Britský Economist analyzuje: Zdá se, že konfrontace s Ruskem je nevyhnutelná

13.02.2015 8:41

Britský týdeník Economist pochybuje, že bude Vladimir Putin dodržovat dohodou o příměří, kterou odsouhlasil včera v Minsku. Ruský prezident prý chce rozložit Evropskou unii a NATO a možná už nyní plánuje vyvolat podobný konflikt v Pobaltí.

Britský Economist analyzuje: Zdá se, že konfrontace s Ruskem je nevyhnutelná
Foto: repro youtube.com
Popisek: Mírová jednání v běloruském Minsku (Putin, Hollande, Merkelová, Porošenko)

Economist konstatuje, že konflikt na Ukrajině ukázal, kdo je neomezeným pánem Ruska. Dále se podle britského týdeníku ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi podařilo zasít semínko nesvárů mezi evropskými spojenci mezi Evropou a Spojenými státy. „Jeho hlavním cílem je rozdělit alianci a zničit její kolektivní přístup k zajištění bezpečnosti. Zdá se, že konfrontace s Putinem a jeho Ruskem je nevyhnutelná. Co začalo na těžce zkoušené Ukrajině, tam bezpochyby neskončí. Západní političtí vůdci však budou muset vyvinout mnohem větší úsilí, aby tomuto nebezpečí dokázali účinně čelit,“ míní Economist.

Podle Economistu je krajně nejisté, jestli bude dohodnuté příměří od zítřka skutečně platit. „Mnohem jistější se zdá skutečnost, že Putin si přeje vytvoření kvazitstátu v Donbasu, aby prostřednictvím něj mohl brzdit vývoj na Ukrajině. Ať už přes vydírání v oblasti energetiky, obchodního embarga nebo války. Pro Putina je dobrým sousedem jedině ten, kdo je slabý a bezbranný. Za ideální spojence považuje vazaly. Dříve nebo později může podobné konflikty vyvolat v Estonsku, Lotyšsku či Litvě, členských státech EU i NATO, kde žije početná ruská menšina,“ obává se Economist.

„Hlavním terčem pro ruského prezidenta jsou Evropská unie a NATO. Západní instituce pro něj představují největší ohrožení. Chce je zbavit akceschopnosti a soudržnosti a nahradit tyto instituce svým systémem vládnutí. Jistých úspěchů už ostatně dosáhl. Ve Francii, Řecku a Maďarsku si získaly pevné postavení levicové i pravicové politické strany kritizující Evropskou unii. Jejich vůdci lobbují za ruské zájmy a umožňují tak Rusku ovlivňovat dění uvnitř EU. Zásadní výzvou je pro Putina narušit závazek členských států, jenž spočívá ve společné reakci při napadení jednoho z nich nepřítelem. Ruský prezident již dostatečně prokázal, že se nezastaví před ničím a nemá žádné výčitky ani ve vztahu ke svým občanům,“ varuje Economist.

Za zcela zásadní dilema považuje Economist otázku, jestli by měl Západ vyzbrojit Ukrajinu v případě, že dohoda o příměří opět selže. „Zastánci myšlenky vyzbrojení tvrdí, že nárůst obětí na ruské straně by Putina od další agrese odradil. Pokud jej zbraně dokážou zastavit, Západ by měl být jednotný a připraven k tomuto kroku přikročit. V současné chvíli však tato varianta alianci spíš rozděluje. Putin líčí válku jako vyprovokovaný akt ze strany Západu a dodávky zbraní na Ukrajinu mohou z tohoto fantazírování učinit skutečnost. Poslat zbraně na Ukrajinu by mohlo veškeré hrozby ještě znásobit,“ míní britský týdeník.

Za lepší strategii, než používá Putin, považuje Economist využít výhody, které nemá ruský prezident k dispozici. „Tou hlavní výhodou je možnost využít touhu většiny Ukrajinců nasměřovat jejich zemi směrem k Evropské unii. Lepší než zbraně je poskytnout Ukrajincům podporu k budování jejich státu. Dohoda s Mezinárodním měnovým fondem by mohla být začátkem takové pomoci,“ píše Economist a dodává, že je rovněž nutné ujistit o podpoře Západu i pobaltské státy. „Posílat zbraně na Ukrajinu je pochybná varianta, ale poslat vojáky NATO do Pobaltí se jeví jako reálnější varianta. Západní představitelé musí dát jasně najevo, že budou bránit své spojence,“ nabádá Economist.

„Více než zbraně a další válka může k vyřešení konfliktu přispět další rozšíření sankčního seznamu, na kterém by se mohli ocitnout všichni ruští poslanci a vyšší úředníci. Všichni sice často kritizují údajnou dekadenci Západu, ale zároveň většina z nich s oblibou využívá evropské trhy a posílá na západní školy studovat své děti.“ navrhuje Economist a zároveň britský týdeník volá po podpoře obyčejných Rusů, kteří nesouhlasí s Putinovým režimem. „Západ by jim měl dát najevo, že je respektuje a stojí na jejích straně,“ uzavírá Economist.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: pro

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…