"Tenkrát jsem poukazoval na to, že politická moc nemůže ovlivňovat tu soudní. A taky jsem se tím řídil. Dokonce jsem zavřel v Budějovicích celé oddělení hospodářské kriminality. Zavolal mi tehdejší vedoucí krajský tajemník Slavík a vytkl, že nahrávám třídnímu nepříteli. Řekl jsem mu, že už Lenin napsal svému ministru spravedlnosti dopis, v němž říká: Co je to za stranu, která se zastává vlastních darebáků. Soudruh Slavík práskl telefonem a už mě nezval na prvomájovou tribunu," vzpomíná v rozhovoru pro server Idnes.cz Kříženecký.

Před deseti lety byl za stranu KSČM navržen na prezidenta, i když prý sám věděl, že nemůže uspět. Právě členství v KSČ mu po revoluci zabránilo dostat post nejvyšší a to být soudcem Nejvyššího soudu, nakonec se tak stal pouze hlavním vojenským prokurátorem. Dvakrát v roli vojenského prokurátora navrhl trest smrti, jeden z nich byl nakonec vykonán. "Tehdy v roce 1977 opilý podporučík začal ze samopalu střílet do sedmnácti lidí, jednoho zabil a dalšího odstřelil jako psa z bezprostřední blízkosti," vysvětluje důvod, proč byl pro trest smrti, i když není jeho zastáncem.