou pěkné kapesné a jedou zpátky," upozornil na nejnovější trendy dávkařů.
Běžence je potřeba rozlišovat. Na ekonomické nelegální migranty a uprchlíky, kteří skutečně utíkají před nebezpečím. "Nelegálních ekonomických migrantů je zřejmě polovina či ještě více. Nevíme to přesně, jsou to odhady," objasnil s tím, že ekonomická migrace jako taková není nic nového ani špatného. Přicházejí k nám či naši lidé jako ekonomičtí migranti pracují jinde. "Musejí k tomu ale získat nějaké povolení. To samozřejmě můžou získat lidé i dnes. Dnes jsme ale svědky nelegální ekonomické migrace," konstatoval.
Ne každý běženec je muslim. Ne každý muslim je terorista
"Je třeba si uvědomit, že ne každý běženec je muslim. Ne každý muslim je terorista. Ne každý terorista je z Islámského státu," upozornil. Ti, kdo skutečně bojují s Islámským státem, jsou Kurdové, k nimž se do bezpečí uchýlili třeba Jezídové a další. A Kurdové jsou muslimové také. Turci je bombardují z toho důvodu, že si chtějí vytvořit svůj stát - Kurdistán rozkládající se na území tří států," objasnil Bělobrádek.
Islám není jednolité náboženství s jediným výkladem. "Je mnohotvaré, narozdíl od některých křesťanských církví, jako je třeba katolická. Nemají jednu hlavu, jeden výklad. Každá škola, každý imám, každá mešita vykládají islám nějak jinak," konstatoval. "V Saúdské Arábii vám ukážou prohlubeň, kde kamenují ženy, které se provinily podle jejich práva. Na druhou stranu poměrně blízko leží Katar, kde se chodí po plážích v bikinách a točí tam pivo. Islám máme v bývalé Jugoslávii, ale také v Islámském státu," porovnal.
Teroristé podle něj nejsou jen z islámských kruhů. "Vzpomeňme na Breivika, v minulosti otřásaly Evropou teroristé jako Rudé brigády, ETA, IRA a další. Z tohoto hlediska dávat rovnítko mezi islám a teroristy není správné. I když samozřejmě určitá bezpečnostní rizika existují," domnívá se vicepremiér.
Větší potíže mohou dělat rozdíly kulturní. "Pokud přicházejí ze zemí, kde kulturní indoktrinace převzala některé prvky předmuslimské, jako zahalování celých obličejů, nebo pokud popírají implementární zásady lidských práv, tady může být velký problém," mínil Pavel Bělobrádek. Dobrým příkladem je dle jeho vyjádření rakouský model. "Tady je státem uznaný islám. Mají vydefinováno, co je islám slučitelný s rakouskými zákony. Co je mimo, je nelegální. Tito lidé jsou pak vyhoštováni, nebo nepřijímáni, případně trestáni," vysvětlil. Imigrační vlna přinesla i vlnu nenávisti vůči muslimům. "Obavy chápu, ale v diskuzích zaznívá řada mýtů, zcela falešných nálepek a pojmenování. Je dobré si je vysvětlit a povídat si o nich," sdělil Bělobrádek v úvodním slovu.
Multikulturalismus selhal
Nastal čas na dotazy. První položila Klára Pospíšilová. "Nebudou u nás chtít prosazovat muslimové právo šária?" Podle Bělobrádka nemáme nikdo zájem na něčem, co by bylo v rozporu s našimi hodnotami. "Kdo vyznává nenávist k jiným náboženstvím, kdo říká, že žena je méněcenná a nemá duši, kdo říká, že se s lidmi může obchodovat, že jsou lidé různých kategorií, rozlišuje je na základě pohlaví, rasy, náboženství a za to je hodlá týrat, tak takového člověka tady nechceme. Pokud bude toto propagovat, tak ho potrestáme. Ať už jde o extrémisty pravicové, levicové, náboženské. Pokud se popírá svoboda, demokracie, lidská práva - tito lidé musí být potrestáni," konstatoval. Trošku jiné je to u kulturních zvyklostí. "Mně osobně nevadí, když někdo nosí šátek, nebo jarmulku či turban. Co mi vadí je, když má zahalenou celou tvář. Je to otázka identifikace. Tohle by podle mě nemělo být umožněno. Na druhou stranu, pokud nechtějí jíst vepřové, ať ho nejedí. Ale ať mi nezakazují, abych ho jedl já," vysvětlil lidovecký předseda. Některé západní země udělaly podle něj chybu. "Například v Británii v některých mešitách nechali kázat nenávistné imámy, kteří třeba říkali, že je třeba zabíjet Židy. Teď už se k tomu staví jinak. Naproti tomu v Rakousku, jak už jsem uvedl, mají dohled nad církvemi a státní islám je v souladu s demokratickým pořádkem," upozornil a připomněl jeden z výroku německé kancléřky. "Zastávám názor Angely Merkelové, že multikulturalismus selhal. Myslím, že žít v několika paralelních světech není úplně správně. Zákony a právo mají platit všude. I když někde mají trochu jiné zvyky, nesmí odporovat právním předpisům. Nejenom legálních, ale i legitimních. Tedy i některých nepsaných morálních pravidel, která jsou u nás běžná," sdělil Pavel Bělobrádek.
Stejná tazatelka se ještě ptala, zda je pravdivá zvěst, že v Bruselu kvůli muslimům zrušili vánoční výzdobu a máme se také bát o své stromky, ozdoby a kapry. "Ano, je to pravda. Problém je tu širší. Tady už těch lidí je hodně, jde o otázku kritického množství. Správné to není a jsem rozhodně proti tomu. Jestli vánoční stromek nechtějí dělat, ať ho nedělají. Jestli nechtějí zabíjet kapra, ať ho nezabíjejí. Ale že se jim to nelíbí, není důvod k tomu, aby se to zakazovalo. Tento problém samozřejmě může nastat, pokud lidí tohoto smýšlení je tam většina," konstatoval Bělobrádek s tím, že u nás tento problém v nejbližších letech, ani desetiletích nenastane. "Ale v některých místech už s tím problém mají. Nemůžeme připustit, abychom z nějakého strachu a obav opouštěli naše kulturní tradice. Pokud samozřejmě ta komunita tvoří v tom městě většinu, jde pak o politické rozhodnutí," doplnil.
Psali jsme:
_635823190487095787.jpg&id=107797)
Výrok dobudeme Evropu dělohami našich žen je pravdivý
Zaspaly tajné služby v souvislosti s migrační krizí? zněl další dotaz. "Nezaspaly. Ani naše, ani zahraniční. Otázkou spíše je, jak některé evropské země zareagovaly na zprávy, které měly," upozornil Bělobrádek. Následně se řeč vedla o zvyšujícím se počtu muslimů a co by mohlo nastat, kdyby jejich počet převážil původní obyvatelstvo. "Podstatná část muslimů si myslí, že Evropa je křesťanská. Že co vidí v televizi, na pornostránkách, v telenovelách, v akčních filmech, že to je křesťanská Evropa...která už křesťanská není. Je postkřesťanská, liberální, hedonistická. Mnoho z těch hodnot, na kterých byla postavena, popírá, nebo je nedodržuje či zpochybňuje," řekl vicepremiér. Pokud by navíc Evropa nevymírala, měli bychom daleko menší problém s tím, že k nám přicházejí jiní.
"Výrok dobudeme Evropu dělohami našich žen je pravdivý. Pokud nebudeme mít vlastní děti, tak se minoritou staneme. V některých zemích v horizontu padesáti až sto let. V České republice se s největší pravděpodobností tohle nestane. Ale když to bude problém některých částí Evropské unie, bude to i náš problém," upozornil. Což jsou konce, které si Bělobrádek nepřeje. "Mám také malé děti. Chci, aby vyrůstaly v liberální demokratické Evropě, aby mohly mít na Vánoce stromeček, jíst vepřové či až jim bude přes osmnáct, pít pivo, pokud budou chtít. Aby se mohly koupat v plavkách. Chápu legitimní obavy. Musíme se poučit z toho, co se stalo venku," domnívá se. "Rozumím tomu, že existuje něco jako kritické množství. Že přijde najednou velká skupina, která pak udělá paralelní struktury. Vznikne multikulturní společnost, kde kultury navzájem se nejenom obohacují, ale i spolu soupeří a jsou k sobě nenávistné. Alespoň z jedné strany," objasnil.
Hoch se ze zoufalství polil benzinem a vypuklo Arabské jaro
Bělobrádek pak vysvětlil vznik takzvaného Arabského jara, které předcházelo současným konfliktům a uprchlické vlně. "Tyto země už byly vnitřně před pádem. Přirovnal bych to ke komunistickému režimu v roce 1989. K tomu přišlo i několik dalších faktorů. Třeba záležitost ekonomická. Tři roky po sobě bylo extrémní sucho. S tím související extrémní neúroda. Čína měla o pět procent menší úrodu a potřebovala chybějící pšenici dokoupit. Kvůli tomu stoupla cena obilí, dvojnásobně. U nás jsme to tak nepocítili, narozdíl od arabských zemí. Nastala velká drahota. Spousta lidí si začala i přes zákazy přivydělávat. Celé Arabské jaro začalo tak, že jeden hoch si přivydělával prodejem zeleniny. Policie mu ji zabavila. Jelikož tím živil celou rodinu, ze zoufalství se polil benzinem a zapálil. Což byla rozbuška, která rozjela Arabské jaro a smetla i režimy v sousedních zemích," popsal.
Proč vlastně desetitisíce lidí chodí skrz Evropu jakoby se nechumelilo? "Jižní státy Evropské unie - především Itálie a Řecko - dostaly obrovské peníze na to, aby chránily Schengenskou hranici. Tam má být záchyt nelegálů, mají být registrováni a zahájeno s nimi azylové řízení. V případě, že nemají podle Ženevských konvencí nárok na azyl, mají se vracet. A tato pravidla se nedodržovala. Běženci se často dostali až do Německa a teprve tam se jich zeptali - kdo jste, odkud jdete, proč utíkáte," vypozoroval Bělobrádek.
Vrátil se ještě ke kvótám. "Odmítáme je i proto, že nám nikdo neřekl, jak tyto lidi budou vybírat. Jakým způsobem je tady udržíme. Jaké budou sociální dávky. Trváme na tom, že lidé, kteří sem přijdou, si vybereme a prověříme si je pomocí bezpečnostních služeb," upozornil. "Nemůžeme říci, že se oplotíme a necháme sto tisíc lidí za ostnatým plotem, aby za ním umřeli. Ale musíme udělat HotSpoty, kde je dostaneme pod kontrolu. Kdy některé budeme hned vracet. Ostatně oplotit Řecko je i technicky nemožné," konstatoval. Takže teď se Evropa snaží dostat situaci pod kontrolu. "Abychom rozdělili ty, kteří na azyl právo mají, a kteří ne. A ti, kteří na azyl právo mají, aby se přizpůsobili. Kdo nebude chtít, musí odejít," vysvětlil.
Anketa
Myslíte, že Angela Merkelová bude v roce 2017 znovu zvolena kancléřkou?
4%
14%
hlasovalo: 13535 lidí
Syřané se po válce vrátí. Ale až se dá do pohybu Afrika...
Tato imigrační vlna je podle Bělobrádka jen začátek. "Konflikt v Sýrii jednou skončí. A větší část Syřanů se chce vrátit zpátky domů a znovu svoji zemi vybudovat. Ale existuje tu permanentní tlak Afriky. Až se dá do pohybu Afrika, půjde o desítky až stovky milionů lidí. Zatím nemají peníze na převaděče. Až k tomu dojde, bude to podstatně horší. Musíme tyto věci řešit už teď," konstatoval. "Jsme obklíčeni obrovskou masou lidí, kteří si chtějí sáhnout na náš blahobyt. A ještě to tu funguje. My sice nadáváme, ale zkuste se podívat do Eritreje, jak tam funguje státní správa," uvedl příklad Bělobrádek.
Je imigrační vlna řízenou invazí? Podle Bělobrádka nikoli. "Pokud to někdo skutečně řídí, tak pašeráci. Živí se tím třicet tisíc lidí. Jsou zkorumpované struktury od Itálie po Turecko. Je to velký byznys. Velká část těch tras zcela kopíruje trasy pašování narkotik," upozornil.
Mladá žena se vicepremiéra zeptala, co vlastně Česká republika nabízí při řešení migrační krize. "V KDU-ČSL jsme vypracovali akční plán. Z krátkodobých opatření je to například - část peněz alokovaných z evropských fondů použít na pomoc lidem v táborech. Abychom snížili jejich motivaci vydat se na pochod. Další peníze je třeba dát na antikampaň. Říci jim nepřicházíte do ráje a všechny vás nevezmeme. Je potřeba jednat i s vládami okolních zemí, třeba Saúdskou Arábií." Z dlouhodobých opatření vyjmenoval zvýšení rozvojové pomoci a podílení se na stabilizaci válečných regionů a podporovat ty, kteří s Islámským státem bojují. Tedy především Kurdy. "Velkým problémem jsou pašeráci. Nebude to jednoduché, ale je potřeba ochromit tuto zločineckou síť, která tyto lidi motivuje," uvedl Bělobrádek a vzpomněl na svůj rozhovor s ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem. "Starají se o několik set tisíc lidí, aby se nedali na pochod. Živí je, šatí a tak dále. Kdyby to nedělali, tak ti lidé jsou zoufalí a jdou. Povídal mi - to není jen poptávka jít do Evropy. Ale i nabídka. Chodí za nimi do táborů a nabízejí jim, že je dostanou do ráje. Takovéto lidi je samozřejmě potřeba stíhat," domníval se.
Psali jsme:
Budou se měnit zákony i mezinárodní dohody
Co se týče Schengenu, v případě, že by Řecko dále nechránilo řádně hranici, navrhuji stanovit proti němu sankce. "Případně i Řecko ze Schengenu vyloučit," vyjmenoval tu nejtvrdší z nich. "Potřebujeme se zaměřit i na Ukrajinu a pomoci jí. I tam je jeden a půl milionu vnitřně vysídlených. Když se nebudou moci vrátit domů, tak se také mohou dát na pochod. Pak tou cílovou zemí může být Česká republika," upozornil Bělobrádek.
Podle vicepremiéra se už připravují společné jednotky evropských pohraničníků, které by měly pomáhat Řecku a Itálii. "Z dlouhodobých opatření je potřeba změna Dublinských dohod. Dokonce se mluví i o tom změnit Ženevské konvence, které nepočítaly s takto masovým přísunem lidí. Na to nejsme připraveni a budou se muset pravděpodobně měnit zákony, včetně mezinárodních dohod," zdůraznil.
Zlepšit by se měla i návratovost lidí, kteří nezískají v Evropě azyl. "Musíme najít země, kam tyto lidi vracet. Proto je tak intenzivní debata s Tureckem, je potřeba se o tom bavit se zeměmi na severu Afriky. Budou se tomu bránit, vydírat nás, chtít něco za něco. Přesto si myslím, že k dohodě dojde," uvedl.
I u nás musíme být připraveni, že časem přijde masový exodus. "Musíme trvat na tom, že kdo k nám přijde, bude dodržovat a akceptovat náš systém hodnot. Pokud s ním nesouhlasí, ať sem nechodí. Pokud je nebudou dodržovat, přijde sankce. Je možné akceptovat jejich kulturní odlišnosti, nikoli už to, aby nám je vnucovali," sdělil Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
- KDU-ČSL
- originální osobnost, konečně,jako každý člověk
- poslanec
Romové - místo abychom jim pomohli, upláceli jsme je
V závěru připomněl Bělobrádek i situaci části Romů v Česku. "Je tu už třetí generace lidí, kteří nepracují. Místo abychom jim pomohli, aby se začlenili a integrovali, tak jsme je upláceli, aby dali pokoj. To je špatný přístup. Kvůli tomu už tu máme třetí generaci, která bere jako normální, že se žije z dávek a nechodí se do práce," upozornil s tím, že velká část romské populace je integrovaná a asimilovaná. "Těch problematických je možná sto tisíc lidí. I když to přesně nevíme, protože kvůli politické korektnosti nemůžeme rozlišovat, jestli to jsou, nebo nejsou Romové," konstatoval. I tohle je podle něj výzva. "Principy, které měly svoji logiku po hrůzách druhé světové války, holocaust a podobně, jsme začali přehánět. My těm lidem musíme pomoci. Cenný je každý, kdo se integruje a asimuluje," domnívá se Pavel Bělobrádek. "Potom je pronásledovaný Jiří Čunek. Ano, je svéráz. Ale když u nás v Náchodě někdo nezaplatil dvakrát nájem, tak ho náš starosta soudně vystěhoval na ulici. Jiří Čunek některým postavil byty první kategorie. Nebyly sice moc šťastně řešené. Ale teď pro uprchlíky stavějí v Německu úplně stejné čunkobuňky. A ještě tam v té komunitě byly sociální pracovnice, které dohlížely, aby děti chodily do školy, aby platili nájem. Tady je v některých případech potřeba cukr a bič, pokud chcete těm lidem opravdu pomoci," uvedl předseda KDU-ČSL.
"Nechci, aby někdo zneužíval toho, co tu říkám. Chci jen vysvětlit, že si musíme jasně říci, že budou pravidla. A ty budeme vymáhat. Když je budeme dodržovat my, budeme moci požadovat jejich dodržování i po nich. Pokud to dělat nebudeme, tak nám tu vzniknou ghetta, paralelní struktury. Čtvrti, kam se nebudou odvažovat ani policisté na koních. To nechceme," zdůraznil Pavel Bělobrádek.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
