Čeští a polští ministři jednali o ovzduší na severní Moravě, o rozšiřování elektrárny Turów i o vracení území Polsku

08.04.2016 18:33

Čeští a polští ministři na dnešních mezivládních konzultacích ve Varšavě hovořili mimo jiné o budoucnosti Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), která má podle polské premiérky Beaty Szydlové potenciál vytvářet evropskou politiku. Předseda české vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) vyzdvihl i jednání v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí.

Čeští a polští ministři jednali o ovzduší na severní Moravě, o rozšiřování elektrárny Turów i o vracení území Polsku
Foto: Archiv
Popisek: Polsko
reklama

Szydlová uvedla, že V4 se stává v Evropě stále větším subjektem, který dokáže vytvářet evropskou politiku a přicházet s kvalitními řešeními. Na začátku července Polsko ve V4 přebere po ČR předsednictví a chce pokračovat v tématech, které Česko nastolilo.

Sobotka na tiskové konferenci po jednání označil za prioritu vlád obou zemí propojení dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové a rychlostní silnice S3, odkud by komunikace pokračovala k Baltskému moři. Český premiér by byl rád, aby byla stavba zbývajících dvou úseků zahájena ještě během současného volebního období. Ještě před získáním EIA by měl být zahájen archeologický průzkum, řekl. „Diskutovali jsme i o modernizaci železničního spojení Ostrava – Katovice – Varšava,“ uvedl předtím premiér na Twitteru.

Jednalo se i o zlepšení ovzduší na severní Moravě a ve Slezsku

Sobotka řekl, že mezi důležitými tématy mezivládních konzultací bylo zlepšení ovzduší ve Slezsku a Moravskoslezském kraji. Řešení by se podle něj mělo hledat i na úrovni V4. „Je také důležité, aby bylo dokončeno severo-jižní propojení našich plynárenských soustav, označené Stork II,“ uvedl Sobotka na tiskové konferenci. Polsku také nabídl české zkušenosti s takzvanou kotlíkovou dotací na výměnu kotlů.

Podle Szydlové je z obou stran snaha vytvářet společné projekty. „Musím říct, že je tu ochota realizovat společná hospodářská, kulturní či infrastrukturní řešení. Chceme, aby polské firmy investovaly v ČR a české v Polsku,“ řekla.

Ruské drony se často dostávají přes polské hranice

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se svým protějškem Witoldem Waszczykowskim a šéfem obrany Antonim Macierewiczem probíral summit NATO, který se v červenci uskuteční ve Varšavě, a vztahy s Ruskem. „Řekl jsem, že naší prioritou je prohloubení vztahů NATO a EU. Od summitu NATO ve Varšavě očekáváme jasnou definici vztahu NATO – Rusko,“ uvedl na Twitteru.

Zaorálek po jednání řekl, že Česko respektuje polské obavy z Ruska a podpoří proto polský požadavek na posílení ochrany východního křídla aliance. „Jsou tu nesčetné případy ruských dronů, které se dostávají přes hranice Polska. Pocit ohrožení je tu větší,“ uvedl. Dodal, že i přes určité napětí ve vztazích mezi Moskvou a Varšavou je dialog s Ruskem nutný, což Poláci vnímají.

Klíčovými tématy debaty ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) měly podle plánů být kvalita ovzduší v moravskoslezském pohraničí a plánované rozšíření těžby v polském dole Turów. Rozšíření by mohlo ohrozit hlavně zdroje vody na Frýdlantsku až pro 30 tisíc lidí, uvedl Brabec. Sobotka podle svých slov polské kolegy požádal o učinění všech opatření, aby rozšiřování dolu nemělo negativní vliv na české občany. Příští týden by měla o problému začít jednat společná pracovní skupina ministrů životních prostředí. Se Szydlovou se dohodl na dalších společných jednáních, pokud si to situace vyžádá.

Jednalo se i o vracení českého území Polsku

Tématem jednání podle Sobotky byla i otázka územního vypořádání s Polskem, které při vytyčení státních hranic v roce 1958 přišlo o 368 hektarů půdy. Česko chce nyní Polsko odškodnit jiným územím. Sobotka poznamenal, že Polsko chápe, že pro Česko není jednoduché celou záležitost připravit, a to i kvůli církevním restitucím. Dodal, že ministerstva zahraničních věcí by měla začít připravovat návrhy mezinárodní smlouvy.

Po plenárním zasedání čeští ministři zamířili do muzea Varšavského povstání, které připomíná masovou a nakonec krvavě potlačenou ozbrojenou vzpouru proti nacistům v létě 1944. O otevření muzea se zasloužil i pozdější prezident Lech Kaczyński, který zahynul v roce 2010 při letecké havárii u Smolenska. U jeho pamětní desky na hlavní muzejní budově Sobotka položil kytici.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vam, čtk
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Odevzdejte nám sochu maršála Koněva!“ Ruský ministr poslal rázný dopis Metnarovi. Toto v něm píše dále...

16:50 „Odevzdejte nám sochu maršála Koněva!“ Ruský ministr poslal rázný dopis Metnarovi. Toto v něm píše dále...

"Žádám vás, abyste co nejdříve odevzdali památník Ruské federaci," napsal mimo jiné ruský ministr ob…