České Vojenské zpravodajství by se prý mohlo pochlubit úspěchy, jenže na veřejnost se výsledky zpravodajců jen zřídka dostanou, protože se to neslučuje s utajeným charakterem jejich činnosti. Lidové noviny v sobotním vydání píší, že několik pracovníků získalo před časem za svou práci vyznamenání. Deníku to potvrdily dva zdroje. Zpravodajci prý zabodovali, když předpověděli anexi Krymu Ruskem.
„Dostali ocenění a nějakou odměnu,“ prozradil redakci jeden z nich. Zpravodajcům se prý podařilo věrohodně předpovědět dění na Ukrajině, včetně plánů Kremlu na anexi Krymu.
LN se pokoušely informaci ověřit na Ministerstvu obrany, pod které VZ spadá, to se ovšem vyjadřovat prý nechtělo. „Jistě pochopíte, že na otázky k činnosti VZ bohužel nemůžeme jakkoli konkrétně reagovat. Pokud jde o Ukrajinu, samozřejmě platí, že VZ se situací zabývá,“ napsal Petr Sýkora z tiskového oddělení Ministerstva obrany.
To, že o úspěších nechtělo mluvit ani samotné Vojenské zpravodajství, pochválil Andor Šándor, který službě v letech 2001 až 2002 velel. „Je dobře, že se k tomu služba staví podobně jako například BIS, která říká, že nekomentuje, co dělá. VZ mělo v nedávné minulosti tendenci se v rámci svých výročních zpráv pochválit, což jsem kritizoval,“ řekl LN Šándor. Podle něj si každý musí rozmyslet, zda chce pracovat v tajné službě, nebo se stát rockovou hvězdou. Obojí prý nejde.
Šándor také vysvětlil, že o ocenění by věděl pouze malý okruh lidí. Vyznamenaní zpravodajci podle něj mohli obdržet od ministra obrany záslužný kříž, který má tři stupně.
Více prozradily výroční zprávy
LN nahlédly do výroční zprávy služby za rok 2012. V ní se píše, že se agenti věnovali například posilujícímu mocenskému apetitu Ruska a vnitřnímu oslabování Ukrajiny. Zatímco Moskva podle nich pokračovala v modernizaci armády, ukrajinské ozbrojené složky se rozpadaly.
„Výsledkem je snižování počtu jejich příslušníků a kontinuální zastarávání výzbroje, což bude mít negativní vliv na obranyschopnost Ukrajiny,“ napsali.
V zatím poslední zprávě za rok 2013 pak k vlivu Ruska v postsovětském prostoru uvedli: „Snaha o zasahování do vnitropolitické situace měla největší úspěch na Ukrajině, jejíž vedení na konci roku 2013 změnilo postoj při jednání s EU a nepodepsalo asociační dohody.“
Zpravodajskou službu máme a vykazuje výsledky
LN také připomněly Zemanův zážitek na loňském summitu NATO ve velšském Newportu, kde naše hlava státu uvedla, že Praha bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt v reakci opáčil: „Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji?“
„Máme – a dobrou,“ mohla by podle LN znít odpověď. Bohužel je však v Česku Vojenské zpravodajství nejčastěji skloňováno v kauze Nagyová, v níž figuruje jeho bývalý i současný šéf. Na tajnou službu tak už přes rok a půl dopadá kritika za to, že plnila příkazy tehdejší premiérovy milenky, nyní manželky, a nepodařilo se jí tak odlišit soukromé zájmy od státních.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
