Během uplynulého roku byl sice opět v popředí zpravodajství koronavirus a klimatičtí aktivisté si tak již neužívají tolik slávy jako před příchodem pandemie, přesto u nás a potažmo v i celé Evropské unii došlo hned na několik událostí, které rezonovaly skrze média a které mohou nemálo ovlivnit nejen rok příští, ale také nadcházející léta.

Největší klimatickou událostí loňska byl bezesporu klimatický summit v Glasgowě, kromě něho ale došlo i na jiné akce, jež boj za uhlíkovou neutralitu nemálo poznamenal.

Jednou z takových akcí byl bezesporu letošní autosalon v německém Mnichově, jenž kdysi býval srdcem automobilového průmyslu v Evropě. Na něj měli nejrůznější ekologické organizace už dlouho počíháno, a jakmile se přiblížilo datum jeho konání, vyjádřily požadavky, které zahrnovaly i výzvy k budování cyklostezek místo dálnic, centra měst zcela bez aut a přechod na sdílené elektromobily. Ve výčtu nechyběl ani požadavek zavést ve městech maximálně 30 km/h, který vzhledem k převodování většiny aut zřejmě cílí spíše na znepříjemnění života všem, co vlastní automobil, nežli na nějakou ochranu přírody, kterou se aktivisté zaklínají.

Úvodní den automobilové výstavy IAA Mobility v Mnichově pak „ochránci přírody“ zahájili v Mnichově demonstrace, během nichž blokovali dálnice a ničili majetek.

Klimatičtí extremisté své požadavky neprezentovali příliš s klidem i nadále a chránit obyvatele Mnichova před „zachránci klimatu“ museli tisíce policistů i těžkooděnci.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann hovořil o největším nasazením policie v této spolkové zemi za posledních 20 let a obyvatelé byli varováni před aktivisty i z důvodu žhářských útoků.