V novém dokumentu tato mezinárodní finanční instituce navrhuje, aby se miliardy, které bohaté země vynakládají na podporu produktů s vysokým obsahem CO2, jako je červené maso a mléčné výrobky, nahradily klimaticky šetrnějšími variantami, jako je drůbež, ovoce a zelenina. Podle Světové banky je to jeden z nákladově nejefektivnějších způsobů, jak zachránit planetu v boji se změnou klimatu.
„Musíme přestat ničit planetu našimi stravovacími zvyky,“ řekl pro POLITICO Julian Lampietti, manažer Světové banky pro globální angažovanost v oblasti zemědělství a potravinářství.
Dokument přichází v diplomaticky strategickém okamžiku, kdy se země podepsané pod pařížskou dohodou – globálním paktem vyzývajícím k omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia – připravují na aktualizaci svých klimatických plánů, která by měla proběhnout do konce roku 2025.
Vzhledem k tomu, že svět musí urychlit snižování emisí, aby udržel cíle pařížské dohody při životě, chce Světová banka, aby státy věnovaly větší pozornost zemědělství a potravinářství, které jsou podle banky dlouhodobě zanedbávané a podfinancované. Podle zprávy musejí země do těchto odvětví každoročně nalít 260 miliard dolarů, aby se podařilo do roku 2050 dostat na bezemisní ekonomiku. To je osmnáctkrát více, než kolik země v současnosti investují.
Fotogalerie: - Univerzity za klima
Podle Světové banky mohou vlády částečně tyto finance najít tím, že přeorientují dotace na červené maso a mléčné výrobky směrem k nízkouhlíkovým alternativám. „Tento přechod je pro bohaté země, které podle odhadů produkují zhruba 20 % světových emisí ze zemědělsko-potravinářského sektoru, jedním z nákladově nejefektivnějších způsobů, jak snížit poptávku po vysoce znečišťujících potravinách,“ tvrdí banka.
Podle Světové banky by tak v podstatě šlo o započítání dopadu klimatu do nákladů na potraviny. „Stanovení plné ceny potravin živočišného původu, která by odrážela jejich skutečné planetární náklady, by zvýšilo konkurenceschopnost potravin s nízkými emisemi,“ uvádí zpráva a zdůrazňuje, že přechod na rostlinnou stravu by mohl snížit emise ze zemědělství a potravinářství o polovinu. Poptávka po mase a mléčných výrobcích totiž tvoří až 60 % emisí ze zemědělsko-potravinářského sektoru.
Lampietti varoval před přílišným zaměřením společnosti na to, „co by se nemělo dělat“, a vybídl k tomu, aby se více pozornosti věnovalo tomu, „co by se mělo dělat“. Dodal, že výběr potravin je „osobní volbou“ každého jednotlivce, a všichni tak můžeme přispět v boji se změnami klimatu.
Že mají banky snahu vychovávat společnost, už zjistili i čeští občané. Těm třeba v roce 2021 Komerční banka zkoušela namluvit, že místo kaprů se dá na Vánoce jíst jiné maso a k udržitelnějším svátkům pomůže i balení dárků do obyčejného balicího papíru.
To byl ale jen první záchvěv ve výchovných praktikách Komerční banky. Ta nyní na svých stránkách „inspiruje“ lidi, aby omezili spotřebu masa, koupili si bambusový kartáček na zuby, zeleninu si nosili v látkových pytlících, místo sprchového gelu používali obyčejné mýdlo nebo používali seznam obchodů, které jsou udržitelné.
Lidé mají také pěstovat svou vlastní zeleninu, kompostovat a neplýtvat. „Ke změně stačí málo – pomoct může nákupní seznam, správné skladování i vaření ze zbytků,“ radí Komerční banka. Vaření se týká i další rada: „Zkuste snížit konzumaci masa. Alespoň o pár porcí. Zejména produkce červeného masa je ekologicky velmi náročná. Omezení jeho konzumace tak může mít významný dopad na snížení vaší uhlíkové stopy.“ Kromě toho mají lidé také třídit odpad, ale také si věci opravovat, a když už věci přestaly být užitečné, tak je třeba prodat či darovat, aby nevznikal zbytečný odpad.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
