Podle řady evropských diplomatů šlo o moment, který překročil dosud tolerované hranice. Zatímco Trumpovy opakované spory s evropskými spojenci, jeho kritika NATO či obchodní konflikty byly vnímány jako součást tvrdé, ale stále zvládnutelné politické reality, hrozba namířená proti suverenitě členského státu EU zasáhla samotné jádro poválečného uspořádání. V soukromých rozhovorech evropští úředníci popisují Trumpovo jednání jako „šílené“ či „bláznivé“ a mluví o jasném a nevyprovokovaném útoku na spojence, jak informuje bruselský list Politico.

Podle jednoho z evropských diplomatů je situace vnímána jako bod zlomu. Evropa byla dlouhodobě kritizována za příliš opatrný přístup k Trumpovi a snahu vyhýbat se přímým střetům. Tentokrát však podle diplomatických zdrojů převládá názor, že další ustupování by znamenalo rezignaci na základní principy. „Existují určité hranice,“ zaznívá z evropských hlavních měst, která byla dosud považována za nejvěrnější partnery Washingtonu.

Roste tak přesvědčení, že Spojené státy pod Trumpovým vedením už nelze považovat za automaticky spolehlivého partnera – a to ani v oblasti obchodu, ani v otázkách bezpečnosti. Vysocí představitelé několika evropských vlád otevřeně hovoří o tom, že změna americké politiky je strukturální a dlouhodobá, nikoli jen dočasným výkyvem jednoho prezidentského období. Čekání na „návrat starých časů“ proto podle nich není strategií, ale iluzí.

Alternativa bez Spojených států

Tato úvaha má dalekosáhlé důsledky. Pokud by se Evropa skutečně vydala cestou větší strategické autonomie, znamenalo by to zásadní přetvoření Západu, jak byl znám po více než 80 let. Dopady by se neomezily jen na politickou rovinu. Očekávat lze hospodářské ztráty vyplývající z eskalace obchodních sporů, ale i bezpečnostní rizika spojená s tím, že Evropa by se musela bránit s menší nebo žádnou americkou podporou, aniž by na to byla plně připravena.