Kdo k tomu však promluvil, je přítel Romana Janouška, exprimátor hlavního města Prahy Pavel Bém, který figuroval před pár lety právě s Janouškem v přepisech telefonických záznamů týkajících se většinou pražské radnice. Kromě mediální skandalizace obou aktérů, kteří se mezi sebou oslovovali jmény Mazánek a Kolibřík, celá „kauza“ tehdy vyšuměla do ztracena. Nikdo nebyl obviněn, jediným „trestem“ bylo tedy právě zveřejnění odposlechů. Otázkou je, zda i tentokrát je publikování záznamů jedinou „zbraní“, navíc nelegální, kterou policisté na odposlouchávané mají. Podobná snaha o diskreditaci pomocí úniků z policejních spisů nastala už víckrát v minulosti, například když se v médiích objevil text odposlechů tehdejšího premiéra Mirka Topolánka.
Únik telefonických záznamů lobbisty Janouška do médií už začala na popud ministra vnitra šetřit Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ministr Milan Chovanec prohlásil, že pokud je za únikem některý z policistů, nemá ve sboru co dělat a okamžitě jej čeká vyhazov. Ale není pravděpodobné, že se podaří zjistit, kdo má zveřejnění informací ze spisu na svědomí. Vždycky se totiž tyto informace objeví až ve chvíli, kdy má ke spisu přístup širší okruh lidí, hlavně advokáti obžalovaných, aby se na ně dalo podezření svést a nepadlo na policisty a státní zástupce. Média už podle očekávání zveřejňují informace „z důvěryhodných zdrojů“, že „informace z kauzy Nagyová začaly prosakovat ve větším množství do médií od okamžiku, kdy žalobci umožnili obhájcům nahlížet do obsáhlého spisu a dokonce si jeho část anebo úplně celý zkopírovat, což se stalo letos v březnu“. I když se nedá ani vyloučit, že za únikem stojí některý z obhájců obviněných v kauze Nagyová, stejně tak to může být někdo z orgánů činných v trestním řízení. Exprimátor Prahy se domnívá, že to byl spíš policista nebo státní zástupce.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová