Černé pálení? Ta čísla nesedí. Na tiskovce alkoholové prevence zaznělo i vážné varování

V minulých letech se staly velmi zajímavým byznysem „přednášky“ pro školáky, dodávané vzdělávacím institucím na klíč. Řada z nich měla pochybnou úroveň a vyvolaly otázky, kdo všechno má mít přístup ke školou povinným dětem. V tomto trendu by ale neměly zapadnout aktivity bezesporu přínosné, připravené s odborným zázemím a ozkoušené dlouholetou praxí.

Ve čtvrtek byl v Praze novinářům takto prezentován projekt Drogového informačního centra SANANIM, který působí na školách už mnoho let. Organizace poskytující pomoc závislým už od roku 1990 působí na školách od roku 2009 s projektem Pobavme se o alkoholu.

Právě výchova dětí je podle něj pro vztah společnosti k alkoholu klíčová. „U dětí a mladistvých je nejdůležitější, aby se téma alkoholu nezužovalo na moralizování. Koneckonců, postoj k alkoholu si děti do školy přinášejí zejména z domova a preventivní programy mají jen malou šanci postoj budovaný od dětství „přebít“. Proto jsme se vydali cestou harm reduction, kdy se snažíme otevřeně popisovat rizika a doporučovat bezpečné cesty, jak s alkoholem zacházet. Samozřejmě s apelem na to, že pokud začít tak až v dospělém věku,“ vysvětluje Josef Šedivý, vedoucí centra SANANIM.

Dokazují to podle něj i průzkumy, 94 procent respondentů z průzkumu agentury STEM/MARK považuje za důležité cílit prevenci hlavně na děti a 63 procent si myslí, že preventivní kampaně se mají cílit prostřednictvím školních programů a besed.

V posledních letech podle Šedivého stoupá zájem škol o tyto projekty, ale současně programů výrazně přibylo, a některé mají velmi pochybnou úroveň. Školy však nemají vodítko, jak vybírat, protože třeba i odborně problematický program se může vykazovat pochvalnými recenzemi.

„Je v tom nyní obrovský chaos, jsou i jisté církve, které se schovávají za preventivní programy, a je strašně těžké školy edukovat, co je kvalitní program,“ říká Josef Šedivý pro ParlamentníListy.cz.

Josef Šedivý na tiskové konferenci

Jako pamětník vzpomíná, že v minulosti platilo, že mohou být propláceny pouze programy, které byly certifikovány od Rady vlády pro koordinaci prevence v oblasti závislostí. Tento systém certifikací se ale podle něj rozpadl a v posledních letech platí, že škola si může najmout kohokoliv.

Na tiskové konferenci v pražském Šporkově paláci se hovořilo i o tom, že minulá vláda preventivní programy opomíjela, a šla spíše cestou represe. V Babišově kabinetu se na Úřad vlády jako koordinátor protidrogové politiky vrátil Pavel Bém, který český systém mezirezortní spolupráce na protidrogové politice v devadesátých letech vytvářel.

Když máte informace, nemusíte to zkoušet na sobě

Josef Šedivý na tiskové konferenci mluvil i o tom, že mezi školáky lze v posledních letech pozorovat změnu nejen v přístupu k alkoholu, ale i v informovanosti o jeho rizicích. Přičítá to systematičtější osvětě.

S tím souhlasil i Vladimír Darebník. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin na tiskovce vysvětloval, že i výrobci mají zájem na tom, aby konzumenti k jejich produkci přistupovali zodpovědně a nechtějí, aby jejich výrobky páchaly zdravotní škody i společenské škody, což se alkoholickým nápojům v minulosti „dařilo“ poměrně často.

Proto se podílejí na projektech SANANIM. Podle Josefa Šedivého museli splnit velmi přísné podmínky, které se organizace nastavila, a když se to podařilo, jsou rádi, že i výrobci mají zájem podílet se na prevenci rizik.

Darebník před novináři zmínil, že zatímco v roce 2009 museli školákům hlavně vysvětlovat, jaká rizika konzumace alkoholu přináší, dnes to děti už většinou vědí, ptají se na detaily a třeba i na to, jak případně mohou s těmito problémy pomoct svým rodičům. Přednáškový program je určen žákům od 13 let, kdy podle výzkumů děti začínají s nejrůznějšími experimenty. Přesto se na besedách setkávají s tím, že děti už v tomto věku z domova mají zkušenost s konzumací.

Jak později uvedl Vladimír Darebník pro ParlamentníListy.cz, skutečně se ukazuje, že věková skupina pod třicet let vykazuje k alkoholu výrazně jiný přístup než starší věkové kohorty. Ne, že by jej nekonzumovala, ale mnohem více si vybírá a zjevně ke konzumaci přistupuje zodpovědněji.

Podle Darebníka je to výsledek prevence ve školách. „Vědí, jaké je riziko spojené s užíváním. Díky tomu jsou schopni se proti tomu postavit, třeba když je někdo nabádá, aby si dali ještě víc, a ještě panáka. Ale když má informace, tak se mu to snáze odmítá. Už tolik nefunguje to ‚neblbni, to ti nic neudělá‘,“ popisoval pro ParlamentníListy.cz.

V tom vidí zásadní rozdíl proti své vlastní generaci. „Já jsem z venkova a v životě jsem se s žádnou osvětovou kampaní nesetkal, kromě rodičů. Ale já jsem byl přesně představitel generace, která experimentovala. Když mi maminka říkala, ať nepiju, tak jsem při první příležitosti, když jsem byl sám doma, otevřel flašku a zkoušel, co vydržím. To nejhorší, co jsem mohl udělat,“ vzpomíná. Dnes má podle něj každý přístup k informacím, které nezakazují, ale objasní vám, co s vámi alkohol udělá, takže to nemusíte zkoušet na vlastním těle.

„Pokud lidé rozumí rizikům a umí se zorientovat v tom, kolik alkoholu skutečně vypijí bez ohledu na druh alkoholického nápoje, častěji volí zodpovědnější chování,“ potvrzují podle něj i statistiky.

„AI adiktolog“ poradí obratem

I proto se společnost SANANIM zaměřuje i na prevenci a pomoc v rámci celé společnosti. Na tiskové konferenci byl představen jejich nový projekt jejich preventivního programu Pij s rozumem. Nový web s mnoha funkcemi plní v podstatě roli poradny, která lidem poskytne informace a nasměruje je ke zodpovědnému přístupu, nebo pokud je třeba i k odborné pomoci.

Poradna funguje zcela anonymně a zdarma a k odpovědím využívá vycvičený model umělé inteligence. Na jeho fungování je Josef Šedivý velmi pyšný a popisoval novinářům, jak AI „ochočili“. Udělali totiž zkušenost, že umělá inteligence dostupná třeba skrze rozšířený ChatGPT na dotazy týkající se alkoholismu odpovídala tak, že to tazateli mohlo spíše uškodit. Proto ji delší čas „učili“ na uvažování adiktologa a na stránce je nyní k dispozici odpovídat v reálném čase.

Důležitou součástí prevence rizik je ale také garance kvality alkoholu, a zde si podle Vladimíra Darebníka zaděláváme na velký problém. V minulých letech došlo ke zvýšení spotřební daně na lihoviny o 27 %, zatímco třeba vinařská lobby dokázala vyhádat výhodnější zdanění.

Statistiky podle Darebníka už nyní ukazují rozpor, když i přes vyšší daňové zatížení celkový objem vybrané spotřební daně z lihovin klesl. A tento rozdíl nelze vysvětlit jen poklesem konzumace. Je zcela zjevné, že se nákup lihovin přesunul do zahraničí, zejména doNěmecka a Rakouska, kde je daňové zatížení lihovin nižší, ale rovněž do „černé zóny“ nekontrolovaného domácího destilování.

„Předtím, než byla zvýšena spotřební daň pouze na lihoviny, tak každý rok výběr daně na lihoviny stoupal, aniž se zvyšovala sazba. Dejme tomu o tři sta milionů korun. Proč tomu tak bylo? Protože většina lidí si řekla, proč já to budu dělat nelegálně a podstupovat nějaké riziko, když už pro mě ta výše není problém? Ale jakmile se zvýšila spotřební daň, tak to byl vztyčený prst, proč bych to měl platit, když mi to zvyšují. K prvnímu zvýšení došlo v roce 2020 za ministryně Schillerové, Fialova vláda pak zvyšovala razantně, a ještě ne na veškerý alkohol. A výsledek je, jak teď už vidíme z dat za rok 2025, že proti roku 2023 je daň o 21 % vyšší, ale výběr proti stejnému roku o 1,5 % nižší. To je pokles o 20 %, a to nevysvětlíte jen změnou spotřebitelských návyků a poklesem konzumace,“ vysvětloval pro PL.cz výkonný ředitel UVDL.

Kontrola a informace jsou podle obou řečníků důležitými předpoklady pro prevenci rizik, spojených s alkoholem.

Měsíční detox, populární pod značkou „suchý únor“, podle adiktologa Šedivého poslouží jako kontrolka především v situaci, kdy už máte velký problém.

I proto nesla tisková konference ve Sweerts-Šporkovském paláci název „Suchý únor nestačí“.