Formální fáze akvizice BVP byla zahájena na jaře roku 2019 a od té doby proběhla řada změn a především odkladů konečného rozhodnutí. Že soutěž nebylo možné dokončit do termínu sněmovních voleb, bylo zřejmé již od jara letošního roku, a definitivně poté, kdy Ministerstvo obrany souhlasilo s prodloužením lhůty, kterou stanovilo uchazečům pro podání finálních nabídek.
Ty byly podány 1. září, bezmála měsíc před volbami, a procházejí nyní hodnocením, shrnul dosavadní průběh soutěže Security magazín.
Jemu lídr koalice SPOLU upřesnil, že ač nezná přesné podrobnosti zakázky, Babišova vlády by ji už neměl řešit.
Odůvodnil to především vysokými náklady.
„Vláda Andreje Babiše, a neznám podrobnosti této věci, by žádná klíčová rozhodnutí v tuto chvíli neměla dělat. Nejde jen o toto, jsou tady přijímána opatření, která budou mít docela závažný vliv na rozpočet příštího roku, a myslím si, že takové kroky nejsou šťastné," řekl budoucí premiér.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Nepřijímat klíčová a pro nastupující vládu závazná rozhodnutí zaznělo jako požadavek vůči ministru obrany Metnarovi ze strany předsedkyně Výboru pro obranu Jany Černochové (ODS) již v květnu letošního roku. PL se ministra obrany zeptaly na bližší informace. To ústy tiskovéh mluvčí potvrdilo, že žádné další kroky neplánuje.
„Není důvod slova pana předsedy Fialy rozporovat. Řekl totéž, co ministr Metnar již opakovaně veřejně deklaroval. Strategická zakázka na pásová BVP je v pokročilé fázi, nicméně finální kroky a rozhodnutí u tohoto projektu budou na nové vládě a novém vedení resortu obrany, nikoliv na současném vedení. V zakázce aktuálně dochází k posuzování jednotlivých nabídek, které ministerstvo obrany obdrželo od tří potenciálních dodavatelů. Jedná se o obsáhlé dokumenty čítající tisíce stran, proto proces posuzování bude trvat řádově týdny až měsíce. Teprve pak bude jasné, jestli nabídky dodavatelů odpovídají požadavkům stanoveným ministerstvem. Následně bude se stavem projektu seznámen nový ministr či ministryně,” uvedl pro PL Jan Pejšek.
Zakázka byla v minulosti kritizována například kvůli vysokým nákladům. Někteří poslanci, například Pavel Růžička (ANO) nebo Pavel Bartošek (KDU-ČSL), se vyjádřili v tom smyslu, že by některé specializované varianty BVP mohly být převedeny na kolovou platformu, která je levnější a jejíž výroba v České republice již plně probíhá.
Poslanec ČSSD a místopředseda Výboru pro obranu Antonín Staněk se na svém blogu na serveru Aktualne.cz věnoval nákupu bojových vozidel pěchoty takto: „Počátkem roku přišel vicepremiér Havlíček s nápadem, že když už kupujeme za 52 miliard bojová vozidla pěchoty, že by z toho republika měla mít něco víc než jen kvalitní pancíř kolem několika set vojenských specialistů. A navrhl, aby ve spolupráci s vítězem zakázky vznikl na výrobu těchto BVP nový český podnik. V něm by se pancéřáky v zahraniční licenci vyráběly a stát by měl výrobu pod kontrolou,“ píše Staněk.
To se ale prý nestalo.
Fotogalerie: armáda - Dny NATO v Ostravě
V úterý 27. dubna 2021 byly do České republiky přepraveny funkční vzorky vozidel tří výrobců, kteří se ucházejí o zisk veřejné zakázky na dodávku 210 pásových bojových vozidel pěchoty ve prospěch Armády České republiky.
Jedná se o vozidla CV90 od švédské společnosti BAE Systems, Lynx od německé firmy Rheinmetall Landsysteme a ASCOD od španělské společnosti GDELS.
„Cílem zkoušek bude prostřednictvím 30 různých typů testování prověřit vybrané technické parametry požadované AČR. V rámci toho budou ověřovány jak hodnoty deklarované výrobci v dokumentaci, tak praktické vlastnosti vozidel od pohyblivosti a průchodivosti až po střelecké schopnosti jejich zbraňových systémů,“ uvedl k tomu tehdy plukovník Ctirad Gazda, vedoucí oddělení projektu pořízení BVP SVA MO.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
