Varyš si nejprve všímá nově zvoleného německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, jenž získal podporu jak od stran vládnoucí velké koalice, tak od opozičníků. „Sociálním demokratům se tak podařilo svého člověka do čela státu prosadit poprvé po bezmála dvaceti letech – naposledy tomu tak bylo v roce 1999, když byl zvolen Johannes Rau. Německý prezident je samozřejmě především formální funkce, reálnou moc drží v rukou kancléř: zrovna od Steinmeiera těžko čekat, že bude pouhým státním notářem, který do praktické politiky nezasahuje,“ konstatuje Varyš. 

Zvolení prezidenta a ofenziva do voleb je podle Varyše jasným signálem nové energie SPD. Stoupají jí preference, vstupují do ní členové, zažívá období na výsluní mediální slávy. „Jak prosazení Steinmeiera za prezidenta, tak přenechání postu stranického lídra Martinu Schulzovi jsou obratnými tahy dosluhujícího vicekancléře Sigmara Gabriela,“ dodává Varyš.

Všímá si také toho, že SPD dlouho nemohla najít volebního lídra. Z pozadí se však hlásil právě Schulz, jenž o post stál. Sám Gabriel, na něhož strana spoléhala, se stal ministrem zahraničí a oznámil, že on kandidovat na post kancléře nebude. „Nikdo se nezmohl na odpor, Schulz je lídrem a v březnu ho delegáti stranického sjezdu v zaručeně svobodné a demokratické volbě zvolí i předsedou SPD,“ dodává Varyš.

A jak zmiňuje, ovoce to nese. „Sám Schulz je populárnější než kancléřka Merkelová. Zejména mezi mládeží v SPD, která nemohla Gabrielovi přijít na jméno, zavládla euforie a jakási schulzomanie. Nicméně, do voleb ještě zbývá sedm měsíců. Povede se dlouhá kampaň,“ tvrdí. 

„Hlavní otázkou podzimních voleb však není, kdo vyhraje, ale zda vznikne většina rudo-rudo-zelené koalice, tedy SPD se Zelenými a postkomunistickou Die Linke. Právě tohle nebezpečí, se Schulzem jako kancléřem, ultralevicovou Sahrou Wagenknechtovou (lídryní Die Linke) či zelenou fanatičkou Claudií Rothovou jako ministryní zahraničí, zmiňoval mladý konzervativní politik Jens Spahn na nedávném sjezdu CDU. A právě proti levicovému vzestupu se bude CDU/CSU jistě zejména vymezovat ve volební kampani. Vedle výzvy zprava, kterou představuje populární euroskeptická AfD,“ dodává Varyš závěrem. Domnívá se však, že nejspíš bude pokračovat velká koalice.