Bez peněz pro památky? Fialova vláda zklamala nadšence. Mluví se o velkých dotacích pro jiné

18.01.2022 21:07 | Reportáž

„Je smutné, když nová vláda, jež usiluje o úspory, nejdříve sáhne na kulturu, kde jsou dotace už tak malé, a například ponechá v platnosti dotace mnohem většího rozsahu pro agrobarony,“ říká Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky. Zaměstnanci Ministerstva kultury ale doporučují využít jiné programy než ty, které byly pro letošní rok pozastaveny. V řadě případů to však není možné.

Bez peněz pro památky? Fialova vláda zklamala nadšence. Mluví se o velkých dotacích pro jiné
Foto: Ilustrační foto J. Štěpán
Popisek: Fandové historických památek, kteří si je svépomocně opravují, přišli letos o jeden z programů podpory, jež ministerstvo kultury nyní pozastavilo

Vysoká inflace, horentní ceny energií a prázdná státní kasa donutily novou vládu k mnoha nepopulárním opatřením. Ty se bohužel nevyhnuly ani oblasti kultury, konkrétně péči o historické památky. Dotací na jejich opravy je stále méně, na což nejvíce doplácejí různé spolky i nadšenci, kteří památky za částečné podpory státu renovují bez nároku na odměnu a ve svém volném čase. Velkou ránou je tak pro ně pozastavení programu Podpory obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností pro letošní rok. Fandům historických staveb ani tak nevadí letošní „stopka“ zmíněného programu jako spíše způsob, kterým to Ministerstvo kultury nyní překotně vyhlásilo, a to nejprve jen na svém webu, aniž žadatele či už přímo realizátory různých projektů předem informovalo.

Anketa

Podporujete plošné testování ve firmách?

13%
hlasovalo: 20628 lidí

„Ministerstvo kultury náhle a bez ohlášení zrušilo v rámci vládních úspor jeden z významných zdrojů na opravy památek v regionech. Byly to sice nevelké peníze, ale malým subjektům tento zdroj umožňoval každým rokem opravit zapomenuté, památkově chráněné objekty. Navíc o této změně nebyla informována ani pracoviště Národních památkových ústavů či zaměstnanci obcí, kterých se to týká. Vše proběhlo v jakési podivné tajnosti. Naší organizaci tak vznikla nemalá díra v rozpočtu prací na letošní rok a navíc arogance tohoto  přístupu nás nenaplňuje chutí zachraňovat nějaké památky. Trávíme na stavbách víkendy, často za vlastní náklady, a čekali bychom od nové vlády větší podporu nebo alespoň stejnou pomoc jako v minulosti,“ uvedl Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky, který už zachránil s mnoha dalšími nadšenci zdevastovaný gotický kostel v Pelhřimovech na Osoblažsku. V současné době Dokoupil opravuje se svými kolegy i památkově chráněný objekt rychty ze 17. století v Karlovicích na Bruntálsku.

„Kdybychom se to dozvěděli dříve, tak si peníze na opravy pro letošní rok seženeme i jinde. Část plánovaných financí na postupnou rekonstrukci karlovické rychty máme už slíbenou z Krajského úřadu v Ostravě, další nezbytnou část peněz ale nemáme pokrytou, což pro nás znamená nepříjemnou komplikaci, tedy zastavení důležitých stavebních prací. Náš plánovaný projekt na tento rok tak dostal tvrdou ránu,“ dodal ještě Dokoupil, který je ve svém regionu také známý jako cestovatel, člen charitativních i ekologických organizací a uznávaný fotograf.  

Nízkou podporu státu potvrzují i další nadšenci i filantropové

Letité problémy s dotacemi od státu či z jiných fondů do památkové péče potvrdil i Jan Stejskal, finanční specialista, který se také řadu let věnuje záchraně historických památek na Moravě a zvláště pak ve Slezsku. Právě jeho zásluhou byla v pohraničním Krnově skvěle zrekonstruována židovská synagoga, která jako jedna z mála „přežila“ řádění fašistů za Křišťalové noci před II. světovou válkou. Za minulého režimu sloužila tato sakrální stavba jako pobočka státního archivu, a řada jejích výjimečných architektonických prvků tak vzala za své. Nyní se Stejskal věnuje obnově výstavných krnovských vil z počátku 20. století, které tehdy vlastnili majitelé místních textilek, kdy se Krnovu za „první republiky“ přezdívalo Manchester Slezska.

„Snažíme se architektonické památky nejvíce renovovat z finančních a sponzorských darů od různých úspěšných firem a také částečně z vlastních prostředků. Statním či evropským dotacím, kromě hodně nákladného projektu na rekonstrukci krnovské synagogy, jsme se snažili spíše vyhýbat, protože administrativa kolem nich je pak hodně komplikovaná,“ konstatoval Jan Stejskal.

Anketa

Podporujete vládní návrh, který ve volbách umožní korespondenční hlasování ze zahraničí?

2%
97%
hlasovalo: 34277 lidí
Jeho slova potvrzuje i Michal Běhan z Brna, který se věnuje se svou společností Highlander Heritage z.s. záchraně architektonických skvostů zejména na Moravě. V posledních letech například odkoupil „pohádkový“ zámek v Dívčím Hradě v Moravskoslezském kraji, který léta chátral. Situace zámku se nezlepšila ani po změně režimu v roce 1989. Objekt krátce získal jeho původní majitel – Řád maltézských rytířů, jenže ten ho státu zanedlouho vrátil, protože se mu nepodařilo získat i všechny pozemky včetně lesů, které v minulosti vlastnil, a tak by na zásadní rekonstrukci výstavné historické stavby neměl dostatek peněz. Podle slov starosty Dívčího Hradu Jana Bezděka se nový majitel nyní pustil s vervou do oprav zdevastovaného zámku. 

„Situace s podporou ohledně oprav historických památek se skutečně postupem času komplikuje. Dříve bylo na ně snazší získat dotace z regionálních operačních programů (finance pocházely z EU a částečně i od státu, administrovaly je různé instituce při krajských úřadech). V nastávajícím období půjdou významné dotace ze státních zdrojů i z Evropské unie především do památek, které jsou zařazeny do seznamu UNESCO či těch, jež budou o zařazení do tohoto prestižního seznamu usilovat. Samozřejmě některé finanční podpory menšího rozsahu zůstanou zachované. Nicméně takový ten tradiční měšec pro nejširší spektrum uchazečů, jakým byly různé výzvy z regionálních operačních programů, nyní chybí. Nedivím se proto různým nadšencům – zachráncům památek, že kritizují stát za to, že jim finanční dotace významně omezí,“ sdělil pro ParlamentníListy.cz Michal Běhan. 

Státní aparát: V současné době musíme především šetřit

Oslovení úředníci z Ministerstva kultury ale nevidí oproti realizátorům různých svépomocných projektů v pozastavení dalšího programu na renovaci památek větší problém. Zdůrazňují, že se musí v současné době nakládat se státními financemi velmi šetrně. Že tím ale mohou řadu nadšenců definitivně odradit, si více nepřipouštějí.

Nadšenci, kteří už několik let opravují ve svém volném čase a zadarmo památkově chráněnou budovu karlovické rychty ze 17. století, budou muset letos hledat jiné zdroje financí na nákup stavebního materiálu i jiné speciální činnosti. Foto: Ivo Dokoupil

„Program není zrušen, jen nebude vyhlášena letošní výzva vzhledem k nutnosti úspor v rozpočtu. Vlastníci mají možnost požádat o dotaci z Havarijního programu a Programu záchrany architektonického dědictví, případně (v chráněných územích) z Programu regenerace. Způsob krácení rozpočtu byl hledán tak, aby se negativní dopad na památkový fond zmírnil. Podané žádosti do těchto programů na letošek jsou relevantní, pouze ti, kdo do nich nepožádali, mají už jen Havarijní program. Zveřejnění informace o nevyhlášení programu ORP bylo nutné nyní, jinak by žadatelé pozbyli možnost žádat do Havarijního programu, jedná se o žádosti do 31. ledna 2022. Ministerstvo kultury musí stejně jako ostatní úřady k úsporám v rozpočtu přistoupit v rámci připravovaného rozpočtu pro rok 2022. Snaží se tak činit maximálně citlivě,“ informovala Ivana Awwadová z tiskového oddělení Ministerstva kultury.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Štěpán

Tomio Okamura byl položen dotaz

Co tedy navrhujete vy?

když odsuzujete názor, že se mají ukrajinští uprchlíci začlenit do společnosti?(,,Za naprosto neuvěřitelná pak považuje slova poslance TOP 09, že z uprchlíků se již zanedlouho stanou čeští občané, protože musíme smazat rozdíl mezi uprchlíky a českými občany.") Nikdo neví, kdy válka skončí a co bude ...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Totální obrat vlády. Ostuda. Petr Holec a převratné zprávy

8:18 Totální obrat vlády. Ostuda. Petr Holec a převratné zprávy

Vláda uvažuje o vytvoření speciálního elektrického tarifu pro drobné odběratele. Čili došlo na slova…