Česká republika by chtěla do pěti let snížit spotřebu alkoholu o pět procent a tabáku aspoň o osm procent. Do deseti let by pití mělo ubýt o 30 procent. Pomoci má třeba snížení dostupnosti či zdražení. Počítají s tím plány opatření boje proti pití alkoholu, kouření a hazardnímu hraní na příští tři roky. Dnes je na tiskové konferenci představili národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil a náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.
"Neznáme přesné recepty, co máme udělat. Víme, že prohibice není cestou, která by vše vyřešila, ale je to přísná regulace a prevence," uvedl Vobořil.
Mezi opatřeními je například zákaz kouření v restauracích, zvýšení ceny tabákových výrobků či varování s odstrašujícími opatřeními na krabičkách. Omezit by se mohlo hraní her na internetu. Uvažuje se i o zdražení alkoholu, omezení prodejních míst či sankcích pro provozovatele za to, že v jejich podniku budou opilé děti.
"Hlavním cílem je snížit spotřebu alkoholických nápojů o 3,5 procenta čistého lihu na osobu do roku 2018 a o pět procent do roku 2020. Chceme posunout první zkušenost s pitím o tři roky," uvedla k opatřením proti pití náměstkyně.
Česko ve spotřebě alkoholu zaujímá první příčky světového žebříčku. Průměrný Čech vypije ročně kolem osmi či devíti litrů alkoholu. Cílem je každý rok množství snížit o desetinu litru, upřesnila Teska Arnoštová.
V Česku pije denně alkohol asi 12,5 procenta lidí nad 15 let. Cigaretu si každý den zapálí téměř čtvrtina. Pravidelně pije alkohol pětina a kouří 16 procent patnáctiletých dětí. Podle náměstkyně i Vobořila boj proti alkoholu a tabáku komplikuje v Česku "vysoká míra tolerance".
Takzvaný protitabákový zákon a norma o regulaci hazardu jsou nyní ve Sněmovně. Mnohá opatření už obsahují. Jedna z předloh počítá třeba s úplným zákazem kouření v restauracích. Poslanci už ale přicházejí s návrhy, které původní verzi zmírňují. Kolik ze záměrů nakonec v normách zůstane, není zatím jasné.
"Jsem optimistka. Věřím, že se takzvaný protitabákový zákon podaří prosadit a začne platit od května. Očekávám, že Sněmovna vyslyší názor občanů. Průzkumy ukázaly, že 78 procent lidí chce absolutní zákaz kouření," uvedla dnes na tiskové konferenci náměstkyně zdravotnictví.
Politici dělí veřejnost na tabor kuřáků a nekuřáků
Při jednání na zdravotním výboru sněmovny se přitom mluvilo o šedesáti procentech, kteří souhlasí s absolutním zákazem. Tedy ne o osmdesáti procentech. Šedesát procent je navíc ovlivněno subjektivně položenou otázkou, zda respondent souhlasí s absolutním zákazem kouření v restauracích. Neptá se na hospody, bary a podobná zařízení. I tak zde naši politici dělí veřejnost na zhruba dva nesmiřitelné tábory, kuřáky a nekuřáky. Neměl by se spíše hledat rozumný kompromis?
Optimismus náměstkyně ministra zdravotnictví Arnoštové však naráží i na další nesrovnalosti, jak na jejím ministerstvu zdravotnictví, tak na názorech členů zdravotního výboru sněmovny, kde o zákonu jednali minulý týden. První ústupek z navrhovaného zákona zopakovala sama náměstkyně ministra zdravotnictví Arnoštová, když opět uvedla, že ministerstvo zdravotnictví je ochotné upustit od zavedení zákazu kouření elektronických cigaret v restauracích a barech. Před tím takovou možnost ministr Němeček zásadně vylučoval. O změkčení navrhovaného zákona se mluvilo i na zdravotním výboru sněmovny. Jeden takový návrh představila Alena Nohavová z KSČM. Navrhuje, aby kouření nebylo zakázáno v zařízeních, v nichž se nepodává jídlo. Majitel by musel označit, zda je zařízení nekuřácké, nebo kuřácké. Mluvilo se i o příkladu z Japonska, kde nechtějí, aby kuřáci postávali s cigaretou venku a spíše je zavírají za zdi restaurací a barů. O tom mluvil i poslanec Marek Benda, který se jednání zdravotního výboru zúčastnil.
Projednávání předloh o úplném zákazu kouření v restauracích zdravotní výbor nedokončil. Poslanci se k nim vrátí asi v polovině února, čeká se několik pozměňovacích návrhů. Z debaty ale vyplynulo, že výbor další omezení kouření spíše podpoří. Daleko složitější bude projednávání zákona o absolutním zákazu kouření ve sněmovně.
O dost jednodušší to měli v Turkmenistánu, kde před pár dny zakázali hned přímo prodej cigaret. Rozhodl o tom diktátor této bohaté pouštní země Gurbanguli Berdymuhamedov, který proti kouření podle místních médií bojuje rozhodně a vytrvale. V roce 2014 dokonce za svůj zápas s tabákem dostal vyznamenání Světové zdravotnické organizace.
Cigarety jsou teď v Turkmenistánu k dostání už jen "pod pultem" a po kusech, píší ruská média. Jedna cigareta přijde až na dva manaty (asi 14 korun), což je zhruba dvojnásobek dřívější ceny. V zemi už před časem zakázali kouření na veřejných místech a reklamu tabákových výrobků.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pas
