Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) řekla, že vláda přijala v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině opatření ve třech oblastech. První z nich mají být opatření týkající se otázky, jak více ochránit Českou republiku a občany, ze které zmínila například riziko kybernetických útoků.

„Další oblastí je, jak pomoci Ukrajině. To je celá řada kroků,“ uvedla s tím, že třetím tematickým okruhem je pak otázka reakcí na Rusko a sankce.  

Kroky vlády podpořil i člen zahraničního výboru Sněmovny Jaroslav Bašta (SPD). Bašta zdůraznil, že SPD jasně ruský útok na Ukrajinu odsuzuje a je pro potrestání Moskvy. „Princip je princip a jakékoli porušení územní integrity je nepřijatelné a má být potrestáno,“ vyřkl a jmenoval naše historické zkušenosti s okupací Československa nacisty a později i Sovětským svazem.

Bašta, který dříve působil i v pozici českého velvyslance v Rusku a později i na Ukrajině, sovětskou invazi z roku 1968 poté znovu nadnesl a v rámci nynějšího útoku z Moskvy vzpomenul na svou účast na protestu proti okupačním vojskům.

Vedle SPD souhlasí s postupem vlády také opoziční ANO. Kroky vlády za hnutí ANO podpořil člen výboru pro obranu Pavel Růžička.

Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) avizoval, že Česko Ukrajinu podpoří v jejích požadavcích v materiálně-technické oblasti. Zdůraznil, že vláda podporuje Ukrajinu i na mezinárodním poli v rámci sankcí „směrem k Putinovi a jeho vražednému režimu“.

Předseda poslaneckého klubu Pirátské strany Jakub Michálek jmenoval důraz na potřebu odstoupit od „pentliček“ a slov a přistoupit nyní spíše k činům. Zmínil i otázku materiální podpory pro ukrajinskou armádu.

Předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček za Senát zdůraznil, že horní parlamentní komora plně podporuje kroky české vlády a podotkl, že i podle ukrajinského velvyslance v Česku je nynější naše pomoc Kyjevu v rámci toho, co můžeme udělat „dostačující“.