Na úvod Špaček, který žije v Georgii ve městě Roswell, popsal, jak se soukromé zdravotnictví země, jež nemá veřejnou zdravotní péči, vypořádává s koronavirovou krizí. Pro pochopení se vrátil k reformě zdravotního pojištění bývalého prezidenta Baracka Obamy známé jako Obamacare.
Tento zákon v USA z roku 2010 reguluje přístup ke zdravotnímu pojištění. Jeho smyslem má být zvýšení dostupnosti zdravotního pojištění pro chudší vrstvy obyvatel. Herní vývojář však upozorňuje, že tomu je právě naopak a chudých přibývá. Jde totiž prý spíše o druh pojištění, kde lidé spíše platí náklady, než aby dostávali příspěvky.
„Spousta lidí byla proti tomu, když se to změnilo, a šla kvůli tomu do větší chudoby. Obama si tím nahnal balík. Řekne vám, budete platit jen 100 dolarů na osobu měsíčně a budete mít 80 procent pokrytí a ušetříte hodně peněz. Vy ale dopředu musíte splatit třeba 6 000 dolarů, než vám pojišťovna vůbec začne platit to pokrytí, které má hrozně vysoké,“ přiblížil Špaček, kde v tamním zdravotnictví spatřuje největší problém.
Obamacare tímto systémem, který není dobrý, zruinoval velkou spoustu lidí. „Amerika byla nešťastná, že Obama něco takového uzákonil, a vlastně je doposud,“ dodal.
Poukázal na další uskalí – pokuty, když nemáte zdravotní pojištění: „Američané také musejí do dubna platit daně, pokud ale nemají pojištění, jsou pokutováni,“ řekl s tím, že sám byl už pokutován několikrát, vždy částkou 700 dolarů, kterou přidal k daním, jež měl daný rok zaplatit.
Proti těmto mechanismům bojuje americký prezident Donal Trump: „Ten to chtěl celé zrušit, nakonec nechá zdravotní pojišťovnu uzákoněnou, ale pokutu chce zrušit, protože je to nefér vůči lidem, kteří pojištění nechtějí mít a akorát to platí z vlastní kapsy.“
Americký nejvyšší soud počátkem března oznámil, že se bude zabývat politicky výbušnou kauzou, v níž se rozhoduje o ústavnosti reformy zdravotního pojištění bývalého prezidenta Baracka Obamy, známé jako Obamacare. Podle agentury Reuters však soud zřejmě nestihne svůj verdikt zveřejnit před listopadovými prezidentskými volbami.
V Americe ale naštěstí funguje i systém veřejných nemocnic. Lidé, kteří si zdravotní pojištění neplatí, ti nejchudší, dostanou zdravotní péči zadarmo. „Ale i tohle vše opět vyplývá z toho, jaké ti lidé mají přijmy. Pokud vydělají jen 25 tisíc dolarů ročně, což je člověk skoro žebrák, tak jim vše pokryje stát. Pokud má někdo ale nad 50 tisíc dolarů ročně, překročil už hranici, kdy by mohl mít státní podporu, a musí si vše platit už z vlastní kapsy,“ vysvětlil Špaček.
I pro chudé nemocné má však podpora státu své limity. „Pokud by třeba jejich léčba překročila například milion dolarů, začne se z toho stát vykrucovat a nakonec tyto finance musí chudý získat někde jinde a nebude mít stoprocentní pokrytí,“ uvedl Špaček.
Lepší prý je, když se chudý Američan spolehne na charitu: „Znamená to, že když půjde do soukromé nemocnice s tím, že to finančně nezvládá a žádá o charitu,“ říká vývojář.
Charitní financování má prý většina nemocnic, převážně ty nejlepší a největší. „Nemocnice projde údaje dotyčného a na tom základě mu buď charitu uznají, neuznají, nebo uznají pouze z poloviny. Někdy se stane, že mají lidé dluh na zdravotním třeba 100 tisíc dolarů, tak mu nabídnou zaplatit z toho dvacet procent a zbytek dluhu mu vyškrtnou,“ uvedl Špaček.
Když nyní Ameriku sužuje koronavirus, infikovaní lidé, kteří nemají zdravotní pojištění, tedy dostanou léčbu, kterou zaplatí buď stát, nebo charita. Lidé, kteří mají peníze na zdravootní pojištění, si platí lečbu sami.
„Tak to je od tebe trochu vyčůraný, že si neplatíš zdravotní pojištění, spoleháš na tu charitu, ne?“ optal se moderátor Stanislav Hruška vývojáře počítačových her. „Ano, je to tak. Jsem na charitě, řešil jsem leukémii, léčba šla do milionů. Mnohem lepší bylo spoléhat se na charitu, to funguje. Vím už, jak s nimi mám mluvit a jak na ně,“ uvedl Špaček s tím, že ceny za zdravotnickou péči a zákroky jdou opravdu velmi vysoko.
Riziko toho, že by na léčbu nesehnal dostatek peněz a charita se nenašla, by hrozilo podle něj například v Česku nebo kdekoli v Evropě, nikoliv v Americe: „Američané na to koukají trochu jinak. Dívají se hodně na to, jak jsi starý. Když je ti víc než 60 nebo 70 a máš rakovinu a nemáš pojištění, jsou šance menší... když je někomu ale 35 a méně, tak pomohou, je větší šance, že se léčba povede a oni jako nemocnice budou mít dalšího vyléčeného pacienta,“ řekl s tím, že investoři, kteří tyto nemocnice platí, jim pak na základě úspěšné léčby přispívají.
V charitách je podle Špačka mnoho peněz: „Hodně ji platí lidi, je tu mnoho akcí, kde se vybírají peníze na charitu. A také celá řada invenstorů, velkých firem. Veřte tomu, v tom je hromada peněz. Nemocnice vydělávají strašné peníze,“ zmínil, že americké zdravotnictví za rok vydělá tři triliony dolarů.
Moderátor pak poznamenal, ze Trump první tři týdny nákazy nezvládl. „New York ma kolem 20 milionů lidí a je na tom hůř než Itálie se 60 miliony lidí. On sám říkal, že netušil, že být prezidentem bude tak těžký. Finanční krizi se v Americe nevyhneme. Tady může být člověk bezdomovec strašně rychle. Současnou situaci tu porovnávali třeba i s teroristickým utokem z roku 2011,“ dodal na závěr Špaček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: nab
