U příležitosti šedesátého výročí podepsání kontroverzní charty vysídlenců se v německých mediích rozhořela intenzivní diskuze. V centru stojí otázka, nakolik měli vysídlení Němci na pomstu vůbec nárok a zda je takováto formulace v dnešní době přijatelná.

V poválečných letech bylo na základě postupimských dohod z bývalých východních území a Československa odsunuto na 14 milionů obyvatel německé národnosti. V 60. letech tvořili vysídlenci (v němčině stále nazývaní vyhnanci) šestinu všech obyvatel západního Německa.

Jejich postupné začleňování do společnosti provázely zejména zpočátku značné obtíže, což reflektuje i charta vysídlenců podepsaná 5. srpna 1950 ve Stuttgartu. V dokumentu, který mimo jiné zcela pomíjí historické skutečnosti vysídlení předcházející, se vysídlenci oficiálně vzdali nároku na pomstu za utrpěná příkoří.

Tageszeitung navrhuje Chartu zrušit

Jak uvádí berlínský levicově zaměřený deník Tageszeitung, jedná se přitom o stejné město, které Adolf Hitler vyhlásil v roce 1936 městem zahraničních Němců. Tagestzeitung, v současnosti 7. největší německý deník, je známý svými provokativními názory.

Optimálním řešením by dle něj mělo být zrušení charty a vytvoření nového dokumentu, který staví historické souvislosti do patřičných mezí. V této souvislosti deník kritizuje i předsedkyni svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachovou za její snahu o revizi problematiky odsunů.

Steinbachová se zapsala do českého podvědomí již v 90. letech odmítnutím Česko-německé deklarace, stejně jako snahou vyměnit členství České republiky a Polska v EU za přiznání nároků vysídlených Němců na kompenzace.

Mladí by měli upřít snahy do budoucna