Chceme další protektorát? Dokud jsme v NATO, máme na rukou krev. Lenka Procházková a Josef Skála rozbouřili při výročí okupace Klárov

15.03.2017 22:18

REPORTÁŽ „Místo, aby média sčítala lidi zavražděné kvůli záchraně petrodolaru, mluví o omylech, vedlejších ztrátách nebo dokonce o uhynulých, jako by to byl morový virus, který kosí ty, co si nemyjí ruce!“ pronesla emotivně spisovatelka a aktivistka Lenka Procházková s apelem, že dokud je naše země v NATO, máme na rukou krev. Místopředseda KSČM Josef Skála pak běsnil, že takovou hanbu naše země ještě nenesla. Takové a další výroky zazněly ve středu na demonstraci proti opakování historie z roku 1939 a proti NATO.

Chceme další protektorát? Dokud jsme v NATO, máme na rukou krev. Lenka Procházková a Josef Skála rozbouřili při výročí okupace Klárov
Foto: Ne základnám
Popisek: Lenka Procházková

Tóny písně Karavana mraků v podání Karla Kryla mohli z reproduktorů slyšet kolemjdoucí, kteří ve středu v podvečer procházeli pražským Klárovem. Před malým improvizovaným pódiem pak uviděli desítky klidně stojících lidí. Při pozornějším pohledu poznali, že někteří z nich nesměle drží v rukou české vlaječky. Až teprve pokud svůj zrak zaměřili na pódium, poznali, co se tu děje. „Zas necháme sebou orat, chceme další protektorát?“ hlásal nápis pod ním. V den 78. výročí německé okupace Iniciativa Ne základnám ve spolupráci s dalšími sdruženími svolala demonstraci proti opakování historie z roku 1939 od heslem „Ne cizím vojskům, ne cizím základnám“.

To, co demonstrující přimělo přijít, je údajná snaha ministra obrany Martina Stropnického (ANO) a poslankyně Jany Černochové (ODS) co nejrychleji prosadit změnu 43. článku Ústavy České republiky. Ten určuje, že vláda může rozhodnout o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky a o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území ČR na maximální dobu 60 dní. Stropnický a Černochová prý chtějí toto omezení zrušit a v případě vysílání českých vojáků do zahraničních misí chtějí zrušit podmínku, že mise musí být mírová podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a se souhlasem přijímajícího státu.

„Sešli jsme se tu dnes v den výročí okupace Československa německou armádou,“ zahájila po skončení písně Karla Kryla demonstraci mluvčí Iniciativy Ne základnám Eva Novotná. „Byla to forma nelegální anexe. Ale z pohledu Německa šlo o legální a mírové obsazení na základě společného prohlášení české a německé vlády ze dne 15. 3. 1939.“ Tato slova podle Novotné sice patří minulosti, ale při poslechu dnešních mainstreamových médií z nich prý mrazí. „Když sečteme, kolik mrtvých tato okupace stála, kolik bylo zavražděno lidí v německých koncentračních táborech, podle směrnice o zvláštním zacházení, tedy bez soudu, je třeba si tyto dny připomínat.“ Novotná pak vyjádřila obavu, že se naše armáda stane nástrojem agrese v zájmu cizích mocností.

Střední Evropa nepatří ani na Západ, ani Východ

S exkurzem do dějin vystoupila historička Marie Neudorflová a přítomným připomněla historické kontexty mnichovské zrady, německé okupace a poválečného vývoje. Litovala toho, že země střední Evropy nevyužily příležitost k důstojnější existenci, kterou dostaly v roce 1989. „Vývoj mohl jít jinou cestou, kdyby země více spoléhaly na svůj zdravý rozum, na svoji důstojnost, pozitivní tradice, své možnosti a síly a hlavně vzájemnou spolupráci.“ Podle Neudorflové musí střední Evropa pochopit, že nepatří ani na Západ, ani na Východ. „Bylo by dobré si uvědomit myšlenku, která se po skončení války objevila v Německu: Cíle Hitlera ano, ale bez Hitlera. Ekonomicky,“ dodala varovně.

Skála: Takovou hanbu tahle země ještě nenesla

Marii Neudorflovou na pódiu vystřídal místopředseda KSČM Josef Skála, který zdůraznil, že není jediným přítomným zástupcem komunistické strany. V řadách přítomných totiž stáli ještě poslanci Marta Semelová a Stanislav Grospič. Skála ve své řeči varoval, že Česká republika je komplicem politiky šlapající po Chartě OSN a je na hraně válečných zločinů. „Takovou hanbu tahle země ještě nenesla,“ ulevil si Skála, načež v tématu poněkud překvapivě odbočil a rýpl si do církevních restitucí: „Schovaly se pod masku mezinárodní smlouvy, aby je příští parlament nemohl tak snadno zrušit.“

„V čem nás NATO chrání, proti komu?“ vrátil se pak k vojenské orientaci České republiky. „Kdo nás ohrožuje tak, abychom potřebovali posun směrem k východní hranici? Posun k hranicím Ruské federace?“ hřímal dál do mikrofonu, že toto všechno jsou provokace směřující ke konfliktu s jadernou velmocí. „To všechno je v rozporu s našimi národními zájmy. A jsme proti tomu ne proto, že jsme nějací rusofilové, ale že bráníme zájem této země.“ Skála nakonec slíbil, že ty, kdo nesou za tuto politiku odpovědnost, budou bombardovat otázkami, na které podle místopředsedy KSČM nemají objektivní odpovědi.

Procházková: Mimozemšťani, letadla i ptáci

S posledním projevem pak přišla spisovatelka a aktivistka Lenka Procházková. Své literární nadání nezapřela a do svého vystoupení nazvaného „Varování před lhostejností“ vnesla prvky sci-fi. „Z pohledu mimozemské vesmírné lodi se naše planeta může jevit jako ráj,“ překvapila přítomné změnou žánru dosavadních vystoupení. Planeta Země prý nabízí vše potřebné pro existenci inteligentního života a pozemšťanům tak nabízí útulný a bezpečný domov. Z mimozemské vesmírné lodi pak přestoupila na pozemská letadla: „Na letecký přelet Evropy stačí odpoledne.“ Nehodlala ale zůstat u techniky a nakonec ji uchvátila sama příroda: „Ptáci tu štreku překonávají mnohem déle, zato mohou ze své perspektivy zaznamenat každý strom, dokonce i brázdu na poli.“ A kladla si otázku, zda ptáci dokážou přemýšlet o lidech a o jejich užitku pro společně užívanou planetu. „Neberme v potaz pštrosy, kteří se k problémům otáčejí zadkem. Mysleme na méně exotické ptáky, třeba na labutě. Ty se prý v ojedinělých případech dožívají až sta let,“ pokračovala v přírodopisu a pokládala si otázku, zda labutě dokážou vyvodit něco z obou světových válek, které stoleté labutě prožily. „Asi ne,“ odpověděla si. „Vždyť i lidé, jejichž mozky jsou daleko větší než ty ptačí, se dosud z tragických konfliktů předchozích generací nepoučili víc než směšní pštrosové.“ Zdůraznila, že nemluví o lidech obecných, ale o těch, kteří se pasovali na bohy.

A konečně se od přírody dostala ke světovému dění a na paškál si vzala George Sorose. „Glóbus vnímá jako svou hrací kuličku. Z globálního pohledu pana Sorose je Evropa nesmyslnou a zastaralou mozaikou záhumenků. Zatímco by mohla být polem rozoraným do jednoho lánu a připraveným k nové setbě. Z perspektivy pana Sorose a dalších globalistů je tradiční rozmanitost evropských národních kultur problémem, který lze odstranit v průběhu několika hodin. Jen ty přípravy na konečné řešení evropské otázky se vlečou a pořád se zadrhávají o nějaké kamenité meze a remízky a o tvrdošíjnost těch, co své národní parcely brání.“ Dějiny evropských kultur a národů jsou prý složité a pro evropský vývoj nepředvídatelné. A tak se evropští politici snaží Evropu uměle sjednotit a pak direktorsky kočírovat z jednoho centra.

NATO: Všeobecné veselí vystřídala náhlá kocovina a my máme na rukou krev

Do NATO Česká republika vstoupila bez referenda, ale v důsledku zkušeností z okupací v roce 1939 i 1968 ho lidé brali jako záruku naší suverenity. Viděli zejména ten mírotvorný etos, proti kterému přece nelze nic mít. „Život však není jen slibná teorie, ale i nelítostná praxe,“ pokračovala Procházková. „Naše veselí se rázem změnilo v těžkou kocovinu.“ Sotva pár dní poté, co lidé jásali, že se připojili k velebenému NATO a naše země je bezpečná jako nikdy dříve, naše nebe začaly brázdit letouny mířící na Bělehrad.

Někomu to bylo podle Procházkové jedno, někdo cítí na svých rukou krev. Někdo si alibisticky říká, že pro vstup do NATO nehlasoval (a ani nemohl), a tak za tuto krev odpovědnost přece nenese. „Ale takové alibi ty mrtvé neoživí a ani alibistické označení ‚humanitární‘ nemůže bombám odebrat jejich smrtící účinek,“ apelovala Procházková a opřela se do médií: „Místo, aby sčítala lidi zavražděné kvůli záchraně petrodolaru, mluví o omylech, vedlejších ztrátách nebo dokonce o uhynulých, jako by to byl morový virus, který kosí ty, co si nemyjí ruce!“

Nakonec upozornila, že z NATO lze odejít. Stačí prý, aby členský stát adresoval dopis vládě USA – a do roka se země ze Severoatlantické aliance vyváže. Procházková pak doporučila stranám kandidujícím v podzimních parlamentních volbách, aby se zavázaly uspořádat referendum o vystoupení z NATO. Tím si vysloužila potlesk přítomných. Referendum by prý mohlo proběhnout na jaře příštího roku – a v roce 2019 tak můžeme NATO opustit. Nebude to jednoduché, i z pohádek známe, že zrušit pakt s ďáblem není bez překážek, ale pokud to nezvládneme, zaplatíme duší. A nebo svými životy. Hráči se smrtí typu George Sorose prý možná přežijí někde v krytech, ale i tak posádka mimozemské lodi, zmíněné na začátku proslovu Lenky Procházkové, naši planetu vyhodnotí jako nebezpečný objekt a zařadí ji do karantény. A bude trvat miliony let, než z vody opět vylezou šupinatí tvorové a započnou svůj nový vývoj podle Darwinova manuálu, uzavřela Procházková a po zpěvu české hymny se řečníci i demonstrující rozešli do svých domovů.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniel Mrázek

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Mám radost! Na**rete spoustu lidí!“ Milion chvilek chystá akci a reakce jsou tu. Mnohdy plné hněvu

8:30 „Mám radost! Na**rete spoustu lidí!“ Milion chvilek chystá akci a reakce jsou tu. Mnohdy plné hněvu

Spolek Milion chvilek pro demokracii chystá na úterní večer demonstraci v tak velkém rozsahu, že pod…