Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
V přijetí eura Sklenář nevidí pro českou ekonomiku jako celek významnější přínos. Krátkodobě nebo střednědobě by to podle něj mohlo pomoci vývozcům zboží a služeb, a to zafixováním kurzu. I přes zafixování nominálního kurzu však stále zůstává reálný kurz, který se měnit může, což by přineslo jiné problémy. „Ale to je iluze, že když zafixuji nominální kurz, tak se zbavím některých efektů. Protože dál pokračuje změna reálného kurzu. Exportéři by tedy nečelili problému posilující koruny, ale zase by čelili stejnému problému, a možná ještě silnějšímu ze strany nárůstu nákladů, zejména mezd,“ vysvětlil ekonom a dodal, že v době krize mzdy nemohou klesnout a slabší kurz by vývozcům s touto situací nepomohl.
Sklenář dále uvedl, že mzdy, převedou-li se na eura, se v České republice za posledních dvacet let pětinásobně zvýšily: „Když vezmeme vývoj mezd za posledních dvacet let, vždy se fixujeme jen na vývoj v korunách, ale mzda v přepočtu na eura se za těch dvacet let zvýšila skoro na pětinásobek. A když to rozebereme, dvě třetiny z toho dělá nárůst v korunách a třetinu tvoří změna kurzu.“ Za toto „dohánění německých mezd“ podle Sklenáře vděčí Česká republika právě silné koruně.
Jako důvod, proč by Česká republika neměla přijímat euro jako svou měnu, uvádí, že koruna ekonomice pomáhá vyrovnávat dopady vnějších šoků svým oslabením. Kurz koruny podle Sklenáře nevyvolává problémy, nýbrž jejich negativní následky mírní. „Koruna svým posilováním dokáže tlumit inflační tlaky v ekonomice a zajišťuje naši konvergenci k bohatším zemím v západní Evropě,“ řekl.
Fotogalerie: - František Josef I. v nemocnici
V přijetí eura nevidí pro Českou republiku ani výhodu v podobě přílivu zahraničních investic. Dokazuje to pak na příkladu Slovenska, které přijalo euro v roce 2009, předtím používalo slovenskou korunu. „Současně Slovensko přijetím eura nezískalo žádnou výhodu z hlediska přílivu zahraničních investic, naopak příliv do ČR byl vyšší,“ připomněl a zmínil dále, že podobný vývoj lze vidět i mezi Finskem a Švédskem. „Euro není všelék a navíc se nenaplnila původní očekávání o posílení vzájemného obchodu či přílivu investic,“ prohlásil Sklenář.
Vzhledem k tomu, že je kurz koruny stabilní – kromě výkyvů způsobených vnějšími vlivy jako covid nebo finanční krize v roce 2008, nevidí ekonom nic, co by euro mohlo České republice přinést, co nemá teď.
„Euro je primárně politický projekt a stal se po roce 2010 ještě političtějším projektem, než když tam vstupovalo například Slovensko,“ řekl Sklenář. Dodal, že i důvody pro přijetí eura na Slovensku byly spíše geopolitického rázu jako například argument typu, „aby měly dané země větší kotvu vůči Západu“. Měnová politika však podle slov Sklenáře neumí řešit geopolitické otázky a kvůli tomu následně ztrácí i schopnost řešit věci, jež se jí týkají, jako je například inflace.
Sklenář se v neposlední řadě vyjádřil i k trhu práce v České republice, kde se podle jeho slov stále smršťuje počet práceschopných lidí z hlediska demografického vývoje. Populace stárne, za poslední dekádu počet práceschopných lidí klesl o 300 tisíc. „To je první věc, která trh práce utahuje. A druhá věc je, že situaci zhoršují vlády,“ řekl Sklenář. Připomněl, že veřejný sektor dlouhodobě zaměstnával lidí 600 tisíc, ke konci roku to bylo už 880 tisíc lidí. Trh je tak kromě omezenějšího počtu práceschopných lidí i „vysáván“ veřejným sektorem. „Od současné vlády, která se prezentovala jako konzervativní a středopravicová, by člověk čekal korekci nabobtnávání systému,“ prohlásil k trendu přehřívání ekonomiky a situace na trhu práce. I přes složitou situaci, ve které se vláda nalézala, mohla podle Sklenáře přijít aspoň s vizí na zlepšení situace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luk
