Pravidelný Týden v médiích začne tentokrát velice smutnou událostí. „Skonu Karla Gotta se média věnovala opravdu hodně. To platí i pro celovečerní speciál České televize. Viděl jsem to téměř celé a musím říct, že jsem byl velmi mile překvapen Michaelem Kocábem, který se na adresu zesnulého zpěváka vyjádřil s velkou úctou, s velkým pochopením a velmi pochvalně. To bych od něj jako od člověka nejen názorově, ale i hudebně velmi vzdáleného fakt nečekal. Zřejmě každý máme v sobě kus něčeho dobrého, co se potom objeví v nějaké kritické situaci. Takže před panem Kocábem bych smekl. Zato bych nesmekl před těmi moderátory, kteří celý večer neustále vraceli do hry různé politické souvislosti, až to bylo nevkusné. Známe podobné situace, když se zastřelil skladatel Karel Svoboda, tak ‚odborník‘ na podobné podpásovky Jan Rejžek hned den nato nelenil a napsal o něm tak sprostý a nactiutrhačný nekrolog, že zvraceli i jeho nejbližší spolupracovníci a názoroví souputníci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Uznává, že takhle hluboko Česká televize svým speciálem neklesla, nicméně to permanentní vracení politických souvislostí do hry mu přišlo skutečně nevkusné. „Nás, co jsme tady celá ta léta žili, Karel Gott neustále provázel. Byť já všude říkám, že sám od sebe bych si žádnou jeho písničku nepustil, protože to není můj šálek čaje a mám rád jiné hudební žánry, tak jsem ho absolutně respektoval jako profíka, jako člověka, který měl své lidské hodnoty. Měl jsem to štěstí, že jsem ho mohl poznat přes jeho tiskového tajemníka Jana Adama trošku osobně, i když jen velmi zdálky, ale i tak bych potvrdil všechna ta pozitiva, která ve zmíněném vysílání řekl Michael Kocáb. Proto mi přišlo ne úplně vkusné několik hodin po jeho smrti tahat do pietního okamžiku nějakou politiku. Ale nemyslím, že to Česká televize až tak přehnala, takže symbolické černé prasátko bych tentokrát udělil Denníku N, který přišel s ‚inteligentním‘ titulkem, v němž ho charakterizoval mimo jiné jako zombie či idiota hudby,“ poukazuje mediální analytik.
Nevkus Denníku N je tak do nebe volající, že na to nemá ani Rejžek
Za zombie označil Karla Gotta začátkem roku 2000 historik architektury Zdeněk Lukeš, který byl za prezidentování Václava Havla na Pražském hradě členem kulturní sekce a následně památkového odboru. „A idiotem hudby ho v jednom románu nazval Milan Kundera, kdy napsal, že Husák je prezident zapomnění a Gott je idiot hudby. Ale bylo to v určitém kontextu. O Kunderovi se však i tradovalo nebo spíš se mu připisovalo známé úsloví, že Gustáv Husák byl nepříliš významný politik v éře Karla Gotta. Tohle tvrzení – navzdory tomu, že Husákovi ubírá na určité kvalitě, určitě to nebyl hloupý politik – vyjadřuje ducha doby mnohem víc. Větším symbolem je Karel Gott, o tom není nejmenšího sporu. Nevkus Denníku N, který to druhého října vetkl do titulku článku o smrti Karla Gotta, je tak do nebe volající, že na to nemá ani Rejžek. To se musí ještě přiučit, měl by nastoupit do Denníku N, kde je to zřejmě běžný komunikační úzus,“ podotýká Petr Žantovský.
Připomíná také, že zmíněný článek, který vyšel 2. října, byl připraven 21. července. „Je pravda, že v mnoha novinách i v jiných médiích jsou připraveny nekrology osobností, o nichž se ví, že jsou dlouhodobě nemocné. Dokonce si pamatuji, že svého času dokonce i ČTK vydala falešnou zprávu, že zemřel Ludvík Vaculík. Ten se tomu potom strašně chechtal a říkal, že to mu podle toho známého úsloví zaručí dlouhověkost. Také se dožil téměř devětaosmdesáti let. To se může stát, ale Denník N to tam fláknul tak, jak to měl připravené i s tím datem 21. července. To je opravdu amatérismus. Nejen tedy sprosťáctví, ale ještě i amatérismus. Takže za tento týden putuje moje černé prasátko na adresu Denníku N. Mírou sprostoty Denníku N ‚zdatně‘ konkuruje komentář Pavla Šafra na Forum24. Od něj však už takové výrazy jako ‚komunistický lokaj první třídy‘ nemohou překvapit vůbec nikoho,“ nepochybuje mediální odborník o smutné proslulosti dotyčného.
Truc koncert poutají tím, že si kopnou do Nohavici, který tam nebude
Druhé dnešní zastavení se týká textu, který pod titulkem „Nohavicu kvůli StB nechtějí na megakoncert k výročí republiky“ vyšel na Novinkách s autorstvím Stanislava Dvořáka. „Novinky si obvykle, pokud tam nepíše pan Pehe nebo pan Mitrofanov, drží docela slušnou úroveň. Ale tentokrát to neplatilo. Je to sice zpravodajský materiál, nicméně formulovaný velice zajímavým způsobem. Jedná se o to, že se má 28. října ve Foru Karlín konat jakýsi truc koncert, který má za cíl protestovat proti poměrům, co tady panují, to znamená proti prezidentovi, premiérovi a tak dále. Na to má každý právo. Mezi účinkujícími nalezneme celkem pochopitelně lidi z nějakého názorového okruhu, jako jsou Aneta Langerová, Tomáš Klus, Jan Burian, Jaroslav Hutka, Dan Bárta a podobně. Nic proti tomu. Článek vypadá jako píárko, protože se v něm do velkých detailů vypisují nejen ti účinkující, ale i technicko-organizační věci,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přemítá, proč píárový článek jak vyšitý, který tak pouze není označený, je poután výkřikem o Jaromíru Nohavicovi a útokem na něj, přestože na tom koncertu nebude. „Nebude tam, protože ho prý nepozvali. Nechci za něj mluvit, nejsem jeho tiskový mluvčí, ale jak ho znám, tak by v takové společnosti ani vystupovat nechtěl, protože se i ta kulturní fronta skutečně diverzifikovala a názory se různí na společenské, politické i jiné souvislosti. Takže se v článku píše vlastně o ničem. Smyslem toho psaní o ničem je znovu si kopnout do Nohavici, kopnout si do člověka, který je populárnější než většina těch, které jsem jmenoval. Na rozdíl od nich zcela nezávisle prodává kvanta desek a pořádá velmi úspěšné koncerty. Ani nemusí rušit koncerty po Slovensku pro nezájem veřejnosti jako Aneta Langerová. Je to prostě solitér, který si vybudoval svoji pozici pouze a jedině svojí prací, svým talentem a umem, tak je potřeba ho okopat,“ míní mediální analytik.
Koncert ovládne famílie Kroupů, taťka kdysi utekl z topící se ODA
Součástí onoho okopávání je znovu a znovu vytáhnout všechny jeho hříchy, počínaje jeho údajnou spoluprací s StB. „Nevím, proč ji v tuto chvíli připomínají. Kromě toho je to věc sporná a sporně interpretovaná. A ředitel Paměti národa Mikuláš Kroupa k tomu v článku přidává další jeho ‚hříchy‘, že dostal od Putina vyznamenání Puškinův řád a dokonce od prezidenta Zemana. To je něco tak nehorázného. Říká: ‚To myslím, že písničkářům nesluší‘. Proč ne? Copak písničkář je nějaká nadbytost, nebo podbytost? Je to Marťan, který nesmí dostat státní vyznamenání za práci, kterou vykonal? Kdybychom se podívali do seznamu vyznamenaných předchozími prezidenty Havlem a Klausem, také bychom tam našli spoustu autorů, hudebníků, zpěváků, a to i středního proudu, což Nohavica není. Čili to jsou všechno jen taková záměrná kopnutí do Nohavici. Jeho to nepoškodí, ale organizátoři shazují sami sebe, protože z toho dopředu dělají naprosto nepokrytě politickou akci,“ tvrdí Petr Žantovský.
V článku ho zaujal popis toho, jak bude koncert probíhat. „Píše se tam, mezi písněmi krátce promluví osobnosti jako Daniel Kroupa, Mikuláš Minář – to je ten z těch sto chvilek, tisíce chvilek nebo kolika, Petr Pavel – ten mě zejména zajímá, protože je to kandidát pražské kavárny na prezidenta, už se s tím nikdo ani netají, už se to píše veřejně, že to bude buď Pavel, nebo Jourová. Dále už zmíněný Mikuláš Kroupa, což je syn Daniela Kroupy a člověk, který založil společnost Post Bellum, a bratr Janka Kroupy, známého to ‚velmi špatně placeného‘ investigativního reportéra z Českého rozhlasu a teď i z televize Nova. To je sešlost lidí, kteří mají promlouvat na koncertě těch Klusů a spol. Proč se k něčemu takovému propůjčila bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, věru nechápu, ale je to její věc. To, že jde o píárový článek dokládá i to, že se v něm píše, kde se dají koupit vstupenky, že tam bude velkoplošná projekce a video-mapping. Je to dost velký novinářský póvl a šmejd, který by nestál za zmínku, kdyby si do titulku nevetknul Nohavicu,“ poznamenává mediální odborník.
Po vysvětlení psychologa víme, že Greta za své chování nemůže
Těžko může v mediálním přehledu pominout – jak říká – vrchol gretenismu naší doby. „Mám na mysli slečnu Gretu Thunbergovou, která se rozjela po světě, aby poučila všechny světové politiky a celé národy o tom, jak jsou špatní, jak ona je ta nejlepší a všechno, co se týče klimatu, ví nejlíp. Ji ale komentovat nebudu, protože to mi za to fakt nestojí. Ale spíš mě udivují věci, které se dějí na pozadí toho tématu. Minulou středu jsem si na iDnes přečetl vyjádření Michaela Carr-Gregga, jednoho z nejznámějších a zároveň nejuznávanějších australských psychologů. Je autorem čtrnácti knih, ve kterých se věnuje tématům jako je šikana a kyberšikana, úzkosti, deprese a tak dál. Specializuje se na duševní zdraví dětí a dospívajících. A tenhle doktor je v iDnes citován jako autorita, která charakterizuje psychiku Grety Thunbergové a její zdravotní stav, tedy ten Aspergerův syndrom, úzkostnost, hysterii a podobně,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz.Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
V článku je to pro člověka, který se nevyzná v psychických poruchách, celkem srozumitelně a jednoduše vylíčeno a dá se to přijmout jako věcná informace k tématu. „Když vidíme velice nenávistně vyhlížející slečinku, která křičí v OSN na amerického i francouzského prezidenta, na kanadského premiéra a nadává jim, tak je dobré vědět, co ji k tomu také může vést a že to může být duševní porucha, za kterou pochopitelně nemůže. Většina případů autismu je totiž geneticky daná. V článku se nic nepíše o tom, že by se s ní psycholog sešel byť na minutu a podrobil ji nějakému klinickému vyšetření, zřejmě to posuzuje jen z jejího veřejného vystoupení. Nu a tentýž iDnes nás o týden později informuje, že šéf dětských psychiatrů, Jaroslav Matýs, stejně jako Michael Carr-Gregg veřejně popsal, aniž měl Gretu Thunbergovou jako lékař na vyšetření, jak se dají díky té nemoci vysvětlit určité její projevy jako přehnaná gestikulace, úšklebky, lpění na stále stejných formulacích, intonacích a podobně,“ upozorňuje mediální analytik.
Jsme papežštější než papež, a tak se odborník musel pakovat
Český odborník to vysvětlil rovněž psychiatrickými slovy a pojmy a také srozumitelně. „Ale na rozdíl od Michaela Carr-Gregga ho stihl trest a byl dokonce na podnět ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha odvolán z pozice šéfa té odborné společnosti. Za vinu mu bylo dáváno, že neeticky komentuje zdravotní stav slečny Thunbergové, aniž by ji měl v ordinaci. To je klasické měření dvojím metrem, účelové, úplně směšné a prozrazující na naši společnost, že jsme mnohem papežštější než papež sám, že lezeme do tlustého střeva všem módním vlnám. Teď je zrovna módní vlnou gretenismus, tak z nás všech budou greténi a ochránci slečny Thunbergové. Přitom – a teď jdu o jeden den dříve – na Extra.cz popisuje Zdeněk Drgáč v článku s titulkem ‚Všechny psychické poruchy Grety Thunberg: Jak se projevují a co kvůli nim prožívá‘, jaké má nemoci, jak se projevují, a to s velkou empatií vůči té dívce. Vyjadřuje se věcně, úplně stejně, jako to udělal doktor Matýs, jenom jinými slovy,“ poukazuje Petr Žantovský.
V článku se dočítáme, že Aspergerův syndrom, kterým Greta trpí, jí způsobuje, že se necítí silná v kramflecích, když dojde na komunikaci a společenské události, a že lidé s Aspergerovým syndromem bývají často umanutí, což je právě i Gretin případ. „Cítím, že umírám zevnitř, pokud neprotestuji,“ nechala se kdysi slyšet. „Dozvídáme se, že to začalo už v roce 2011, když bylo Gretě osm. Tehdy slyšela o změnách klimatu a upadla do deprese. Přestala mluvit, což je další psychická porucha, která se jmenuje mutismus. Ten se projevuje tak, že člověk přestává komunikovat kromě toho jediného tématu, které má v sobě, a tím je v jejím případě klimatismus. A třetí duševní poruchou, kterou trpí, je obsedantně kompulzivní porucha. To je stav, kdy se vracíte třikrát domů a koukáte se, jestli jste opravdu dobře vypnuli elektřinu nebo plyn. A pokud to neuděláte, tak jste z toho na celý zbytek dne psychicky vyřízení. Já to zjednodušuji, ale na tom se to dobře ukazuje. Je to něco, čeho se nedá zbavit, je to jistá umanutost, jistá obsedance,“ vysvětluje mediální odborník.
Nezbláznila se marketinková loutka, ale všichni ti, co ji berou vážně
V článku se uvádí, že tato porucha „prohlubuje i její aktivismus a boj za lepší řešení klimatické krize“, což se projevilo i na klimatickém summitu minulý týden. „V hlavě se jí střídalo tolik emocí, že je při projevu neukočírovala. Klidnou polohu hlasu tak střídalo propuknutí v pláč,“ připomíná autor.
„No kdo jsme to viděli, víme, o čem pan Drgáč píše. Slečna Thunbergová je regulérně nemocné dítě a jako takové by mělo být posuzované a v péči lékařů. Podle mého rodičovského pohledu – mám také dceru, i když starší – tak bych nebyl na místě jejich rodičů schopen z ní dělat tuhle marketinkovou loutku, posílat ji od čerta k ďáblu a vydělávat na tom setsakra slušné peníze jako její rodiče. Ale to je spíš etická poloha. Mám pocit, že ona se teď ‚nezbláznila‘. Zbláznili jsme se my ostatní, kteří to bereme vážně a kteří jí věnujeme veškerou pozornost, empatii a ty nápady na Nobelovu cenu. Z toho mám pocit, že se lidstvo už opravdu zbláznilo a nečeká ho nic dobrého,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
