Ekonom Lukáš Kovanda však ve svém textu zaslaném redakci rozebírá, že i když Češi utratí „jen“ 55 miliard, ztráta z vánočního plýtvání Čechy vyjde na bezmála deset miliard korun. A za to by se dle jeho slov dalo pořídit zhruba 67 kilometrů dálnic.
„Oněch necelých deset miliard přesněji představuje takzvanou umrtvenou ztrátu Vánoc. V roce 1993 s tímto pojmem seznámil svět americký ekonom Joel Waldfogel. Před jedenácti lety v knize Scroogenomics (s podtitulem Proč byste neměli kupovat vánoční dárky) svůj odhad vánoční mrtvé ztráty revidoval, vyčíslil jej na osmnáct procent celkové částky vydané za dary. V Česku tedy letos jde o zmíněných necelých deset miliard korun,“ poznamenal Kovanda.
„Když nakupujeme sami pro sebe, každá koruna, kterou utratíme, nám pořídí uspokojení, které oceňujeme minimálně také jednou korunou. Spíše to však bude více. Proto ostatně nákup uskutečňujeme – zvyšuje naše uspokojení. Když však nakupují Santa nebo Ježíšek, vydaná koruna obdarovávanému často nepořídí uspokojení právě ani za tu korunu. Netrefí se do jeho přání a potřeb. Dar pak v krajním případě končí na půdě nebo ve sklepě, kde se na něj už jen práší. Dochází k obrovskému plýtvání. Místo 67 kilometrů dálnic posčítejme jejich ekvivalent v podobě nepotřebného harampádí z našich půd a sklepů,“ vysvětlil dané počítání Kovanda. Podle jeho slov, kdyby svět obydlovali jen ekonomové, Santa ani Ježíšek by neměli šanci. A dodává, že pokud by si ale lidé dávali pod stromeček výhradně hotovost, umrtvená ztráta vánoční bude nulová, neboť za peníze si pak obdarovaný pořídí přesně to, co potřebuje.
Kovanda se pak ve svém dalším komentáři věnoval také průměrné mzdě v Česku, která překonala očekávání a podruhé v historii Česka je nad 35 tisíci korunami. Mzdám podle jeho slov svědčilo rychlé nastartování průmyslu, zhruba 2,6 milionu zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.
„Růst průměrné mzdy nad 35 tisíc už ve třetím čtvrtletí je pozitivním překvapením. Ekonomové totiž v průměru počítali s tím, že hodnota průměrné mzdy skončí těsně pod hranicí 35 tisíc korun. V průměru totiž předpokládali meziroční růst nominálních mezd o zhruba 3,9 procenta, zatímco ve skutečnosti mzdy meziročně rostly o 5,1 procenta. Loni ve třetím čtvrtletí činila průměrná mzda 33 686 korun. Letos ve třetím čtvrtletí tak mzdy rostly dokonce tak, že překonaly i inflaci. Reálná mzda – totiž právě ta očištěná o inflaci – stoupla o 1,7 procenta,“ podotkl Kovanda.
Ke mzdám se pak vyjádřil i další ekonom Štěpán Křeček. „Odchod zahraničních pracovníků do zemí svého původu se firmám prodražil. Češi totiž odmítali nastupovat na hůře placené pozice, což firmy nutilo k navyšování mezd. V důsledku tohoto vývoje se objem vyplacených mezd zvýšil o 1,9 procenta, přestože počet zaměstnanců klesl o 3,1 procenta,“ analyzuje Křeček. „Díky plánované změně daňového systému se zvýší čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýší hrubé mzdy. To povede ke zvýšení životní úrovně zaměstnanců, aniž by se musely zvyšovat mzdové náklady firem,“ dodal.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vef
