Nikdo nechápe strategii, kterou si IS rozšiřuje seznam svých nepřátel, od šíitů, Kurdů, jezídů, křesťanů po muslimy jako takové. Řadit se k nim může i její teoreticky nejbližší spojenec al-Káida, jejíž odnož bojuje v Sýrii. Nacisté i Rudí Khmerové své zločiny proti lidskosti skrývali. Co pudí IS dokumentovat je a šířit sociálními sítěmi bez ohledu na důsledky?

Když se loni v srpnu objevilo video s vraždou amerického novináře Jamese Foleyho, začala se proti IS formovat koalice, která proti němu začala bojovat v Iráku. Počítá se, že kvůli ní IS přišel o 6000 lidí. Podobně upálení jordánského pilota Maáze Kasásby sjednotilo proti IS Araby a Jordánsko se opřelo do kampaně proti němu v Sýrii. Nedávný masakr egyptských koptů do kampaně přivedl Egypt, který neváhal bombardovat posty IS v Libyi. IS nepřestává překvapovat nesmyslným a sebezničujícím charakterem svých akcí.

Pochopení jeho záměrů lze hledat v časopisu, který IS vydává pod názvem Dábik. Vyšlo už sedm čísel a kdo čte pozorně, pochopí, že je chybou považovat IS za rozumově uvažujícího hráče. Jeho ideologie se podobá apokalyptickému kultu. IS věří, že se lidstvo blíží svému konci a že IS tento konec svými aktivitami může urychlit.