Rudá hvězda a azbukou napsaný nápis Kreml na soukromé budově na náměstí Míru vzbudila silné nepochopení ze strany radnice, která si stěžuje, že světelné zařízení v městské památkové zóně někdo nainstaloval v minulých dnech bez jejího vědomí. Starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS) kvůli nápisu již dokonce podal trestní oznámení na neznámého pachatele.
Problémem není jen narušení památkové zóny, podle starosty umístěním poutače mohlo dojít k trestnému činu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. „Žádné okolnosti ani důvody této iniciativy mně nejsou známy, přesto považuji za nepřípustné, aby na budovu v Městské památkové zóně Uherské Hradiště a v bezprostřední blízkosti areálu bývalé věznice v Uherském Hradišti byla umísťována jakákoli totalitní symbolika,“ uvedl Blaha pro ČTK.
Naopak jednatel vlastníka domu – společnosti Simexco – Vilém Kubiš poukázal, že instalace má upozornit na chátrání bývalé věznice v sousedství.
„Jedním ze záměrů bylo upozornit na to, že se nedělá nic s věznicí vedle, kde byli vězněni političtí vězni. Je to torzo, se kterým 30 let nikdo nic nedělá,“ zdůvodnil Kubiš.
„Tento příběh by možná mohl být jednou z kapitol knihy ‚Slovácko sa súdí‘, kdyby došlo k jejímu dalšímu vydání – tím spíše, že je v hlavní roli věznice,“ komentuje dění Valenta.
Fotogalerie: - Valenta v krojové košili
Někdo je podle senátora „stejně jako ta hvězda rudý vzteky, jiný se pousměje“. Chápat má strany obě, sám se však kloní k té druhé.
„Už teď vidím, jak mne zase budou někteří zasypávat svou zlobou a chrlit tu ze sebe nesmysly o tom, že se dopouštím proruské propagandy, ale to mi nevadí. Kdo mne zná, ví, že jsou tito lidé úplně vedle. Nejsem populista a stojím si za svým názorem, ať se někomu líbí, nebo ne,“ vzkazuje svým kritikům.
„Netradiční výzdoba“ sice má být i podle něj „fakt úlet“, avšak důležitý má být cíl celé akce, který má podle politika „popostrčit pražské byrokraty k urychlení rekonstrukce nedaleké věznice, která desítky let chátrá, a přitom je sama o sobě mementem totalitních hrůz“.
„Beru to s úsměvem a považuji tento krok za jakousi politickou satiru,“ uzavírá Valenta, jenž se několik posledních let snažil docílit posunu v řešení budoucnosti věznice.
Fotogalerie: - Den daňové svobody
První kroky v rámci záchrany objektu se mu již podařily. „Budova věznice již přešla z Ministerstva spravedlnosti na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Je zpracovaná studie, která potvrdila, že po rekonstrukci zde vznikne nejen muzeum totality, ale také zázemí pro okresní soud a další justiční instituce. Vláda prý má na rekonstrukci připraveny peníze, pokračuje se v projektování i vyklízení budovy,“ připomíná senátor s odkazem na rekapitulaci několikaleté práce, která otevírá možnou změnu v revitalizaci objektu.
Obává se ovšem, že v rychlosti konání příslušných institucí k posunu nedojde. „Ano, hnuli jsme se po letech z místa, vlastní rekonstrukce ale stále neprobíhá. Pokud tedy existuje cokoliv, co start rekonstrukce urychlí, jsem tomu rád – i kdyby to měl být kontroverzní úlet v podobě dočasného vyvěšení rudé hvězdy. Obávám se však, že ani ta nepřinutí příslušné úředníky a instituce, aby své tempo zrychlili,“ myslí si.
Bývalá uherskohradišťská věznice zeje prázdnotou již od roku 1960, kdy zanikla při reformě státní správy. Za druhé světové války využívalo věznici gestapo jako shromaždiště politických vězňů před transportem do koncentračních táborů. Po válce se zde konaly lidové soudy a na nádvoří věznice veřejné popravy.
Za komunismu byli do areálu zavlečeni vězni tvoření z lidí nepohodlných pro režim.
Kromě Muzea totalitních režimů se do věznice má přestěhovat i okresní soud nebo státní zastupitelství.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
