Nejprve se server Špoka zeptal, čím je způsoben strach obyvatel ČR z uprchlíků, když situace u nás je oproti jiným státům v tomto ohledu poměrně klidná. Prvním důvodem je prý naše minimální zkušenost s imigrací i rozdílnými kulturami. „Od druhé světové války jsme kvůli holokaustu a odchodu zbytku Židů do Izraele i odsunu Němců kulturně a etnicky homogenní zemí. Během desetiletí socialismu jsme navíc žili v izolaci a naprostá většina lidí se tak nikdy nesetkala s kulturní rozdílností. Nejsme zvyklí na kulturní rozdíly a další aspekty multietnicity,“ myslí si.
Druhým faktorem je podle Špoka přirozená obava ze změny. „Xenofobie neboli strach z cizího je do určité míry přirozená, evolučně odůvodnitelná a běžná. Každý vyšší savec bude preferovat známé před neznámým, protože neznámé vždy představovalo vyšší míru rizika,“ vysvětluje.
Jenže stupeň vyspělosti kultury lze hodnotit právě podle schopnosti tuto přirozenou paušální nedůvěru před cizím a novým reflektovat a pozitivně zpracovat. „Ve vyspělé kultuře se učíme ovládat přirozené impulzy a strachy, díky čemuž se stáváme lidmi. Nepoddáváme se na ulici nereflektovaně na přání každému sexuálnímu impulzu, ale rozlišujeme, kdy je to vhodné a kdy nikoli. Podobně paušálně odmítat vše nové a cizí jen a jen proto, že je to nové, není ‚v dobré společnosti‘ známkou vysoké osobnostní kultivace. Je to naopak něco, za co se spíše stydí,“ tvrdí Špok.
Podle něj ale nejde o to, abychom vše nové nadšeně a nekriticky přijímali. „Ale primárně o to, že strach z cizího vůbec reflektujeme. Že se zastavíme a dokážeme oddělit, co je strach, který sytí naše živočišná, pudová stránka, a co je strach racionálně podložený,“ podotkl.
Musíme si uvědomit, že my změnu nepovolujeme. Změna přijde, ať chceme, nebo ne
Vyjádřil se i k třenicím, které vznikají v Teplicích mezi tamními obyvateli a lázeňskými hosty převážně z arabských muslimských zemí. Tyto problémy prý pramení z toho, že zde nejsme zvyklí na pluralitní kulturu. „Máme strach, že si budeme muset zvykat na jiný způsob chování. Ale musíme si uvědomit, že to nejsme my, kdo změnu ‚povoluje‘ nebo ‚nepovoluje‘. Změna prostě přijde, ať chceme, nebo nechceme. Důležité je, aby to nebyla extrémistická změna,“ tvrdí Špok.
Problém podle něj není jen strach z muslimů nebo z jiné kultury, ale obecně strach ze změny. „Z toho, že věci už nebudou tak, jak jsme na to byli v posledních desetiletích zvyklí. A to určitě nebudou. Nyní je důležité, jakým způsobem ty změny budou probíhat,“ uvedl.
Fotogalerie: - Okamura venčil v Teplicích
Mediální aktivity skupiny extremistů legitimizují
Za špatné považuje i to, že díky opakovaným zprávám o akcích odpůrců přijímání uprchlíků se radikální názory legitimizují. Poukázal na to, že si veřejnoprávní Česká televize pozvala do Hyde Parku vedoucího skupiny Islám v ČR nechceme Martina Konvičku. „Tedy člověka, který by měl být zván leda na policii k podání vysvětlení a měl by se zodpovídat z toho, jak je možné, že vede platformu, jejíž samotný název je v rozporu s Ústavou a dalšími trestními zákony,“ podotkl Špok s tím, že takovéto mediální aktivity tyto skupiny extrémistů legitimizují. Prý z nich tvoří lidi, „se kterými se mluví“. „Absurdita tohoto pozvání je podobná, jako bychom pozvali do podobné diskuze třeba sexuálního násilníka, aby nám povyprávěl, jaké potěšení při znásilňování žen prožívá. Etický a legální princip leží samozřejmě výše než snaha o takto podivně pojatou ‚vyváženost‘,“ myslí si psycholog. Na druhou stranu přiznává, že hranice, kdy ještě informujeme a kdy už legitimizujeme, je sice někdy nesnadno uchopitelná, ale novináři by se ji měli přesto snažit hledat.
Osobně je přesvědčený, že co právě teď společnost nejvíc potřebuje, jsou pozitivní vzory, které se budou bránit extrémistickým řešením a laciným populistickým frázím. Potřebná je také „opravdu hluboká diskuze“ nad tím, co s nastávající situací dělat.
Domnívá se, že čeští politici až na výjimky obrovsky selhali. „Situace se vůbec neřeší na globálnější, strategičtější úrovni. Výroky českých politiků jsou populistickými floskulemi. Hovoří o vracení imigrantů a potápění lodí, ale vůbec je nezajímá naše imigrační politika, konkrétní způsoby pomoci a inkulturace – zkrátka budování systému, který bychom měli mít připraveny nejenom pro tuto imigrační vlnu, ale i pro jakoukoli další, která může v budoucnu přijít i z jiného směru,“ domnívá se. A dodává, že v šířící se záplavě nenávistných a emotivních článků, vzbuzujících strach, by bylo dobré, kdyby se častěji objevovaly názory politiků i intelektuálů, že normální je nebýt extrémní.
- Celý text je ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
