Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?Anketa
Největší klimatickou událostí loňska byl bezesporu klimatický summit v Glasgowě, kromě něho ale došlo i na jiné akce, jež boj za uhlíkovou neutralitu nemálo poznamenal.
Jednou z takových akcí byl bezesporu letošní autosalon v německém Mnichově, jenž kdysi býval srdcem automobilového průmyslu v Evropě. Na něj měli nejrůznější ekologické organizace už dlouho počíháno, a jakmile se přiblížilo datum jeho konání, vyjádřily požadavky, které zahrnovaly i výzvy k budování cyklostezek místo dálnic, centra měst zcela bez aut a přechod na sdílené elektromobily. Ve výčtu nechyběl ani požadavek zavést ve městech maximálně 30 km/h, který vzhledem k převodování většiny aut zřejmě cílí spíše na znepříjemnění života všem, co vlastní automobil, nežli na nějakou ochranu přírody, kterou se aktivisté zaklínají.
Úvodní den automobilové výstavy IAA Mobility v Mnichově pak „ochránci přírody“ zahájili v Mnichově demonstrace, během nichž blokovali dálnice a ničili majetek.
Klimatičtí extremisté své požadavky neprezentovali příliš s klidem i nadále a chránit obyvatele Mnichova před „zachránci klimatu“ museli tisíce policistů i těžkooděnci.
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann hovořil o největším nasazením policie v této spolkové zemi za posledních 20 let a obyvatelé byli varováni před aktivisty i z důvodu žhářských útoků.
Samotný automobilový veletrh pak mnohé účastníky nepotěšil, nejenže na místě panovala kvůli klima aktivistům vyhrožujícím násilím hutná atmosféra, nepřekvapili ani výrobci aut, kteří kvůli tlaku na elektromobilu nepředstavili žádné velké novinky a spíše jen prezentovali, jak se hodlají přizpůsobit tvrdým emisním požadavkům. Místo nových automobilů tak poslední ročník prezentoval spíše vize či dokonce elektrokoloběžky. Automobilový veletrh tak překvapivě ovládla Dacia, která se jako jediná nebála představit konvenční prostorný a laciný model Jogger.
„Za klima“ se bojovalo nejen v Mnichově
Mnichovský veletrh ale nebyl jediným místem, kde se v uplynulém roce „bojovalo za klima“, činili se i klimatičtí aktivisté u nás. Ti na sebe upoutali pozornost kupříkladu akcí v okolí bankomatů v centru Prahy, právě na ně totiž v dubnu vylepovali zástupci české pobočky radikální organizace Extinction Rebellion nálepky odrazující od jejich použití. Cílem bylo navýšit tlak na banky, aby přestaly poskytovat služby klientům spojených s uhelnou energetikou. Varovaly též, že „Praha míří k vyhynutí“.
Aktivní byla v tomto ohledu Komerční banka, jež v předvánočním čase cílila na své klienty, aby opustili tradiční český zvyk v podobě štědrovečerního kapra, a vydala prohlášení, kde se chlubila, že již nyní selektuje své klienty podle jejich pracovního zaměření, a když zjistí, že většina jejich příjmů pochází z činností souvisejících s uhlím, tak si u ní nesjednají žádný nový finanční produkt.
Členové organizace Extinction Rebellion kromě této akce v červnu se přilepili i k budově České národní banky, podle nich se totiž právě v ní „tvoří“ klimatická krize.
A nechyběli ani studenti v doprovodu známých aktivistických tváří. Jakmile se konečně po mnoha měsících dostali žáci do škol, někteří z nich nevydrželi ani celý měsíc a již ke konci září vyrazili místo do lavic v době výuky na Malostranské náměstí podpořit demonstraci pod hlavičkou hnutí Fridays for Future, které založila klimatická aktivistka Greta Thunbergová.
Žáci základních a středních škol na akci protestovali nejen v doprovodu členů krajní levice a Antify. Společně s lidmi s ultralevicovými symboly na akci dorazil též LGBTQ aktivista Kryštof Stupka a před studenty v rudých tričkách se srpem a kladivem přišel hřímat i jeden z předáků spolku Milion chvilek Benjamin Roll či zpěvák Tomáš Klus.
Klima událost roku
Pak již přišla „klimatická událost roku“, a tak nejbohatší lidé světa se státníky nasedli do svých tryskáčů a vyrazili „bojovat za klima“ do Glasgowa na klimatickou konferenci.
Státníci vyzývali občany svých zemí, aby i kvůli koronaviru raději nikam necestovali a co nejvíce využívali možností on-line přenosů, sami svých rad však už tolik nedbali. Podobně dopadly i myšlenky některých světových vůdců o nutnosti omezit přebytečné cesty či alespoň kvůli „záchraně planety“ využívat prostředků hromadné dopravy.
Fotografie z tamního letiště ukázaly, že se omezování kvůli emisím opět nejmocnějších lidí týkat nebudou, přestože je chtějí zavádět pro ostatní. Pokud účastníci summitu uznali za nutné letět na něj často i přes půl světa místo on-line konference, nabízela se alespoň možnost využití běžných leteckých linek, ani na to však nedošlo a účastníci dali přednost soukromým letounům.
Dělá stát dost pro snížení cen energií?Anketa
Nad Skotskem létaly opravdu zajímavé stroje. O klimatu sice přiletěl kázat jeden z nejbohatších mužů planety Jeff Bezos tryskáčem Gulfstream za 65 milionů dolarů, zastínil jej však Air Force One, jenž přivezl amerického prezidenta Joea Bidena. Americká hlava státu navíc vzala na cestu do Evropy s sebou i několik dalších letadel.
Armádním speciálem pak přiletěl i velký zastánce ekologie princ Charles ze setkání představitelů zemí G20 v Římě. Perličkou je, že ačkoliv ze stejného místa letěl i britský premiér Boris Johnson, rozhodl se Charles pro další letadlo navíc a později přes mluvčího vzkazoval, že stroj pohánělo „ekologické palivo“.
Přestože se může zdát, že samotné konání summitu bylo pro klima dosti velkou pohromou, elity si jej pochvalovali a britský premiér Boris Johnson jej označil za „zlomový okamžik pro lidstvo“.
Na samotném summitu se hojně hovořilo i o zeleném plánu Evropské komise, který stanovuje za cíl klimaticky neutrální Evropu do roku 2050 a snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Plán, počítající s koncem spalovacích motorů, který za Českou republiku podpořil expremiér Andrej Babiš (ANO), si však příliš k srdci nevzala jeho hlavní propagátorka – šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Jakmile totiž v listopadu Leyenová potřebovala zdolat 50 kilometrů z Vídně do Bratislavy, využila svůj oblíbený avšak nepříliš klimaticky neutrální tryskáč.
Na šéfku Komise se sice za její neekologickou dopravu za peníze Evropanů snesla kritika, měla však prý pro využití tryskáče důvody – těmi měla být „náročná logistika“. Otázka je, co si pod tímto termínem představit, cesta vlakem mezi Vídní a Bratislavou totiž zabere pouze jednu hodinu a se započtením času potřebného pro cestu na letiště a zpět by Leyenová v případě zanechání letounu ve Vídni přišla maximálně o několik desítek minut.
Není to navíc poprvé, předsedkyně Evropské komise zřejmě nerada cestuje vlakem či v linkovém letadle s obyčejnými Evropany, již dříve totiž letěla i na jiných krátkých trasách, kupříkladu na cestě z Bruselu do Paříže, kterou lze vlakem zvládnout také během jedné hodiny.
Dohru měla i účast amerického prezidenta Joea Bidena, kromě jeho početného leteckého doprovodu totiž byly emise do Skotska importovány jeho osobou i trochu neočekávaně.
Někteří aktivisté hovoří o nutnosti ustoupit od konzumace hovězího masa z důvodu velkého množství emisí, jež skot vypouští a právě tento problém se týká i amerického prezidenta.
Vévodkyně z Cornwallu Camilla totiž zjistila, že během summitu plyny nevyprodukovávali pouze býci na skotských pastvinách. Šéf Bílého domu v její přítomnosti podle britského plátku Mail on Sunday „pšoukal“ tak hlasitě, až se musela červenat. „Trvalo to tak dlouho a bylo to tak hlasité, že to nebylo možné ignorovat. Camilla o tom pak mluvila neustále,“ řekl zdroj z jejího okolí bulvárnímu deníku po emisním incidentu.
A co čekat do budoucna? Napovědět vám mohou slova vedoucího Zastoupení Evropské komise na Slovensku a bývalého českého ministra životního prostředí Ladislava Mika, ten o summitu zdůraznil, že kupříkladu odklon EU od aut se spalovacími motory má sice marginální vliv na celkové emise, přispět prý „musí každý“ a jde i o jakýsi symbol. Do budoucna navíc podle něj nemáme očekávat, že se akorát vymění běžná auta za ta s elektromotorem; půjde prý o větší změnu a začneme o mobilitě „přemýšlet jinak“.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.