Strany se k variantám mají vyjádřit do 4. srpna. O den později se na Ministerstvu vnitra uskuteční další schůzka, jejíž závěry ministerstvo předloží v podobě změny volebního zákona tak, aby ho vláda mohla schválit na svém příštím jednání 17. srpna. Do konce srpna by návrh mohly projednat obě komory Parlamentu. Podle místopředsedy Sněmovny a KDU-ČSL Jana Bartoška se tak stane na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Podle ministra by změna zákona měla být přijata do září, kdy začne školení volebních komisí.

Piráti prosazovali zavedení korespondenční formy hlasování, podle jejich předsedy Ivana Bartoše i podle Jana Hamáčka ale pro toto řešení není ve Sněmovně většinová podpora. Kvůli tomu se podle Bartoše neobjevilo ani v aktuálních návrzích ministerstva. ODS podle svého místopředsedy Martina Kupky podpoří i „chráněné mobilní týmy“, tedy výjezdy s přenosnou volební schránkou.

Nejdiskutabilnější z návrhů vnitra je podle Hamáčka i opozičních představitelů možnost zvolit si zástupce, který by za voliče v karanténě mohl lístek do urny vhodit, a to kvůli ústavní podmínce tajnosti hlasování. Tento model používají v Británii, Nizozemsku, Francii či Chorvatsku. Podle ministrova náměstka Petra Mlsny je možnost zmocnění zástupce u voleb v souladu s Ústavou. Člověk v karanténě by nahlásil na obecním úřadu svého zmocněnce včetně čísla občanského průkazu, který by za něj v době hlasování odvolil. Data o zmocniteli i zmocněnci by byla opakovaně ověřována.

Hamáček zdůraznil, že všechny navrhované varianty by se vztahovaly pouze na lidi, kteří jsou v karanténě z rozhodnutí orgánu hygieny či lékaře. Za současného stavu by se to týkalo zhruba 3500 voličů, uvedl ministr. Podle předsedy STAN Víta Rakušana by se varianty nevztahovaly na lidi, kteří jsou ve dvoutýdenní preventivní karanténě po návratu ze zahraničí. „Takový člověk není žádným způsobem krácen na volebním právu,“ uvedl.

Hamáček usiluje o co nejširší konsenzus mezi stranami. Pokud by jedna z nich některou z variant vetovala, z návrhu by tato forma hlasování vypadla.