Do jakého filmu byste nejraději zařadili postavu Václava Havla?Anketa
Ekonom Lukáš Kovanda se na twitteru v ironickém příspěvku vysmál podporovatelům eura, kteří mnohdy mají tvrdit, že české firmy a domácnosti koruně nevěří či že měnová reforma z roku 1953 prý Čechy stále budí ze snu. „Takže v koruně mají jenom 91,2 % svých vkladů. Chápejme, reforma může udeřit kdykoli, i v noci. S eurem ale nikdy nenastane, proto v něm má vklady úctyhodných 6,7 % Čechů,“ napsal Kovanda provokativně. Svůj text doložil i grafem, který ukazoval bankovní vklady domácností a firem podle měny.
Tabulce tedy vévodí Česko, kdy bankovní vklady jsou z 91,2 % v korunách a pouze 6,7 % vkladů je v eurech, jak zmínil Kovanda v příspěvku. V Polsku jde o podobný poměr, kdy Poláci drží v domácí měně 88,4 % vkladů, zatímco v eurech 7,9 %. V Maďarsku drží domácnosti a firmy 78,8 % vkladů ve forintech a 16,2 % v eurech. Poté následuje Rumunsko s Bulharskem, které mají téměř stejná čísla, a to 65 % v domácí měně a 29 % v eurech a poslední zemí v tabulce je Chorvatsko, kde je 45 % vkladů v domácí měně a 49,2 % v euru. Všechny výše zmíněné země jsou země Evropské unie, které nejsou členy eurozóny.
České firmy a domácnosti koruně moc nevěří. Vzpomínka na měnovou reformu roku 1953 Čechy stále budí ze sna, takže v koruně mají jenom 91,2 % svých vkladů. Chápejme, reforma může udeřit kdykoli, i v noci. S eurem ale nikdy nenastane, proto v něm má vklady úctyhodných 6,7 % Čechů. pic.twitter.com/P4RMSdDKuW
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) July 27, 2020
Fotogalerie: - Jak je to s Covidem?
Kovanda ve své tiskové zprávě, která se zabývá tímto tématem poukazuje na to, že data pochází z pravidelné zprávy Evropské centrální banky a říká, že vysoký podíl vkladů v české koruně ukazuje to, že Češi mají ke své domácí měně důvěru. Jednotlivci i firmy tak dle Kovandy mají vysokou míru důvěry jak k samotné české měně, tak k tuzemskému bankovnímu systému, tak k České národní bance. Česká národní banka je centrální bankou České republiky a je zodpovědná jak za měnovou politiku, tak dohlíží na řádné fungování bankovního systému v České republice.
Relativně nízký podíl vkladů v eurech je pak dle Kovandy jedním z faktorů, který pomáhá vysvětlit nechuť občanů i politiků k přijetí eura. Dodejme, že dle průzkumu z dubna 2019 z Centra pro výzkum veřejného mínění by přijetí eura podporovalo pouze 20 % občanů, zatímco 75 % z dotazovaných by českou korunu eurem nahradit nechtělo. Přijetí eura by pak omezilo provádění hospodářské politiky, obzvlášť v měnové oblasti, která by přešla do Frankfurtu, kde sídlí ECB.
„V Bulharsku, a zejména v Chorvatsku, které letos v červenci nakročily k přijetí eura vstupem do ‚předpokoje‘ vstupu do eurozóny, mechanismu ERM2, je podíl vkladů v euru násobně vyšší než v ČR, ale také než v Polsku a částečně v Maďarsku,“ psal dále Kovanda.
Dále psal, že se v uplynulém desetiletí podíl vkladů v České republice příliš nezměnil. To doložil opět grafem, který popisoval podíl bankovních vkladů domácností a firem v domácí měně v roce 2011 a poté v roce 2019.
„Na zmíněnou úroveň loňského prosince, 91,2 procenta, klesl z úrovně roku 2011 čítající 91,9 procenta. Pokles je tedy zanedbatelný. Podobný trend velmi mírného poklesu podílu vkladů v domácí měně vykazují také Polsko, Maďarsko a Rumunsko,“ psal ekonom dále.
Zemí, kde došlo k drastickému propadu vkladů v domácí měně, bylo Chorvatsko. Zde dle dat došlo k propadu vkladů v kuně z 90 % na 45 %. Jedná se tedy o 50% pokles. Stále tu je však další jedna země, která se vymyká trendu, a to je Bulharsko, kde v jako jediné zemi došlo k nárustu vkladů v domácí měně, a to z 53,3 % na 64,6 %. „Bulharská měna je dlouhodobě na euro zavěšena při fixovaném směnném kurzu,“ dodal na závěr Kovanda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
