V pondělí začal již devátý ročník Týdnů mediálního vzdělávání. Projekt neziskové organizace Člověk v tísni se zaměřuje na učitele základních a středních škol, kterým je vysvětlováno, jak u žáků rozvíjet „mediální gramotnost“.
Součástí je i „čerpání inspirace“ v podobě aktivit a materiálů pro výuku, které jim na klíč dodávají tvůrci z projektu Jeden svět na školách.
Premiér Fiala se omluvil voličům za zvýšení daní. Nevěděl prý, že bude válka. Přijímáte jeho omluvu?Anketa
V úterý probíhala ústřední akce celého týdne, Veletrh mediálního vzdělávání v pražské Národní technické knihovně. Zde se učitelé mohli nejen seznámit s nabízenými výukovými materiály, ale také se jednalo o „celodenní vzdělávací a networkingovou akci“.
V prvním dopoledním bloku mohli učitelé absolvovat třeba workshop Zpravodajství v době sociálních sítí. „Ukažte svým žákům, proč na kvalitní novinařině záleží,“ nabádá JSNS. Mají se zde dočkat třeba návodu, jak naučit žáky poznat kvalitní novinařinu.
Před obědem ještě mohli stihnout workshop organizace Jeden svět na školách s názvem Kritickým myšlením proti konspiracím. Na příkladu teorie o placaté zemi zde bylo rozebráno, že „i přes to, že některé teorie působí neškodně, mohou sloužit jako nebezpečný nástroj manipulace a převrácení reality“.
Mezitím mohli učitelé navštívit stánky, které zde měla Česká televize, ČTK, Český rozhlas, internetová organizace CZ.NIC, ale také Deník N, Seznam.cz, nezisková organizace Demagog, organizace Transitions, za kterou stojí Asociace pro podporu demokracie a lidských práv. Také projekt Digitální zdraví a odolnost, za kterým stojí proděkanka FF UK Michaela Slussareffová, slovenská neziskovka Mediálná gramotnost nebo In Iustitia a Linka bezpečí.
Vážíte si politické zkušenosti a moudrosti Miroslavy Němcové?Anketa
Kdo nestihl dojet v úterý do Prahy, může navštívit akce v regionech. Ve středu debatovali o dřině novinářské profese v Českých Budějovicích Zdislava Pokorná z Deníku N a František Trojan z Respektu. Nejstarší syn herce Ivana Trojana byl hned v úterý dopoledne v Praze, kde učitelům přednášel o médiích v čase voleb.
Další debaty ale teprve proběhnou. V pátek v Karlových Varech rozeberou Michael Rozsypal, Barbora Loudová z Reportérů ČT a Eva Soukeníková z Českého rozhlasu, proč potřebujeme veřejnoprávní média. V Liberci bude příští pondělí Petra Procházková popisovat, jak vznikají zprávy z války a do Brna přijede příští čtvrtek Erik Tabery s výkladem o tradičních médiích v éře TikToku. Vše končí den poté v Ostravě, kde vystoupí s Marií Bastlovou a Michaelem Rozsypalem Jan Žabka, který psal pro Hlídacího psa, ale teď působí v mediálním projektu Okraj.
Na všech těchto akcích se učitelé mohou seznámit s produkty, které jim pro mediální výuku na míru připravil Jeden svět na školách, dceřiná organizace Člověka v tísni.
Pro začínající učitele je připraven stručný průvodce světem médií, který je rovnou navádí na lekce a projekty JSNS.
Třeba balíček Mediální ring 2 – zpravodajství zahrnuje film s Martinem Veselovským a youtuberem Kovym, k němuž jsou žákům dodány i pracovní listy a učiteli plán, jak kolem promítání zorganizovat celou vyučovací hodinu.
Z dalších nabízených materiálů, které učitelé k výuce mohou využít, zaujme třeba žertovný kvíz Chcete být koncesionářem, nebo tip, jak naplánovat celou hodinu kolem debaty českých politiků o cestě na pohřeb Nelsona Mandely.
Školy, které jsou stálým zákazníkem JSNS, mohou dostat některé materiály zdarma, třeba učitelskou brožuru Dezinformace a konspirace ve třídě.
Jeden svět na školách ale nabízí učitelům i komplexnější materiál, třeba výukový plán Učíme o dezinformacích, který vydá na pět vyučovacích hodin.
Bude-li vládu sestavovat hnutí ANO, kterého partnera v ní chcete vidět nejvíce?Anketa
Publikace o 82 stranách obsahuje také řadu referencí od spokojených pedagogů. Třeba paní učitelka ze základní školy v Náchodě popisuje, jak jí materiály JSNS pomohly při výuce, když za covidové pandemie začala vnímat stále rozhádanější společnost. Historie mediální výchovy podle materiálů z Člověka v tísni je ale mnohem delší.
Programy, kurzy, ideové projekty...
Ještě v devadesátých letech si žáci osvojovali to, co se dnes nazývá jako „mediální dovednosti“, v rámci tradičních školních předmětů. V češtině se (samozřejmě podle kvalit učitele i míry vlastního zájmu) učili kriticky rozebírat text a identifikovat publicistické útvary, dějepis dodal kritické a vědomostmi podložené hodnocení faktů, občanská výchova nebo základy společenských věd elementární pojmový aparát a výuka cizích jazyků schopnost ověřovat si informace i v zahraničních zdrojích.
Podstatná změna nastala se vzdělávací reformou ministryně Buzkové za Špidlovy vlády. Podle ní byly školy vázány osnovami pouze rámcově a v těchto mantinelech dostaly do té doby nezvyklou míru volnosti. To na ředitele i učitele kladlo mnohem větší odpovědnost, kterou někteří pojali jako příležitost, ale jiní před novou výzvou poněkud tápali.
A zde se chopil příležitosti soukromý, ale i nevládní sektor, a začal těmto učitelům nabízet výukové materiály na klíč, často zaštítěné nějakou veřejnou autoritou a dokázal kolem toho vytvořit velmi zajímavý systém benefitů.
Václav Klaus mladší už v březnu 2016 v jednom ze svých blogů na Novinkách vzpomínal, že když v roce 1998 začínal ve funkci ředitele pražského gymnázia, dominovaly v jeho služebním mailu nabídky křídy, lavic, vymalování tříd a podobně hmatatelného zboží. „V letech 2012 až 2014 už jednoznačně v korespondenci dominují rozličné programy, kurzy, projekty ideové,“ vzpomínal. Už v roce 2013 mu prý takových nabídek jednou přišlo šest během jediné cesty vlakem z Prahy do Ostravy.
Zmíněný rok 2016 přinesl další zásadní změny. Britské referendum o brexitu a první volební vítězství Donalda Trumpa v USA mnohé šokovaly a jako vysvětlení se čím dál častěji začal uvádět vliv dezinformací a „ruských trollích farem“. Z neziskového sektoru i části politické reprezentace začala zaznívat poptávka, že je třeba tomu čelit prostřednictvím „mediálního vzdělávání“.
Agendu nastolil hned na začátku roku 2017 speciál časopisu Respekt, který se celý věnoval tématu dezinformací.
Fotogalerie: - Jízda s Babišem
Dalším kanálem, kudy byla poptávka komunikována, byl třeba pořad 168 hodin, kde se právě v této době stali populárními komentátory lidé jako Jakub Janda z Evropských hodnot nebo politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity, který k tématu napsal knihu s pokorným názvem Nejlepší kniha o fake news.
Téma „hybridních hrozeb“ se stalo i bezpečnostním zájmem, když Sobotkova vláda v prosinci 2016 schválila takzvaný Audit národní bezpečnosti, kde bylo poprvé formulováno nebezpečí dezinformací. Potřeba mediálního vzdělávání jako obrany proti tomuto riziku tam byla výslovně jmenována.
Ještě na konci téhož školního roku se uskutečnily první Týdny mediálního vzdělávání, organizované JSNS. Ten se tématu mediálního vzdělávání věnoval už dříve, podle vlastních tvrzení od roku 2007.
Jak pro ParlamentníListy.cz doplňuje mediální analytik docent Petr Žantovský, Člověk v tísni právě v té době, za ministryně Kateřiny Valachové, uzavřel s ministerstvem školství poměrně rozsáhlou smlouvu o spolupráci při výuce. Ta potom pokračovala dále i přes další ministry.
Fotogalerie: - Motoristé sobě, rozumíme době
Janda, Kartous, Cemper...
Tato dceřiná organizace Člověka na školách zajišťuje jeho vzdělávací a výchovné aktivity už od svého vzniku v roce 2001. „Přispívá k výchově zodpovědných mladých lidí, kteří se orientují v současném světě,“ píše o něm sám Člověk v tísni. Původně vznikl jako doplněk každoročního filmového festivalu Jeden svět, ale postupně rozsah jeho aktivit výrazně přerostl promítání pro školáky.
Jeho projekty, financované z nejrůznějších grantových výzev EU, České republiky, ale třeba i pražského magistrátu, se věnují tématům mediálního vzdělávání, lidských práv, globálního vzdělávání, moderních československých dějin, životního prostředí, občanské angažovanosti a sociální problematiky.
První „týdny“ v roce sedmnáctém „odtáhly“ novinářské celebrity jako Marek Wollner, Sabina Slonková nebo Jindřich Šídlo. Školy dostávaly DVD s britským dokumentem Nic než lži nebo publikaci z dílny JSNS Na pravdě záleží.
V následujících letech se téma „mediální výchovy“ stalo v českém školství velmi frekventovaným. Evropské hodnoty vydaly v roce 2018 analýzu, která upozorňovala na nedostatečné mediální vzdělávání žáků a žádala pro něj mnohem větší podporu od ministerstva školství.
V následujících letech se téma boje proti dezinformacím skutečně stalo jedním z nejperspektivnějších dotačních titulů, ať z programů českých, unijních nebo „Norských fondů“.
Výsledkem bylo množství nových neziskovek a spolků, které se tématu věnovaly. K nejviditelnějším patřili Čeští elfové, jejichž tváří se stal někdejší brněnský tělocvikář Bohumil „Bob“ Kartous, Manipulátoři.cz vedení absolventem střední energetické školy Janem Cemperem, také Nadační fond nezávislé žurnalistiky, nebo Ústav nezávislé žurnalistiky.
Kartous s někdejším češtinářem a později několikrát zkrachovalým podnikatelem Františkem Vrabelem poté založili spolek Nelež, který podle anglosaského mustru neziskovky GDI sestavoval žebříčky závadných médií a následně vyvíjel pod heslem „postav se za pravdu“ nátlak na firmy, aby se neodvážily v nich inzerovat.
Vrabel spolek po několika letech opustil, když na něj byla uvalena exekuce. Skončil tak pozoruhodný příběh, který kdysi odšpuntoval titulek Respektu „čeští géniové čtou budoucnost“, ve kterém byl Vrabel představen jako geniální vizionář a vynálezce unikátní sémantické metody k odhalování dezinformací. Několik let byl oblíbencem médií a později za covidu dostal zakázku i od ministerstva zdravotnictví.
Jeden z Vrabelových neúspěšných projektů v minulosti financoval i mladý internetový miliardář Jan Barta, který se později stal jednou z hlavních tváří specifického druhu filantropie, ve kterém skupina několika miliardářů společně podporuje „demokratická“ média. Z jejich peněz vznikl třeba Deník N, který je od té doby oblíbencem neziskového sektoru i veřejnoprávního zpravodajství.
Covidová pandemie přinesla boji proti dezinformacím nové příležitosti. Umožnila mediální spojení „dezinformační scény“ s tisícovkami mrtvých a „obnova po covidu“ obnášela na státní i unijní úrovni mnohamiliardové dotační programy. Jejich využití na boj proti dezinformacím probíhalo s vědomím a podporou politiků a veřejných institucí.
„NextGenerationEU je víc než plán obnovy – je to příležitost, která přichází jednou za život. Příležitost dostat nás z pandemie silnější, transformovat naše ekonomiky a společnosti a vytvořit Evropu, která bude fungovat pro všechny. Máme vše, co k tomu potřebujeme. Máme vizi, máme plán a dohodli jsme se, že společně investujeme 806,9 miliardy EUR,“ stojí přímo v největším bruselském dotačním projektu.
V Česku pod heslem obnovy společnosti po covidu vznikl třeba institut SYRI, neboli Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, ve kterém o dezinformacím coby systémových rizicích bádají vědci z Karlovy univerzity, Masarykovy univerzity a Akademie věd. Nebo podobně orientovaná, ale mezinárodně fungující obsarvatoř CEDMO, za kterou od počátku stojí pedagog FSV UK PhDr. Václav Moravec.
Psali jsme:
A dalším podstatným impulzem byl nástup vlády Joea Bidena v USA, která začala intenzivně realizovat „soft power“ v podobě podpory neziskového sektoru napříč celým světem. Nedávno bylo v rámci škrtů Elona Muska odhaleno, že i do Česka šly z tohoto programu příspěvky v milionech.
Musk zastavil penězovody
Člověk v tísni měl podle výročních zpráv třeba v roce 2023 čerpat skoro 30 % svých výnosů. V kolonce „zahraniční státní rozpočty“ najdeme souhrnnou částku 2,225 miliardy korun, z toho 1,798 miliardy pochází od Spojených států, druhým velkým donátorem je s necelými 275 miliony Velká Británie. Naprostá většina darů z USA připlavala do Člověka v tísni z programů agentury USAID, tedy té agentury, kterou by chtěl Elon Musk úplně zrušit. Souhrnné výnosy Člověka v tísni jsou za rok 2023 ve výši 6,125 miliardy korun. Programy USAID tak tvoří přibližně 29 procent všech příjmů Člověka v tísni za rok 2023.
„Americké škrty v zahraniční pomoci nás, Člověka v tísni, nutí omezit pomoc pro 300 000 lidí měsíčně,“ postěžovala si Adriana Černá, jedna z koordinátorek Člověka v tísni. A mimo jiné současně manželka Jakuba Jandy z Evropských hodnot.
V reakci na tyto události Člověk v tísni ještě zvýšil aktivitu na sociálních sítích, kde k pravidelnému přispívání vyzývá třeba zpívající herec Jiří Macháček.
Jeden svět na školách má ale jiné zdroje financování, takže běží i nadále. Do aktivit letošního „týdne“ se má zapojit celkem 473 škol a jiných institucí z Česka i Slovenska.
Docent Petr Žantovský vidí problém v několika rovinách. První rovinou je politická orientace přednášejícího, která je u řady neziskových organizací dost vyhraněná. Zejména u těch, které jsou navázány na globální rodinu Open Society Fund. U těchto osob a organizací navíc nikdy není jasné, zda nehájí něčí specifické zájmy už proto, že obvykle mají i soukromé sponzory.
Docent Žantovský připomíná, že politické působení na školách je zákonem zakázáno, ale tento zákon je v Česku uplatňován dost gumově, a to i nejvyššími ústavními činiteli.
„Politika by ale rozhodně neměla být vnucována mladým lidem, kteří ještě nemají tolik zkušeností, aby předkládaná tvrzení kriticky zhodnotili,“ myslí si Žantovský.
Druhou rovinou je vzdělání osob, které za neziskovku na žáky působí. Zatímco učitelé musejí prokázat vzdělání a z něj vyplývající vědomosti a kompetence, u aktivit neziskovek ve školách nic takového není.
Karel Strachota, výkonný ředitel Jednoho světa a nejčastější autor mediálních publikací, podle Wikipedie vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor elektronické počítače.
Koordinátorkou celého projektu Týdnů mediálního vzdělávání je v Člověku v tísni Tereza Anna Štegmannová, absolventka Střední školy propagační a multimediální tvorby a posléze magistra mediálních studií, stipendistka Bakala Foundation a přispěvatelka webu FORUM24.cz, která v Člověku v tísni začínala v PR oddělení a od loňského roku je hlavní koordinátorkou mediálního vzdělávání.
ParlamentníListy.cz se jí ptaly na cíle a ambice letošního ročníku, třeba v souvislosti s novými Rámcovými vzdělávacími programy, které na začátku roku představil ministr Bek. Odpovědi jsme doposud neobdrželi.
„Skutečnost, že pochybně vzdělaní lidé vstupují do vyučování a působí na žáky, je sama o sobě patologická,“ říká docent Žantovský.
V jedné debatě prý dokonce slyšel, že působení těchto lidí na žáky je jistější než působení učitelů, kteří často žádným kurzem mediálního vzdělávání neprošli. „A to už mi přijde úplně perverzní," uzavírá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Je správné, aby měl mediální výchovu dětí pod kontrolou Člověk v tísni?
autor: Jakub Vosáhlo
Nefialová
