Bez ruského plynu to bude bolet, ale musíme. Jsme kreativní národ, zvládneme to. Jak se politici ODS shodli s ekologem Korytářem

Anketa

Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?

97%

hlasovalo: 47595 lidí

„Co nejdříve se musíme odstřihnout od závislosti na ruských dodávkách energií. Nejde to hned. Jsem realista a vím, že nelze zastavit průmysl, což by mělo pro naši ekonomiku fatální dopady. Ale musíme jednat rychle a zajistit náhradu v jiných zemích a musíme také masivně podpořit vlastní zdroje – jádro, obnovitelné zdroje a úspory. Reálné je to v horizontu tří až pěti let,“ sdělil Novinkám Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL. ParlamentníListy.cz se zeptaly, zda je reálné toho dosáhnout v tomto čase a jak.

„Je to reálné a je to nutné. Bude to zpočátku bolet, ale tvořiví Češi si poradí určitě lépe než Němci. Z dlouhodobého pohledu je nejrozumnější vsadit na jaderné elektrárny,“ vysvětlil podnikatel Dalibor Dědek, spolumajitel skupiny firem Jablotron. „Radši dražší než obchodovat s agresorem a podporovat jeho imperiální spády,“ uvedla europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová.

Ing. Marian Jurečka

KDU-ČSL
místopředseda vlády

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

„Válka na Ukrajině ukázala jednu věc – měli bychom lpět na energetické soběstačnosti a obecně se odstřihnout od závislosti na jakékoliv zemi. Aby to nebylo tak, že se odstřihneme od Ruska a budeme závislí na dovozu zkapalněného plynu. Hlavní úkol by pro nás měl být energeticky soběstační, což jsme v elektřině, kterou dokonce vyvážíme. Je to otázka nějaké změny Green Dealu a závazků, které máme. Jsme-li realisté, není možné na jedné straně splnit závazky týkající se Green Dealu a na straně druhé splnit požadavek, abychom nebyli závislí na nikom. Je to o debatě o našem energetickém mixu a jakým způsobem ho budeme do budoucna naplňovat. Není možné – jak někdo hlásá – zbavit se najednou uhelných elektráren, zpochybňovat jádro a rozšíření jaderných elektráren a zároveň se odstřihávat od ruského plynu. To dohromady najednou není možné. Nejsme přímořská země, nemáme divoké řeky, kde je větrno, kde svítí slunce po celý rok, aby se to nahradilo z obnovitelných zdrojů. To je základní debata,“ objasnil poslanec hnutí ANO Patrik Nacher, místopředseda hospodářského výboru Sněmovny.

„Odstřižení od zdrojů ropy a plynu z Ruska je samozřejmě možné, ale bude to mít velké náklady. Politici mají mít odpovědnost vůči svým občanům a snažit se pro ně získat co nejlepší podmínky. Jak v dodávkách surovin, energií, které potřebujeme, tak obecně nastavit pravidla, aby lidem v České republice se žilo co nejlépe. Dopady budou velké, a to na všechny občany České republiky. Politici by se měli snažit především dohodnout. Vím, že dnešní situace je složitá, je válka a skutečně ji vyvolali Rusové. Na druhou stranu za tři, čtyři, pět let může být situace úplně jiná a pořád si myslím, že z Ruska byla energie nejlevnější. Všechno ostatní bude strašně drahé. Pokud se nenajdou nové technologie, ropa a plyn bude základní energetický systém ještě dlouho. Měli bychom v každém případě usilovat o diverzifikaci zdrojů, abychom nebyli závislí pouze na jedné zemi,“ okomentoval Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a garant Trikolóry pro oblast práce a sociálních věcí.

„Postup jiných zemí Evropy dokazuje, že nemusíme. Tato vláda to ale chce a neptá se lidí, zda za to chtějí a mohou platit vícenásobně vyšší ceny,“ sdělil bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. „Reálné to je. Jen to zřejmě nepotěší nadšence evropského Green Dealu. V takto krátkém horizontu jsme schopni plyn nahradit našimi kapacitami uhlí. Není to čisté řešení, ale k odstřižení Ruska a jeho neustálého vydírání by to vedlo. Z hlediska dlouhodobé české energetické udržitelnosti považuji za stěžejní, abychom nadále podporovali jadernou energetiku, která je čistá, stabilní, bezpečná a relativně levná. Problémem fotovoltaik a větrných elektráren je, že v Česku nesvítí a nefouká natolik, aby to pokrylo naši celoroční spotřebu,“ upozornil Alexander Bellu, bývalý starosta Prahy 3 za ODS.

Mgr. Alexander Bellu, MBA

ODS
starosta městské části

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

„Reálné to určitě je, ale podle mého názoru to bude několikanásobně dražší. A bohužel to zaplatí čeští občané,“ konstatoval Jan Birke, starosta Náchoda, bývalý poslanec ČSSD. „ČR společně s Německem patří k zemím nejvíc závislým na ruském plynu. Energetická bezpečnost žádá to řešit, ale vydírání dodávkami nepůjde řešit ze dne na den. Chybou bylo, že to naše vlády podcenily (plyn z Norska, plynovod z Afriky či z Polska byl upozaděn). LNG bude dražší a vyžaduje investice do infrastruktury. Projekty tohoto typu by měly být zvýhodněny. Souběžně je třeba adaptovat zejména teplárenství a spotřebu plynu vůbec (s využitím tvrdých regulačních stupňů). Tři až pět let je šibeniční termín. Nutné bude prodloužit využití uhlí,“ myslel si Jiří Dolejš, bývalý dlouholetý poslanec KSČM.

„Ministr Jurečka mi připomíná trucovité dítě. Já chci to autíčko, já chci ten bonbon, já chci... ale nevnímá, jestli rodiče na to mají. A o peníze jde vždy až na prvním místě. Když bude mít občan jistotu, že se vláda o něj zajímá, pomáhá mu a není jí lhostejný, potom bude ochotný ne jenom uvěřit, ale i pomoci. Vše je realizovatelné jen s podporou těch, kteří na to mohou nejvíce doplatit. A to je v tomto případě drtivá většina občanů a firem ČR. Proto postrádám seriózní analýzy a reálnou veřejnou debatu o tomto tématu. Politikařit v zájmu druhých naší vládě jde velmi dobře, nyní by měla ale urychleně začít dělat politiku v zájmu občanů naší země,“ uvedl Leo Luzar, místopředseda KSČM, bývalý poslanec.

„Trh má neuvěřitelnou schopnost se přizpůsobit nové situaci, ale v posledních letech už jsme naráželi na limity této pružnosti i bez války. Byly vyprodané ekologické kotle, montážní společnosti nestíhaly apod. Jakkoliv plně podporuji zrušení závislosti na Rusku, a ostatně na kterémkoliv jiném politicky nestabilním partnerovi, místo silných výroků a předhánění se v termínech bych uvítal jasný plán – nejen v jakém horizontu budeme mít nové jaderné bloky, kolik plynu a ropy dokážeme dovést odjinud a kolik energie vyrobit z nových obnovitelných zdrojů, ale především, kdo tu transformaci provede a jak na ni získáme kapacitu, když jsme nestíhali politické termíny ani dosud,“ upozornil Radim Smetka, bývalý místopředseda Svobodných.

„Měli bychom se hlavně snažit odpojit od fosilních zdrojů. Rusko je hrozba, ale globální oteplování je hrozba mnohem větší. Takže ano, co nejrychlejší přechod na obnovitelné zdroje je správné řešení,“ myslel si Jan Korytář, první předseda politického hnutí Změna, bývalý primátor Liberce, profesí ekolog a dlouholetý propagátor zelených přístupů. „Reálné to je a reálné to spíš být musí. Co se týče toho, jak toho dosáhnout, je potenciál obnovitelných zdrojů v Česku opravdu hodně zanedbaný. Tady můžeme energetickou bilanci velmi výrazně upravit,“ domníval se Jindřich Felcman, spolupředseda libereckých Zelených, předseda městského zastupitelského klubu Změny pro Liberec.

„Ano, podle analýzy think-tanku Bruegel se můžeme plynu z Ruska zbavit v EU již do tří let se současnou infrastrukturou, když dvě třetiny spotřeby pokryjí energetické úspory, zateplování a obnovitelné zdroje energie a zbylou třetinu nárůst dodávek z jiných zdrojů. Ale zvládneme to, jedině když budeme v EU spolupracovat a budeme solidární,“ prozradil Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace.

„Možné to je. Ale nebude to levné. Velkými spotřebiteli plynu jsou firmy, elektrárny a domácnosti. Ne všude lze plyn jednoduše nahradit. Obecně to lze popsat jako investice do snižování energetické náročnosti. U budov by to mělo být zateplení, soláry na ohřev vody, která se jinak ohřívá z elektřiny či kotle. Kde je to možné, tak místo starého kotle i plynového dát jiný typ paliva. Bude potřeba dokončit napojení na sever (Polska) a na jih (Rakouska), ať máme náhradní cesty dopravy plynu. Další část je využívání v tuto chvíli nevyužívaných zdrojů tepla. Jako příklad je možno dát teplo z Temelínu. Ten se dá využít na vytápění Českých Budějovic. Začít víc využívat bioplyn, který můžeme vyrábět, zde už se připravují projekty v Praze. Sice to nezásobí celou Prahu na rok, ale sníží to roční spotřebu Prahy v řádu jednotek procent. Kdyby to tak bylo ve všech velkých městech ČR, tak to bude již na celkové spotřebě znát. To je jenom pár příkladů. Těch možností je spousta, ale nejsou to žádné velké projekty, které vzniknou lusknutím prstu. Zde budou muset pracovat firmy a samosprávy, aby došlo k výběru těch správných a ekonomicky únosných technologií,“ vysvětlil Lukáš Černohorský, bývalý poslanec, předseda Pirátské strany v letech 2014 až 2016.

„Napřed si vyjasněme, že dřív než bude pozdě, čím se budeme řídit. Vrtochy politikářů, nebo fakty a zájmem vlastní země? Pro mě vždy bude platit zadruhé. A tedy stanoviska skutečných expertů z branže, kteří se nikomu nezaprodali. Lidí formatu Aleny Vitáskové, Ivana Noveského či Vladimíra Štěpána. Ti se shodují zcela jednoznačně i naprosto fundovaně, že energie z jiných zdrojů, než odkud je máme desítky let, budou mnohem dražší a navíc i v objemu, pokrývajícím jen zlomek našich potřeb. Stále včas varuji před pohromou, do níž by to srazilo miliony domácností i většinu naší ekonomiky. Dostatek energií za ceny, jež tomu předejde, je k mání i dnes, a ne že ne. Logicky ovšem jen pro země, řízené kvalifikovanou a odpovědnou státní mocí. Taková vládne i některým členům EU. Včetně zásobovaných mixem energií z různých zdrojů,“ uvedl Josef Skála, kandidát KSČM na prezidenta.