Za nejdůležitější mediální sdělení týdne považuje Petr Žantovský skutečnost, že čeští zákonodárci zcela otevřeně vyzvali k zavedení cenzury. Stalo se tak na konferenci „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň?“, kterou pod záštitou poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové zorganizovaly v Poslanecké sněmovně Evropské hodnoty v čele se zástupcem ředitele tohoto think-tanku Jakubem Jandou, jenž se předtím, než se pustil do srdnatého hájení „evropských hodnot“, věnoval natáčení pornofilmů pro homosexuály. „Ta výzva k zavedení cenzury zazněla z více stran, ať už to byl pan Gabal z KDU-ČSL nebo paní Langšádlová z TOP 09. A musím říct, že to zdaleka není první a určitě ani ne poslední pokus,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Koneckonců cenzurovat lze různými způsoby, nejen přes takzvané proruské obsahy, jak by rádi účastníci této konference. „Už ten jejich záměr je sám o sobě velice diskutabilní, protože kdo posoudí, co je proruský, neproruský nebo protiruský obsah. To posoudí asi zase jen paní Langšádlová. Zřejmě si chystá budoucí působiště, až jí skončí volební období v Poslanecké sněmovně. Její strana se pomalu řítí do propasti nevolitelnosti, tak se patrně chce stát ředitelkou budoucího hlavního Úřadu pro tisk a informace, jako byl FÚTI, teď by to byl ČÚTI, Český úřad pro tisk a informace, v šedesátých letech Hlavní správa tiskového dozoru. Tak tomu se velmi blížíme. Musím říct, že ten Úřad pro dozor nad informacemi bude určitě velmi moudře veden, protože když sleduji vyjádření paní Langšádlové k různým expertním věcem, mám pocit, že nás vede moudrá dáma,“ poznamenává mediální odborník.

Europeistický neomarxismus je úplně na konci s dechem

Obzvlášť její větu, že „Evropská unie byla po válce založena moudrými pány, aby zabránili dalším válečným konfliktům“, považuje za velmi zajímavé sdělení. „Já bych doporučil paní poslankyni, aby si laskavě trošku přečetla moderní historii a zamyslela se nad tím, co to bylo Společenství uhlí a oceli, jaký byl opravdový průběh evropské integrace, co to bylo Evropské hospodářské společenství, potom Evropská společenství. Pravda, to všechno bylo po válce, ale z vyjádření ‚po válce‘ si člověk vybaví tak roky 1945, 1948, 1949, 1950, ale my se bavíme o docela jiných letech. Proto by bylo dobré, kdyby si paní Langšádlová doplnila alespoň základní vzdělání, protože tohle se učí v deváté třídě základní školy nebo v občanské nauce či v dějepise na středních školách, když už nás chce poučovat o tom, jak máme vidět a reflektovat svět okolo sebe, aby alespoň měla správné informace,“ myslí si Petr Žantovský.