V prvé řadě upozornil na problém s vyšetřováním. Černé skříňky, na nichž je zaznamenána veškerá komunikace mezi piloty a stanovišti řízení letu nebo vzájemné rozhovory osádky v kabině, prozkoumávají čtyři země – Ukrajina, Holandsko, Austrálie a Belgie. Záznamy z pozemního stanoviště řízení letů ihned zabavily ukrajinské orgány a jejich další osud je neznámý. Podle Minaříka by mělo dojít k vzájemnému porovnání obou nahrávek, aby se mohl zrekonstruovat průběh celého letu.
Vystoupat s SU-25 do výšek kolem 10 km by nebyl problém
Minařík je bývalým vojenským pilotem. Létal i na stroji SU-25, o kterém se spekulovalo, že mohl sestřelit dopravní letadlo s 300 lidmi na palubě. Generálmajor souhlasí s tím, že dostup letounu je opravdu jen do výšky sedmi kilometrů. Jeho motory, trup nebo různé agregáty ale umožňují vzlétnout i výš.
„Z hlediska mých praktických zkušeností, protože jsem na těchto výškách s ním létal a dodržoval toto omezení, a jsem přesvědčen, že vystoupání do výšek kolem 10 km by nebyl problém. Letoun měl dostatečný přebytek tahu pro další stoupání (dva motory z letounů MIG 21 bez forsážních komor),“ vysvětlil Minařík v článku.
Není snadnější cíl než boeing, který nemanévruje
Pak je zde otázka výzbroje SU-25. Rakety R 60 prý mají infračervené navádění. „V praxi je raketa namířena do přibližné polohy cíle, sama si jej nalezne a i sama dá pilotovi signál, že může být odpálena. V případě nemanévrujícího dvoumotorového letounu, kterým boeing byl, není snadnější cíl,“ míní Minařík.
Minařík také poukázal na raketový systém Buk, který s největší pravděpodobností malajsijské letadlo sestřelil. „Co říci závěrem. Střetává se zde několik podivných věcí na to, abychom mohli hovořit, že se nejedná o připravenou akci. V tomto případě si musíme uvědomit, kdo měl z výsledku smrti téměř 300 lidí největší užitek,“ uzavřel Minařík.
USA a EU se snažily Ukrajinu přiblížit Západu. Mohly zinscenovat převrat v Kyjevě
To rozebíral v dalším článku bývalý kandidát do Poslanecké sněmovny za hnutí Úsvit přímé demokracie Jiří Bezák. Klade si otázku, komu vyhovuje, že se ukrajinská krize neřeší u diplomatického stolu, nýbrž pomocí zbraní v ulicích východoukrajinských měst.
EU a USA se podle Bezáka snaží Ukrajinu začlenit do západních struktur – NATO, Evropská unie. Politici totiž jinak nedokážou obhájit své počínání a snahu o demokracii. Otázkou je, zda je demokratické ostřelovat hustě osídlené oblasti, což dělá ukrajinské vládní dělostřelectvo.
Bezák tvrdí, že převrat v Kyjevě klidně mohly zinscenovat Spojené státy spolu s Evropskou unií. Potřebovaly prý na Ukrajině vládu, která by zemi přiblížila Západu. „Že to je nesmysl? Proč by byl? Kolikrát CIA namočila USA do převratů například ve Střední Americe?“ ptá se někdejší kandidát Úsvitu.
Na obnově Ukrajiny by se měla podílet EU i Ruská federace
Ukrajina ovšem představuje katastrofu pro Evropskou unii. Pro Evropu je prý riskantní investovat do země byť jenom jedno euro. Východiskem by proto muselo být společné diplomatické jednání Ruska, EU, kyjevské vlády a vlády separatistických regionů. Muselo by dojít k neprodlenému zastavení bojů. Na následné obnově Ukrajiny by se podílely jak státy Evropské unie, tak Rusko. To by podle Bezáka také mělo Ukrajině vykompenzovat ztrátu Krymu.
„Ekonomické sankce proti Rusku je nutné neprodleně zrušit a recipročně ruské vůči EU. Jedině vzájemná oboustranně výhodná spolupráce EU a Ruské federace může velice významně pomoci oběma ekonomikám a nakonec i Ukrajině v růstu,“ míní Bezák.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vfe
_profil_top.jpg)
