V poválečných letech bylo na základě postupimských dohod z bývalých východních území a Československa odsunuto na 14 milionů obyvatel německé národnosti. V 60. letech tvořili vysídlenci (v němčině stále nazývaní vyhnanci) šestinu všech obyvatel západního Německa.
Jejich postupné začleňování do společnosti provázely zejména zpočátku značné obtíže, což reflektuje i charta vysídlenců podepsaná 5. srpna 1950 ve Stuttgartu. V dokumentu, který mimo jiné zcela pomíjí historické skutečnosti vysídlení předcházející, se vysídlenci oficiálně vzdali nároku na pomstu za utrpěná příkoří.
Tageszeitung navrhuje Chartu zrušit
Jak uvádí berlínský levicově zaměřený deník Tageszeitung, jedná se přitom o stejné město, které Adolf Hitler vyhlásil v roce 1936 městem zahraničních Němců. Tagestzeitung, v současnosti 7. největší německý deník, je známý svými provokativními názory.
Optimálním řešením by dle něj mělo být zrušení charty a vytvoření nového dokumentu, který staví historické souvislosti do patřičných mezí. V této souvislosti deník kritizuje i předsedkyni svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachovou za její snahu o revizi problematiky odsunů.
Steinbachová se zapsala do českého podvědomí již v 90. letech odmítnutím Česko-německé deklarace, stejně jako snahou vyměnit členství České republiky a Polska v EU za přiznání nároků vysídlených Němců na kompenzace.
Mladí by měli upřít snahy do budoucna
Mnichovský deník Süddeutsche Zeitung zhodnotil šedesáté výročí charty umírněným tónem. Konstatuje, že nastupující generace vnoučat vysídlenců není připravena na dějiny zapomenout, jejich energii lze ovšem poprvé od konce druhé světové války využít k budování pozitivního přístupu k minulosti.
Navíc i rozšíření Evropské unie podporuje nadstátně pojímanou identitu Evropanů. Šedesát let po podepsání charty vysídlenců uzrál čas na společné hodnocení historie, uzavírá nejprodávanější německý seriózní deník.
Milník, který pomohl usmíření
Oproti tomu konzervativní Frankfurter Allgemeine Zeitung připomíná, že existence charty významně přispěla k poklidnému poválečnému rozvoji Spolkové republiky. Charta je produktem své doby a v průběhu let se stala milníkem, který napomohl usmíření a integraci uvnitř německé společnosti. Oficiálnější podtón výročí podtrhl i vicekancléř a spolkový ministr zahraničí Guido Westerwelle svojí účastí na slavnostním ceremoniálu ve Stuttgartu. Westerwelle byl ovšem při vstupu na pódium přivítán ojedinělým bučením a pískáním. Vysídlenci mu stále nemohou zapomenout jeho kritický postoj k plánovanému centrum vyhánění v Berlíně a k osobě Eriky Steinbachové.
Charta vysídlenců není šedesát let po svém vzniku ani tak dokumentem, který by zatěžoval vztahy Spolkové republiky s jejími východními sousedy, jako spíše otázkou vnitřního německého vyrovnávání se s historií. Současná diskuze přitom slouží zejména procesu hledání identity v komplikované multikulturní německé společnosti.
Více:
- Tohle je náš dům, říkají podle Bobošíkové vysídlení Němci
- ODS: Lisabonská smlouva nemůže prolomit Benešovy dekrety
- Paroubek: Benešovy dekrety platí
- TÉMA: Benešovy dekrety a výroky českých politiků
- Otázku Benešových dekterů oživil Klaus. Nechtěl Lisabon
Foto: sudetendeutsche-stiftung.de
autor: Jakub Tomíšek
