Svou úvahu europoslankyně Gregorová nadepsala otázkou: Co sleduješ na internetu, takovým jsi člověkem? A následně představuje situaci, ve které by se naše „sociální skóre“ hodnotilo podle historie našeho internetového prohlížeče.

Není úplně jasné, co všechno by podle Gregorové mělo být tímto „sociálním skórem“ ovlivňováno. Europoslankyně se o tom zmiňuje větou „jednoduše třeba to, jestli vám dají v bance hypotéku, nebo ne“. Slovo „třeba“ naznačuje, že si představuje širší využití. V Číně je možné na jeho základě třeba odepřít jízdenku do veřejné dopravy.

Následně cituje z blogu Mezinárodního měnového fondu, který píše o novince v řešení problému zastaralého sociálního skóre. V principu jde o to, že současné „tradiční“ metody hodnocení klientů pro poskytnutí úvěrů jsou prý zastaralé a neefektivní. Efektivnější by bylo nějaké okamžité hodnocení umělou inteligencí nebo strojem. To by prý usnadnilo klientům komunikaci s bankou a umožnilo snazší dostupnost úvěrů třeba domácnostem na venkově.