Před pěti dny byla podle Lougha odstartována nová éra rozdělené Evropy. „Pátého září na summitu NATO ve Walesu zaznělo, že jsou spojenci poprvé od konce studené války znepokojeni jednáním Ruska, které údajně ohrožuje bezpečnost Evropy. V ten samý den podepsali představitelé OBSE, Ukrajiny a Ruska protokol o zahájení příměří na východě Ukrajiny, na jehož podobě se už před tím dohodli Vladimir Putin a Petro Porošenko. V rámci této dohody bylo stanoveno, že Ukrajina dočasně postupuje pravomoci samosprávy na Doněck a Luhansk," informuje Lough.
„V Náhorním Karabachu, Podněstří, Abcházii a Jižní Osetii podporuje Rusko zdejší konflikty pro prosazení svých zájmů. V případě východní Ukrajiny se však ze střednědobého a dlouhodobého hlediska výběr podobné taktiky nejeví příliš šťastným. Dle mého pohledu existuje hned pět důvodů, proč tomu tak je," je přesvědčen Lough.
„Za prvé je zřejmé, že ruská agrese proti Ukrajině rozdělila zdejší společnost a způsobila, že bude jen velmi obtížné znovu obnovit bývalé přátelské vztahy obou zemí. Druhým důvodem je, že Rusko tak fakticky přinutilo NATO se soustředit na společnou obranu proti nepříteli. Během posledních dvaceti let se přitom ruští vůdcové nemuseli ničeho takového obávat. Díky nadstandnardním vztahům s Německem a Francií měli do jisté míry vliv na vnitřní dění v NATO. Vzhledem k narušení těchto vztahů už to možné nebude," upozorňuje Lough na první dva důležité aspekty.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
„Třetím důvodem, proč se Rusku jeho současná zahraniční politika nevyplatí, je fakt, že přijde o své výsostní posavení dodavatele energií do Evropy. Stávající zákazníky ruské energetické vydírání a omezování suverenity jeho sousedů přinutí hledat si alternativní zdroje energie. Některé evropské země již svoji energetickou závislost na Rusku začaly řešit. Dá se očekávat, že Rusko v nejbližších letech v důsledku toho přijde o spoustu finančních prostředků," předpovídá Lough.
„Za čtvrté Rusko svým agrestivním jednáním na Ukrajině ohrožuje svůj projekt Euroasijské unie. Spojencům a členům tohoto svazku nechtěně ukazuje, jak snadno se může z ruského spojence stát jeho úhlavní nepřítel. Členové Celní unie Bělorusko a Kazachstán už dali jasně najevo, že nechtějí být spojováni s rozhodnutím Ruska zakázat dovoz evropských potravin. Prezident Kazachstánu Nurstultan Nazarbajev dal zase nezvykle ostře najevo, že jeho země může Euroasijskou ekonomickou unii kdykoliv opustit, pokud bude cítit, že členství ohrožuje její nezávislost," připomíná Lough reakce ruských spojenců.
„A konečně pátým důvodem je to, že přerušením veškerých vztahů se Západem ztratilo Rusko výhodnou pozici při vyjednávání s Čínou. Nyní v důsledku toho nemá alternativu a bude nuceno přijmout i ty čínské podmínky, které pro něj nebudou tolik výhodné," všímá si Lough.
„Rusko sice při řešení konfliktu s Ukrajinou ukázalo svoji sílu, v konečném důsledku se tím však zbavilo hned několika stretegických výhod. Zdánlivý úspěch dosažený silou se tak může brzy přetavit v neúspěch a oslabení pozice Ruska na mezinárodním poli. Nechme na budoucích historicích, aby jednou posoudili, jestli ruští představitelé dostatečně zvážili před zásahem vojenskou silou veškeré důsledky svého jednání," konstatuje Lough.
Autor textu John Lough je členem think tanku Chatham House, který je dle indexu Univeristy of Pennsylvania považován v posledních letech za jeden z nejvlivnějších think tanků působících mimo Spojené státy americké. Chatham House se sídlem v Londýně vznikl již v roce 1920 a každoročně pořádá několik set akcí, mezi které patří workshopy, konference či diskuzní fóra atd. Hlavním cílem think tanku je dle webových stránek podílet se na „budování trvale bezpečného, prosperujícího a spravedlivějšího světa“.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
