Má Marian Jurečka vaši důvěru?Anketa
Majitel bytu se měl s autorkou a vystudovanou antropoložkou spojit až na Valentýna. „Majitel našeho domu mne naháněl a já, jako správný zileniál, samozřejmě telefon nebrala. Kdo ještě v dnešní době volá? Evidentně majitelé bytových domů v Praze, tedy alespoň ten náš. Po dohledání bankovních výpisů se ukázalo, že jeho naléhavé telefonování mělo důvod: dohromady dlužíme devadesát sedm tisíc, což je součet třech celých nájmů plus nějaké domovní poplatky,“ popsala své trable Plíhalová, jež se zajímá o „queer teorii, postkoloniální studia a anarchismus“.
„Věc se má tak, že když jsme se do příliš prostorného bytu na Letné před dvěma lety s dalšími čtyřmi studentkami nastěhovaly, opravdu jsme zkusily první nájem neposlat,“ přiznává Plíhalová.
Fotogalerie: - Média a moc
Částku prý chtěly zaplatit až následující měsíc, vše se však zkomplikovalo. „Náš plán byl částku poslat až na začátku následujícího měsíce a doufat, že to projde. Jenže pak měl výběr dané části nájmu od nás čtyř a přeposlání celé částky majiteli na starosti další spolubydlící, který se jaksi rozhodl dvakrát částku nepřeposlat, přestože ji od zbytku osazenstva měl. Tenhle spolubydlící se před půl rokem odstěhoval, aniž by se o této drobnosti někomu zmínil, a tak majitel bohužel odhalil i naše původní šméčko,“ shrnuje antropoložka, jak se dluh vyšplhal až na sto tisíc a přišlo se na podvod s nájemným. „Jak tomu osud chtěl, nájemní smlouva je psaná na mé jméno,“ dodává na to nemilou skutečnost.
„Myslíš si, že jsme rozpustilé opovážlivé studentky, které si dovolily až moc, a je samozřejmostí, že teď musíme dluh splatit? Jestli tvoje odpověď je ano, pak doufám, že ti tenhle článek alespoň ukáže, že snění o světě, kde jsou dluhy od toho, aby se odpouštěly, je možné,“ píše následně ve svém textu, kde se věnuje tématu, zdali by se dluhy měly splácet či nikoliv a popřípadě za jakých okolností.
„Peníze mají schopnost proměnit komplexní morálku ve věc neosobní aritmetiky – a tím pádem ospravedlnit věci, které by se jinak zdály pobuřující a obscénní. Všechny moderní národní státy jsou založeny na deficitních výdajích. Přestože finanční krize 2008 ukázala, že masový spotřebitelský dluh kapitalismus nezachrání, nedošlo od té doby k žádným významným změnám ve způsobu fungování tohoto systému,“ píše v textu například autorka, podle níž je „vhodným kritériem při přemýšlení nad tím, zda je vhodné dluhy odpustit“, zjištění toho, jak je na tom „materiální zajištění zapojených stran“.
Fotogalerie: - Den s exekutorem
„Zatímco náš nájem se společně se zálohami na elektřinu i plyn zvýšil během dvou let o celou třetinu, náš majitel si užívá pasivního příjmu ze svých čtyř pražských domů,“ našroubovala pak toto „podívání se na materiální zajištění zapojených stran“ na svůj příběh.
Útěchou antropoložce může být, že se identifikuje „jako ze střední třídy“. „Ela Plíhalová (ona/její) vyrostla na maloměstě. Přestože oba její rodiče jsou dělnického původu a z chudších regionů, prošlyi za svůj život sociální mobilitou a Ela sama se tak identifikuje jako ze střední třídy. Ela je queer, bílá, občan České republiky, její tělo je fyzicky schopné a dlouhodobě bojuje s duševními nesnázemi,“ stojí v jejím medailonku na feministickém webu Druhasmena.cz.
Text článku se krátce po zveřejnění rozšířil i na sociální sítě a vzbudil nemalé ohlasy. Twitterový komentátor Honza Provazník za něj deníku Alarm pogratuloval. „Vyhlašuji soutěž o dva nejlepší odstavce v historii žurnalistiky za oficiálně uzavřenou,“ měl jasno, že první dva odstavce článku popisující „šméčko“ s nájemným už nic nepřekoná.
Vyhlašuji soutěž o dva nejlepší odstavce v historii žurnalistiky za oficiálně uzavřenou, gratulace do @A2larm. pic.twitter.com/8bSsLPUYPp
— Honza Provazník (@honza_provaznik) March 24, 2023
Nebyl jediným, kdo text považuje za něco nevídaného. „Co to? To se říká nahlas a píše do novin, že jste chtěli někoho podvést? A že vůbec nejdivnější na tom je, že se vám snažil dovolat? Jako Alarmu vlastně fandím, ale tady mělo přijít editorské veto snad, ne?“ nevěřil svým očím po přečtení článku bývalý šéfredaktor zpravodajství TV Seznam Pavel Cyprich.
Co tok? To se říká nahlas a píše do novin, že jste chtěli někoho podvést? A že vůbec nejdivnější na tom je, že se vám snažil dovolat? ????????>???>? Jako Alarmu vlastně fandim, ale tady mělo přijít editorské veto snad, ne? https://t.co/ItEU7t5gHk
— Pavel Cyprich (@Ceaps) March 24, 2023
„Tohle je tak strašně dobrý! Článek z jinýho vesmíru. Z vesmíru, kde je ‚šméčko‘ a ‚správné zileniálské nebrání telefonů‘ dokonalý modus operandi. Tedy až do okamžiku, kdy se ukáže, že vůbec… Pak nastává pláč a vzápětí nárok,“ shrnul následně novinář Luděk Staněk.
„Jako, že je někdo nedospělej zoufalec, je jedna věc. Já byl určitě taky (a možná ještě trochu jsem). Ale druhá věc je chlubit se tím,“ dodal ještě k textu autorky, kterou potkala nepříjemná realita po neplacení nájmu.
Tohle je tak strašně dobrý! Článek z jinýho vesmíru. Z vesmíru, kde je "šméčko" a "správné zileniálské nebrání telefonů" dokonalý modus operandi. Tedy až do okamžiku, kdy se ukáže, že vůbec...Pak nastává pláč a vzápětí nárok :)
— Ludek Stanek (@LudekStanek) March 24, 2023
Jako, že je někdo nedospělej zoufalec je jedna věc.… https://t.co/GWM8GPbepC
Další z komentujících pak porovnal běžné lidi platící účty s autory z Alarmu. „Neplatí řádně účty, a když dluží peníze, tak začnou psát články, že dluhy by se měly odpouštět,“ pobavil se twitterový komentátor Roman Ciml.
Lidé: platí řádně účty
— Roman Ciml (@Cima7_) March 24, 2023
Lidé z A2larmu: neplatí řádně účty a když dluží peníze, tak začnou psát články, že dluhy by se měly odpouštět.
100% based and ethical samozřejmě ?? https://t.co/UW17J004uj
„A2larm by si měl vybrat, zda je (mírně ztřeštěnou) součástí demokratické diskuse či platformou bláznů volajících po abolici právního řádu. Pokus o kombinaci obojího podkopává obě tyto možné mise,“ padlo k serveru vzápětí od ekonoma Jakuba Steinera.
A2larm by si měl vybrat, zda je (mírně ztřeštěnou) součástí demokratické diskuse či platformou bláznů volajících po abolici právního řádu. Pokus o kombinaci obojího podkopává obě tyto možné mise. https://t.co/P8HSjR4JCK
— Jakub Steiner (@jakub_steiner) March 24, 2023
A novinář Otakar Schön pak dodává, že si za to všechno „můžeme sami“. „I doma občas zírám, co všechno naše děti považují za samozřejmé…“ okomentoval životní příběh publikovaný deníkem Alarm.
Obávám se, že si za to všechno můžeme sami. I doma občas zírám, co všechno naše děti považují za samozřejmé... https://t.co/IhpdpmsxDB
— Otakar Schön (@o_schon) March 24, 2023
Nejde o první článek Plíhalové, který vzbudil pozornost. Ohlasy vyvolal rovněž její text na Alarmu, v němž se ptala, proč její profesor „není Rom?“ „Rasismus a diskriminace jsou hluboko zakořeněny ve většině institucí. Na Západě i u nás. Debaty o dekolonizaci, které kriticky reflektují zaběhlé rámce našeho přemýšlení, je proto nutné brát vážně,“ psala v září roku 2020 s tím, že „Česká republika profituje z civilizační bělosti a je načase začít se aktivně ptát, jak, kým a pro koho byl svět kolem nás postaven“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
